53. Kapitola

1.1K 43 0
                                    

 Uběhly dny, týdny a měsíce a já si žila spokojený život. Já a Draco máme velmi dobrý, pevný, prostě dokonalý vztah. Hodně jsem se sblížila s Harrym, takže o něm vím doopravdy hodně. Chodíme spolu trénovat na famfrpál a i když hrajeme proti sobě, nikdy se kvůli tomu nepohádáme nebo nenaštveme. S Hermionou si strašně rozumím, je to ta nejlepší kamarádka kterou si může člověk přát. Chodíme spolu do Prasinek, děláme spolu přespávačky, na jaře děláme blbosti venku, v létě se chodíme koupat do Černého jezera,  na podzim skáčeme do listí a v zimě se koulujeme. Vše je jak má být. S Ginny si pořád nerozumím tolik jako s Hermionou, trvalo jí dlouho než si dala do hromady, že já jsem s Dracem. Stejně jako Ronovi, s tím si už ale rozumím a hrajeme spolu šachy ve kterých Ron fakt válí. Nakonec není tak špatný jak jsem si myslela, teda až na to, že je dost urážlivý. To je snad jediná věc co mi na něm vadí. Pansy se trochu uklidnila a nakonec se ukázalo, že se s ní dá doopravdy popovídat. Asi vím proč se uklidnila. Přenesla se přes Draca a začal se jí líbit Blaise. Někdy s Pansy trávím čas ve společenské místnosti když Hermiona nebo kdokoliv jiný nemá čas. Sice je Pansy až druhá volba, nemůžu říct, že bych s ní čas ráda nestrávila. S Lenkou trávím dost času. Jednou když se Layla vrátila, Lence jsem jí ukázala a Lenku to úplně nadchlo. Dost si rozuměly a chodily jsme za Laylou pořád. Tedy teď už ne, Layla se vrátila zpět do hor. Takže s Lenkou často chodím k tesrálům a k vílám které nám před dvěma měsíci ukázal Hagrid. Pro Harryho je to v poslední době těžké, Sirius umřel. Já k němu neměla takový vztah jako Harry, ale brečela jsem taky. Siriuse zabila Belatrix Lastrangerová. Jeho sestřenice! A taky teta Draca. Je to hrozné, smrtijedi utekli z Azkabanu a Ministerstvo s tím nic nedělalo a místo toho obvinili Harryho a Brumbála, že si vymýšlejí a do Bradavic poslali Dolores Umbridgovou. Chovala se hrozně a žákům ubližovala. Hodně prváků kvůli tomu brečelo. Harry založil Brumbálovou armádu v Komnatě nejvyšší potřeby a tím udělal potíže Brumbálovi. A to proto, že se to Brumbála ani netýkalo a ta růžová ropucha ho chtěla poslat do Azkabanu! Neuvěřitelné. Do armády jsem se nezapsala, a to z jednoho důvodu, musela bych lhát Dracovi, který po armádě pátral. Přišlo mi to od něj hloupé, ale byla to jeho volba a já to respektovala. Pak se Harry se všema ostatníma někam vypařili a nic mi neřekl. Nakonec přišli s tím, že je Sirius mrtev a, že Ministr osobně viděl Voldemorta. 

"Pojďte." řekl chladně Dracův otec který vtrhl do Dracova pokoje. "Kam?" zeptala jsem se, ale to už jsem byla tažena Dracovou rukou. Jeho otec nás přivedl k jídelnímu sálu a když otevřel dveře, seděli tam smrtijedi a uprostřed nich Voldemort. "Áááá Draco." řekl Voldemort a postavil se. Šel pomalým krokem až k Dracovi. "Přidej se k nám. Tvůj otec řekl, že se rád připojíš." Řekl když došel k němu. Viděla jsem v Dracově očích strach a nesouhlas. "Draco." zašeptal jeho otec a Draco se podíval dolů. Nechtěl to udělat, ale neměl na vybranou. Draco pomalu vyhrnul rukáv a já chytla jeho ruku. "Ne, Draco nedělej to." zašeptala jsem. "Málem bych na tebe zapomněl. Sestra Harryho Pottera. Kdo by kdy čekal, že bude stát právě tady." řekl a falešně se usmál. "Draco, jak ses rozhodl?" zeptal se Voldemort a do Draca zabodl pohled. Draco přistoupil blíž a nastavil ruku. Panebože ne! Proč to dělá? Vždyť nemusí, i když vím, že by jinak umřel a nebo by ho zabil otec. "Výborně Draco, Výborně." řekl a Dracovi na levém předloktí kouzlem vytesal znak smrtijeda. Draco se vrátil zpět a postavil se vedle mě. "A teď ty, rozhodni se, zda půjdeš po boku svého milovaného, nebo se vaše cesty rozdělí a pro Draca to dopadne fatálně." řekl a ukázal na mě. Sklonila jsem hlavu a cítila jak mi po lících tečou slzy. Pomalu jsem předstoupila a cítila Dracův smutný pohled. "Dobrá volba." řekl a zvedl mi bradu. Vyhrnula jsem si rukáv a nastavila svou levou ruku. Voldemort nadzvedl hůlku a použil kouzlo díky kterému mi udělal to stejné co Dracovi. Cítila jsem bolest, pálilo to a když Voldemort dokončil práci, pohlédl na mou ruku. "Můžeš se vrátit." řekl a já se postavila zpět k Dracovi. "Mám pro vás úkol. Zítra se ho dozvíte." řekl a Dracův otec nás vyvedl ven z jídelního sálu. "jděte do pokoje." řekl a oba dva jsme se vydali do Dracova pokoje. "Proč si to udělala?" zeptal se mě. "Můžu se zeptat to stejné." "Musel jsem. Jde to po generacích a kdybych to neudělal byl by to velký problém. Nechtěl jsem, ale musel." řekl a já přikývla. "Taky jsem nechtěla, ale musela." "Ty jsi nemusela." "Musela, jinak bys umřel a já bych to bez tebe nezvládla. Oba se z tohohle dostaneme a budeme se podporovat. Zvládneme to." řekla jsem a Draco přikývl. "Miluju tě." řekl a já se usmála. "Taky tě miluju." řekla jsem a políbila ho. 

Tvůrce: Ahoj! Omlouvám se, že jsem to podstatně zkrátila, ale měla jsem dobré nápady a taky pomalu začínám s novou knihou, takže chci pomalu dokončovat tuhle :D Snad se líbí :)

Zmijozelská dívka [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat