52. Kapitola

1.1K 48 8
                                    

Už byla dlouhá doba jízdy a vlak nakonec zastavil. Vystoupila jsem společně s Dracem z vlaku a na nástupišti uviděla stát jeho rodiče. "Draco? Doopravdy to je dobrý nápad?" Ujistila jsem se a Draco mě chytl za ruku. "Naprosto." Řekl a vedl mě směrem k jeho rodičům. "Dobrý den." Řekla jsem mile a podívala se na Draca který se usmíval jak měsíček na hnoji. "Ahoj." Řekl a rodiče ho přivítali. "Doufám, že vám váš vztah dlouho vydrží." Řekl jeho otec a já přikývla. "Taky v to doufám." Řekla jsem a jeho otec se "usmál". Bylo to spíš zašklebení. "tak pojďte." Přerušila ticho Dracova matka a všichni jsme se vydali k letaxové sítí. "už teď se mi to nelíbí." Šeptla jsem Dracovi a on se na mě podíval. "No ták. Bude to dobrý." Řekl a já přikývla. Jeho otec se mi nezdá, jakoby se ujišťoval zda spolu budeme dlouho, ale ještě minule by mě od Draca chtěl odříznout. Vypadá to, že něco kuje. Nakonec jsem se na to vybodla a všichni jsme se objevili před velkým, černým a dost tmavým domem. Vešli jsme dovnitř a já se porozhlédla. Nic se nezměnilo, pořád to tu je stejné. "Půjdeme do pokoje a vybalíme si." Řekl Draco a jeho matka přikývla. "oběd bude v sedm. Ať jste na čas." Řekl chladně Lucius až mi z toho přelétl mráz po zádech. Draco mě chytil za ruku a vedl mě chodbami do jeho pokoje. "pokoj budeš mít se mnou. Nevadí?" Zeptal se a já se usmála. "Ne, budu jen ráda. Stejně bych se tu ztratila." Řekla jsem a Draco se zasmál. "Taky někdy bloudím." Došli jsme k jeho tmavým dveřím a Draco je nakonec otevřel. Oba jsme vešli dovnitř a já zavřela dveře. Pomalu jsem došla k oknu a rozhlédla se z něj. "Pěkně vysoko, že?" Řekl Draco když okolo mě ze zadu obmotal ruce. "Jo, to jo." Odpověděla jsem a cítila jak mi na krku přistál jeden z jeho sladkých polibků. Pomalu jsem se otočila a políbila ho. Přitom co jsme se líbali, Draco mě pomalu posadil na parapet okna a já si začala hrát z jeho vlasy. Jsou tak jemné a příjemné na dotek. Po chvíli jsme se odtáhli a já vytáhla hůlku. "Avis." Řekla jsem a vytvořila tři fialovo-modré ptáčky létající po místnosti. Draco se otočil a usmál se. "Na jak dlouho to kouzlo je?" Zeptal se a já se usmála. "Dokud ho nezruším." Odpověděla jsem jednoduše. "Ty vždy vymyslíš něco speciálního." Řekl a já se zasmála. "Naučila mě to Hermiona. A pak je poštvala proti Ronovi. Naštval ji." "V tom je Weasley expert." Řekl a já přikývla. "Jo kdyby si ten debil nezačal s Levandulí, vše by bylo vpohodě, ale pak se s ní zase rozešel. Ani se nedivím Hermiona je lepší a..." Nedokončila jsem proslov protože mě Draco políbil. "a Levandule je..." Začala jsem když se ode mně odtáhl. Pak mě ale zase políbil. "Je strašně otravná a..." Zase jsem nedokončila protože to už mě Draco znovu políbil a nepustil mě. "Moc mluvíš." Řekl a já přikývla nad pravdou jeho věty. "A o čem si teda chceš povídat?" Zeptala jsem se ho a on se rukou praštil o čelo. "Co je?" Zeptala jsem se a vybuchla smíchy. "To je jedno." Řekl nakonec a lehl si na postel. Pomalu jsem seskočila z parapetu na kterém jsem pořád seděla, přišla k Dracovi, lehla si na něj a pomalu ho políbila. Pak jsem se odtáhla, pevně ho objala a hlavu položila na jeho rameno. "Chce se mi spát." Řekl a já se na něj podívala. "Za hodinu a půl bude večeře a já tě pak nebudu budit. Nechceš se třeba projít po domě?" "To nechceš." Řekl a já se zasmála. "Vy tu snad schovávate mrtvoly?" Zeptala jsem se. "Nevím." Řekl a já vyskočila z postele. "Cože?" Vyhrkla jsem a Draco se zasmál. "Panebože, dělám si srandu. Pojď sem." Řekl, vstal a posadil se na postel se mnou v náručí. "Pamatuješ?" Zeptal se a já přikývla.

Flashback: "To je dobrý...... Byl to jen sen. Pojď musíš se vyspat." Řekl a odvedl mě k jeho posteli. Posadil si mě na jeho stehna a houpal se mnou, pak mě pomalu položil na postel a měl v plánu odejít. "Nechoď." Řekla jsem. "dobře." Řekl a lehl si ke mně. Já ho rychle objala a položila si mou hlavu na jeho hruď, on mě objal zpět a já usnula.

"Jo, bála jsem se a tys mě přesně takhle držel a uklidňoval." Řekla jsem a usmála se. Pomalu jsem ho objala a položila hlavu na rameno a přitom se pusou dotýkala jeho krku. "Půjdu si dát sprchu." Řekla jsem nakonec když jsem se odtáhla a Draco přikývl. Vstala jsem, pronesla kouzlo a ptáčci zmizeli a vešla do koupelny.

Zmijozelská dívka [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat