Zmijozelská dívka [Dokončeno]

38. Kapitola

Zpět u mě:
"Tady máš." Řekl blonďák a podal mi hrnek s čajem. "Jsi normální? Jsem jen nachlazená. Nic mi není." Řekla jsem a zavrtěla hlavou. "Nech toho a pij." Řekl. "Já moc čaje nemusím." Ohrnula jsem nos a Draco mě probodl pohledem, to už jsem do rukou vzala hrníček a napila se bylinkového čaje. "Dracoooooo. No táááááákkk. Chci jít na hodinu." Řekla jsem. "Ne, včera si byla ponořená v ledové vodě. Zůstaneš v posteli. Mám to domluveno s Brumbálem." "Nepřeháněj." Řekla jsem a protočila očima. "Neprotáčej oči." Řekl a sedl si na jeho postel. "Prosím..." "Rachel. Ne. Už jsem ti řekl své. Neopovažuj se vylézt." Řekl s přísným výrazem. "Dobře." Řekla jsem nakonec a znovu se napila čaje. "Pak přijdu." Řekl a políbil mě na čelo. "Zatím." Odpověděla jsem a Draco zmizel ve dveřích. Po tom jak mě včera Harry zachránil z té vody, mě Draco nechce pustit z postele. Nechápu proč. Nejsem nachlazená ani nic. No dobře, jen trošku, ale to neznamená aby mě držel celý týden v posteli jak to má v plánu. Pomalu, ale jistě začíná zima a já chci do sněhu jako ostatní. To mi samozřejmě Draco zakazuje. On a ostatní jsou právě na hodině přeměňování a já tu ležím a nic nedělám. Nuda, že? Sice mi tu nechal hodně věcí jak se můžu zabavit, spíš bych se chtěla učit. Což je celkem divné. I když musím říct, Herm na tom není o moc líp. Taky musí být v posteli na nařízení McGonagalové a to mi říkala že ji taky nic není. Chvíli jsem jen přemýšlela a pak uslyšela zaklepání na dveře. "Dále." Řekla jsem a ve dveřích se objevila Hermiona. "ahoj Herm. Zachránila si mi život." Řekla jsem a posadila se. Herm vešla dovnitř a rozhlédla se okolo, pak se podívala na mě a uviděla hodně věcí a  prášků okolo mě. Chvíli se na mě jen soucitně dívala a pak se začala smát. "On tě fakt nenechal vylézt?" Zeptala se mě a zavřela černé dveře. "Ne, a je to ještě horší. Vyhrožoval mi že pokud vylezu bude naštvaný. A to já fakt nepotřebuji. Plus mě nutí pít tenhle nechutný bylinkový čaj a dává mi prášky proti rýmě. Jo a taky mě na týden omluvil z vyučování." Řekla jsem otráveně. Hermiona se začala smát a já ji probodla pohledem. "Promiň. Ale je vtipné jak hodně se stará. Kdybych měla takového kluka, asi bych nereagovala jako ty. Vždyť se máš jako na dovolené." Řekla a sedla si na postel. "Jo, spíš jako ve vězení." Řekla jsem a podívala se z okna kde padaly sněhové vločky. "Jak na tom jsi ty?" Zeptala jsem se. "Zítra půjdu do školy." "Ah jo!" Vykřikla jsem a lehla zpět do postele. "proč já?" "Může to být ještě horší." "To máš pravdu, ale měla jsem v plánu zítra jít do Prasinek s Lenkou, taky jsem měla v plánu si jít zalétat s Harrym, a taky jít s tebou a Ginny nakupovat Vánoční dárky a šaty na ples, na který mě zatím nikdo nepozval." Řekla jsem a znovu se posadila. "myslím si, že s tím plesem máš jasno. S kým jiným bys šla?" Zeptala se mě. "to je sice pravda, ale on mě ještě nepozval. Furt se jen stará jestli mám v hrníčku čaj." Řekla jsem a Herm se zasmála. "upřímnou soustrast." Řekla s zmizela za dveřmi.

Celý den jsem jen tak ležela až se ve dveřích objevil Draco. "Díky bohu." Řekla jsem, vyskočila z postele, doběhla k Dracovi a pevně ho objala. "Neříkej že jsem ti tolik chyběl." Podíval se na mě něžně mě políbil. "Ty ne. Pořád jsem naštvaná, ale chyběla mi společnost." Řekla jsem a Draca nepouštěla. "Nebuď naštvaná." Řekl, zvedl mě a chtěl mě položit do postele. To jsem mu ale nedovolila a nohama se omotala okolo jeho pasu. Takže mě tam nemohl položit. Po chvíli to vzdal a posadil se se mnou na postel. "Víš někdy mi ten starý Draco chybí." Řekla jsem a zamračila se. "Co přesně?" Zeptal se mě a lišácky se usmál. Pochopila jsem na co myslí a políbila ho, znovu mě nadzvedl a rychle mě položil na postel. "Musíš se vyspat, určitě jsi unavená" řekl a já se naštvaně posadila. "Podfukáři jeden!" Vykřikla jsem a on se zasmál. "No ták, nedělej scény." "Tak teď mi starý Draco fakt chybí." Řekla jsem a naštvaně odešla k oknu. "Rachel...." Přišel ke mně a sáhl na mé rameno. Rychle jsem mu ruku shodila a pořád se dívala z okna. Chvíli jen tak stál a pak omotal ruce okolo mého pasu, odhrnul mi vlasy na jednu stranu a pomalu mi věnoval několik polibků na krk. Bylo to tak příjemné že jsem mu krk víc nastavila, přidržela jeho ruce, víc se k němu namáčkla a zavřela oči. "Myslela jsi tohohle Draca?" Zeptal se provokativně a znovu mě políbil na krk. "Ahm." Zabručela jsem na souhlas a Draco se zasmál. "Tenhle ale nikdy neodešel." Řekl a otočil si mě k němu. Podíval se mi do očí, políbil mě a já začala spolupracovat. Po chvíli jsem povolila a do ucha mu sladce zašeptala. "Prosím, můžeš být ten starý, arogantní, chladný Draco jako tenkrát při doučování?" Zeptala jsem se a Draco se usmál. "To už asi nepůjde. To ty si nám tu zdivočela." Řekl a znovu mě políbil, ale já se znovu odtáhla. "S tím starostlivým není sranda." Zašeptala jsem abych ho vyprovokovala. Znovu mě políbil, ale já se do třetice všeho dobrého odtáhla a zašeptala. "Chceš mě? Tak si pro to pojď." To už nevydržel a rychle mě políbil, nadzvedl a odnesl na postel. Pořád jsme se líbali, ale dál nesměřovali, oba víme že nám je jen 14 a ještě k tomu nevím jestli jsem připravená. Stále jsme se líbali a Draco si začal vyslékat košili. Musím říct že se nechá rychle vyprovokovat. Přestala jsem přemýšlet a i já si vyslékla své triko, nakonec i kalhoty a vše nabralo na obrátkách. Bohužel se nám to vymklo z rukou a mé panenství bylo rázem pryč.