Zmijozelská dívka [Dokončeno]

3. Kapitola

Už je po poslední hodině a právě teď je pět hodin. Dnes mám v plánu jít do knihovny, najít můj rodokmen, knihy o dracích a udělat si své domácí úkoly.
Do pokoje jsem si odnesla batoh a vzala si jen učebnice které potřebuju na domácí úkoly.

Vešla jsem do knihovny a sedla si k zadnímu stolu. Vytáhla jsem si učebnice a začala pracovat na úkolech. Úkoly mám dokončené a tak jsem se podívala na hodiny. 17:58. Uffff mám ještě třičtvrtě hodiny na hledání. Řekla jsem si v hlavě a první jsem se dívala po rodokmeně. Už je 18:24 tak jsem se na to vybodla. Jdu se podívat po knížkách o dracích. Našla jsem tři které jsem ještě nečetla tak jsem si je vypůjčila. Mrzí mě že jsem nenašla nic o mých rodičích ale jsem ráda za ty knihy co se mi povedly najít. Aspoň to. Došla jsem na pokoj a knihy si dala do nočního stolku, upravila jsem si culík, navoňala se a šla jsem do velké síně společně s mým hladem. Doufám že se mi zítra podaří dostat se k Hagridovi. Strašně se mi stýská po Layle. Kdyby vás to zajímalo Layla je vlčí mládě které jsme našli zraněné, zvykla si na mě a já na ní. Od té doby jsme nejlepší kamarádky a ona mě bere jako její mamku. Chtěli jsme ji vypustit, ale ona nechtěla. Tak jsme jí našli úkryt, hlídali ji a krmili. Když nad tím uvažuju, zapomněla jsem se Hagrida zeptat jak na tom Layla je. Nevadí, uvidím ji zítra. Vešla jsem do velké síně a usadila se na mé obvyklé místo. Brumbál vše zahájil těmi jeho kecy a nakonec jsem se najedla. Všichni už vstávali a chystali se že odejdou a já si to už pelášila na kolej. Chci tam být první nebudu čekat než se ty čtyři holky osprchují. To by trvalo věčnost. Doběhla jsem do pokoje, rychle se osprchovala, oblékala se, vzala si knihu a šla do společenské místnosti. Sedla jsem si na černou pohovku a začala si číst. "Co čteš?" Zeptal se mě otravný blonďák a vytrhl mi knihu z rukou. "Draci a vše o nich." Přečetl nahlas a začal se smát. Dnes s sebou neměl svůj gang takže se nikdo nesmál, jen on. "Dej mi to." Postavila jsem se a šla naproti němu. Snažila jsem se vyskočit pro knihu, ale nešlo to je strašně vysoký.  "Dej jí to. Nestojí za tvůj čas. Jsi Malfoy." Řekl Zabini. "Hm." Řekl Malfoy a pustil knihu na zem takže mi ta extrémně těžká kniha dopadla na nohu. "Auu!" Vykřikl jsem. Snažila jsem se k Malfoyovi dojít a bouchnout ho, ale jak jsem šlápla na schod noha se mi provrtla a já spadla. Malfoy se samozřejmě začal smát. Já se pokusila zvednout, ale nešlo to. "Noták...... Nemůžu hýbat z nohou. Zavolej někoho." řekla jsem nakonec. "Bože." Řekl a zvedl mě. Právě teď mě sám Zmijozelský princ držel v náručí jako princeznu a nesl mě na ošetřovnu. Cestou jsme potkali Harryho. "Pottre! Když si takový hrdina. Odnes ji. Nemám na to náladu." Řekl a položil mě na schod. "Idiot. První mě zrání a pak mě tu nechá." Řekla jsem. "Pojď. Pomůžu ti." Řekl Harry a chytl mě stejně jak mě držel Malfoy. "Co se stalo?" Zeptal se mě. "Hodil mi knihu na nohu a když jsem chtěla vstát a jednu mu vrazit nohu jsem si zvrtla o schod." Řekl jsem. Pak už bylo ticho. Harry mě odnesl na ošetřovnu a já vše vysvětlila. Zlomeninu kterou jsem prý měla mi uzdravil a já se mohla vesele vrátit zpět na kolej. Ještě že existují kouzla.