Zmijozelská dívka [Dokončeno]

53. Kapitola

Vyšla jsem z koupelny oblečena v černých šatech a začala si upravovat vlasy které jsem si právě umyla. "Nuda." ozval se Draco který seděl na posteli. Zvedl se, odešel do koupelny a zavřel za sebou dveře. Musela jsem se zasmát jeho naštvanému kroku a pak pokračovala v úpravě vlasů. Nakonec jsem si je zapletla a zamotala do jednoduchého drdolu. Po asi deseti minutách Draco vyšel z koupelny v černém saku s černými kalhoty. "Už je čas, nebudu riskovat, že přijdeme pozdě." řekl nakonec Draco a oba jsme se vydali po dlouhých tmavých chodbách do jídelního sálu. Jakmile jsme se propletli chodbami, vešli jsme na večeři a posadili se na židle. "Když už jste tady, můžeme začít." řekla Narcissa a luskla. Z dveří vyběhli tři domácí skřítci. První držel tác se  zeleninou a ovocem všech druhů, druhý se potácel se saláty a přílohami a poslední držel hlavní chod a polévku. Poznala jsem ji. Byla to Winky, představila se mi minulý rok. Lehce jsem se na ni usmála a ona mi úsměv oplatila. Ráda bych ji pozdravila, ale nevím jak by na to reagovali Dracovi rodiče. Nejspíš by se jim to nelíbilo, hlavně Dracovému otci. Skřítci jídlo položili na stůl a rychle zmizeli za dveřmi které mířily do chodby. "Dobrou chuť." řekla Narcissa, já i Draco jsme řekli úplně to stejné a všichni jsme se pustili do jídla. Nejlepší je, že Dracův otec Lucius říká, co je neslušné a co ne, ale on sám nikomu dobrou chuť nepopřál. Asi na to má moc velké ego.

Po večeři u které bylo nepříjemné ticho, jsem se s Dracem vydala zpět do jeho pokoje a tam se připravili k spánku. "Budeš si dnes dávat ty prášky? Včerejší noc si zvládla." Řekl Draco a já přikývla. "To sice ano, ale i tak si je pro jistotu dnes vezmu." Řekla jsem a došlo mi, že se ho to trochu dotklo, jakobych řekla, že je jeho dům postrach nebo co. "Draco, nemyslela jsem to takhle, jen se bojím, že se to vrátí a já z paniky uteču jako minule. Nechci aby sis myslel, že si myslím něco špatného o tvém domě. Protože to si nemyslím." Řekla jsem a do ruky si vzala prášek. "Chápu." Řekl. Teď už to neznělo smutně, ale i tak byl pořád smutný. "Pokud dnešní noc zvládnu, zítra si prášky nedám." Řekla jsem a Draco přikývl na souhlas. Nakonec jsem si vzala prášky a s spokojeně usla v náručí Draca.