Zmijozelská dívka [Dokončeno]

8. Kapitola

Uběhl měsíc. Tady jsou změny: Já a Harry stále nejsme sestra a bratr a ani kamarádi protože od ošetřovny se mnou nemluví, Draco a já jsme se přestali bavit. Asi mu otec zatrhl se bavit s bláznem, Brumbál se chová divně a něco mi tají. Já a Adrian spolu zatím nejsme, ale jsme hodně blízko.  Jinak se nic nezměnilo tedy když nebudu počítat že se po školních pozemních pohybují mozkomoři. Prý po Harrym jde masový vrah Sirius Black. Zajímá mě kolik nepřátel Harry ještě má. Každopádně, je týden před plesem a já si z toho nic nedělám. Sice jsem první byla smutná když mi Adrian řekl že pozval jednu holku. Asi to vše bral jen jako kamarádství. Zmijozel dnes pořádá párty pro některé, kteří byli pozváni. Takže tam bude celý Zmijozel, někdo z Mrzimoru, Havraspáru a možná i z Nebelvíru, ale to je málo pravděpodobné. A to vše bude ve zmijozelské společence. Jo a ještě něco! Našla jsem si kamarádku. Jmenuje se Daphne Greengrassová. Její mladší sestra je celá hotová do Draca. Nechápu. Tedy chápu, ale........ Radši nic. Dnes mám v plánu jít s Daphne do Prasinek a tam si koupit nějaké oblečení na tu párty. Rozhodně ne šaty nepotřebuji vypadat jak nějaká princezna. Teď společně s Daphne mířím na poslední hodinu. "Já tu ségru zabiju, ona o tom Malfoyovi mluvit nepřestane. Asi ji brzo zabiju." Řekla a já se začala smát. "ani se nedivím že o mě furt mluví." Řekl Malfoy a my jsme se otočily. "Rachel přesně ví o čem mluvím." Řekl provokativně a odešel. "O čem mluví?" Zeptala se Daphne. "Vůbec nevím." Řekla jsem a Daphne mi to sežrala. Samozřejmě že vím, mluví o tom "doučování" ale nemám chuť to vysvětlovat. Jo a když mluvím o tom doučování. Malfoy se na doučko vysral a už celý měsíc ho nedoučuju. Nevadí mi to. Stejně jsem ho mohla učit, ale pořád by byl blbý jak poleno. Poslední hodina je při mé smůle Přeměňování. Před hodinou si mě a Malfoye odchytila profesorka McGonagalová. "Pane Malfoyi. Slečno Davidsonová. Prospěch pana Malfoye se velmi zhoršil, doufám že ho stále doučujete?" "Paní profesorko, pana Malfoye nedoučuju už měsíc. Odmítl to a já to z radostí respektuji." Řekla jsem. "Nevím co se mezi vámi dvěma stalo každopádně poprosím slečnu Parkinsnovou aby pana Malfoye doučovala. A teď si jděte sednout." Řekla a já se s radostí posadila. "Žárlíš?" Řekl a začal se smát. "Já? Já jsem ráda že jsem se tě zbavila." Řekla jsem pobaveně. "Hmmm. Když myslíš." Řekl a já si otevřela knihu. "Dobrý den. Toto je vaše poslední hodina, takže se jí pokusím zpříjemnit." Řekla McGonagalová. "Pro začátek. Paní Parkinsnová. Prosím sedněte si k panu Malfoyi a vy slečno Davidsonová posaďte se k panu  Zabinimu." Řekla. "Konečně." Řekla jsem a vítězoslavně odešla. "Moc se neradujte slečno Davidsonová nebo se to může změnit úplně jinak." "Klidně paní profesorko. Sice je Zabini lepší než Malfoy, ale není to výhra." Řekla jsem a celá třída se začala smát. Posadila jsme se a podívala se na Malfoye a jeho otrávené oči. Jen jsem se na něj vyplázla a on na mě hodil jeho úšklebek. "Co se zas mezi vámi stalo?" Zeptal se Zabini. "Nic. Malfoy jen vytahuje staré záležitosti. A já se samozřejmě braním." Řekla jsem a začala číst učebnici.

                                ***

Já a Daphne míříme do Prasinek koupit si oblečení. Na ten večírek bych nešla kdyby nešla Daphne, ale Daphne mě samozřejmě přemluvila ať jdu taky. Tak teda půjdu.

Po nákupech jsme se vydaly na pokoj a já si udělala úkoly. Jak jsem je dokončila společně s Daphne jsme se vydaly do velké síně na večeři. "Jak už možná někteří víte, po včerejším incidentu, mozkomorové už nejsou mezi námi. Takže se nemusíte bát že by vás jeden z mozkomorů napadl." Řekl Brumbál. "Jaký incident?" Zeptala jsem se Daphne. "Pottera napadl mozkomor a spadl z koštěte při famfrpálu." Řekla Pansy a zasmála se při tom. Já jsem vstala a vydala se k Nebelvírskému stolu. Nevydržím to. Chytla jsem Harryho za ruku a odvlekla ho pryč. Všichni se na mě dívali jako na idiota, hlavně zmijozeláci. Dovedla jsem ho do knihovny. "Co děláš? Ses zbláznila?" Řekl. "Uklidni se bráško." Řekla jsem. "Bráško?" Řekl. "Jo. A teď koukej." Řekla jsem a vytáhla tu knihu. Otočila to na stranu a ukázala mu rodokmen Potterů. "Cože? Ale vždyť ty jsi Davidsonová." "Falešné jméno." Řekla jsem. "Bavila jsem se o tom s Brumbálem." "A proč si mi to neřekla?" Zeptal se mě. "Nemohla jsem. Prý bych pak byla v nebezpečí. Voldemort o mě neví." Řekla jsem a Harry mě objal. "Rachel. Nemůžu tě tak ohrožovat. Pokud to i sám Brumbál říkal pak je to doopravdy nebezpečné." Řekl. "A ty si snad myslíš že kdybych nebyla tvoje ségra Voldemort by se mě nepokusil zabít? Jako všechny ostatní?" "To máš pravdu, ale jak to že si ve Zmijozelu?" "Brumbál říkal že nás dva chtěli oddělit a tak nás schválně dali do kolejí které jsou proti sobě. Jinak bych prý patřila do Nebelvíru." Řekla jsem a Harry se usmál. "Jsi vpoho? Po tom pádu?" Zeptala jsem se starostlivě. "Jo, jo, jo jsi jako Hermiona." Řekl a protočil oči. "pojď jdeme do velké síně." Řekla jsem a šli jsem zpět ke stolu. "co to bylo?" Zeptala se mě Daphne. "Pak ti to řeknu. Slibuji." Odpověděla jsem a začaly jsme jíst.