Zmijozelská dívka [Dokončeno]

7. Kapitola

Právě skončila poslední hodina, já vešla ven a uviděla o zeď opřeného Adriana. Přišel ke mně a objal mě. "Žárlíš nebo co?" Řekl Adrian a já se podívala ke komu mluví. Byl to Malfoy. Malfoy rychle odešel a já se zasmála. "Za půl hodiny přijdu. Čekej mě pod schody." Řekla jsem a dala mu pusu na líčko. "Pa." Řekl a já odcupitala. Došla jsem do pokoje a všechny holky na mě vrhly pohled. "Ty si ulovila Puceyho?" Řekla jedna nevěřícně. "No a?" Řekla jsem a vzala si tašku kde jsem měla šaty, střevíčky, make-up a věci které budu potřebovat na udělání vlasů. Odešla jsem do koupelny a začala se chystat.

Vlasy jsem si udělala takhle a makeup jsem si udělala decentní s nádechem růžové. Nazula jsem si střevíčky a oblékla šaty. Vyšla jsem ven a holky se na mě podívaly. Nevšímala jsem si jich a šla jsem ke schodům kde mě měl čekat Adrian. Vyšla jsem ze zatáčky a všichni kteří stáli pod schody se na mě dívali. Ron, Draco, Seamus a Adrian. Všichni se na mě dívali. Pomalu jsem sešla schody. "Vypadáš úžasně." Řekl Adrian. "Děkuji, ty taky nevypadáš špatně." Řekla jsem. Adrian provlékl jeho ruku přes tu mou a vydali jsme se do velké síně. Jakmile jsme vešli do velké síně všechny pohledy spadly na nás.
Tento večer si hodně užívám, tančím, směju se, povídám si s Adrianem a vše je v naprostém pořádku. Já a Adrian se sbližujeme. On je fakt hodný a milý, prostě dokonalý. Tento večer bohužel už skončil a já a Adrian jsme šli do společenské místnosti. Rozloučili jsme se a já šla spát.
                            
                                 ***

Probudila jsem se na své posteli a hned jsem se šla osprchovat. Po včerejším večeru se cítím fakt dobře a mám dobrou náladu. Dnes je sobota a já půjdu do knihovny a hned potom za Hagridem. Vyšla jsem ze sprchy, oblékla jsem se a šla do knihovny. Nemám v plánu to vzdát takže jdu hledat knihu kde by mohli být napsáni mí rodiče. Procházím regálem a vidím knihu z názvem: "Bradavičtí studenti." Hned jsem knihu popadla a procházela různé rodiny. Něco mě zaujalo tak jsem nalistovala rodinu Potterových. Tak čtu nahlas: "Lili Potterová, James Potter" dvě šipky. "Harry James Potter, Rachel Lili Potterová....... počkat co?!" Vykřikla jsem. "Pssssst!" Vykřikla knihovnice a já ji ignorovala, popadla knihu a běžím k Brumbálovi. "Profesore Brumbále." Vykřikla jsem když jsem ho potkala, měl namířeno do ředitelny, jestli se tomu tak dá říkat. "Slečno Davidsonová?" "Víte......našla jsem něco divného." Podívala jsem se do knihy a Brumbál asi věděl o jakou knihu jde. "Pojďte..." Řekl a já okolo něho prošla a mířila nahoru po schodech do jeho pracovny. "Prosím posaďte se." Řekl a ukázal na židli vedle mě. Posadila jsem se. "Co vás trápí?" Zeptal se mě vlídně i když asi sám věděl co mám na mysli. "Víte.......na začátku školního roku jsem vám zalhala." Začala jsem. "Žádnou tetu Jessicu a strýce Jaspera nemám.........v realitě jsem doufala že tady v Bradavicích najdu knihu která by mi řekla kdo jsou mí rodiče..........a našla jsem knihu o Bradavičtích studentech. A u Potterových je mé jméno. Nevím jestli to jsem já, ale kdybych to já nebyla, Harry by si zasloužil znát pravdu." Dokončila jsem svůj proslov. "Toho jsem se bál. Věděl jsem že na to jednou přijdete, ale nečekal jsem že tak brzo. Ano to co jste našla je skutečně pravda." Řekl a já ho přerušila. "Takže já jsem sestra Harryho? A proč jste mi to neřekl? A jak to že jsem ve Zmijozelu? A ví o tom Harry?" Vychrlila jsem hned několik otázek. "Na každou vám zodpovím. Ano jsi jeho sestra, neřekl jsem vám to protože profesorka McGonagalová a profesor Snape si mysleli že aspoň vás uchrání před Pánem zla. Ve Zmijozelu jste protože jsme vás chtěli oddělit od pana Pottera, jinak byste byla jasný Nebelvír. A Harry o tom neví. Každopádně si myslím že je nejvyšší čas aby to i Harry věděl." Řekl. A já byla překvapená. "Ale Panu Potterovi to říct nemůžeme." "A proč?" Vykřikla jsem. "Profesor Snape si nepřeje aby vás Harry ohrozil a vy jeho. Pán zla o tobě Rachel, neví. A tak by to mělo zůstat." Řekl. "Dobře." Řekla jsem smutně. "Aspoň už vím kdo jsou mí rodiče." Řekla jsem a smutně odešla.