Vždyť upíři neexistují

54. kapitola

Renjunův pohled

,,Ahoj June. Dlouho jsme se neviděli." přivítal mě Seonghwa a pustil mě dovnitř.

,,Akorát sis to špatně načasoval, protože tu jsem zrovna jenom já." 

,,Kde jsou ostatní?" zeptal jsem se a šel za Seonghwou.

,,Šli řešit tu Yeosangovu ségru. Já zůstal tady, protože bych ji nedokázal vystát a mohl bych udělat něco špatně." odpověděl mi a vešel do svého pokoje.

,,Já vlastně u tebe v pokoji ještě nebyl." Prohlížel jsem si jeho pokoj. Jak jsem čekal, tak byl uklizený a panoval zde řád. 

,,Můžu si sednout?" zeptal jsem se a ukázal na sedací pytel.

,,Jasně, že jo. Od toho to tady je." odpověděl Seong se smíchem. Rozvalil jsem se na pytli a dál si prohlížel pokoj.

,,Máš nějaký důvod, proč jsi přišel nebo si chceš jen popovídat?" zeptal se Seonghwa a sedl si na svou postel.

,,No...jakože asi si jen popovídat...Jak to tady přežíváte?" zeptal jsem se.

,,Ale jo. Dobrý. Yeosang si vyměnil pokoj se Sanem a Wooyoungem, takže už se tu kluci nehádají." odpověděl Seong s úsměvem.

,,No počkej. Vždyť Yeosang měl pokoj vedle tebe..."

,,Má. Teď tam jsou kluci. Ale mně to nevadí. Já pak jdu jinam nebo si dám sluchátka. Nebudu jim nadávat, že nemůžu spát nebo tak. Mingi s Yunhem jim to už dali dost sežrat."

,,Ty myslíš vždycky víc na ostatní než na sebe. Nejde nějak jinak rozmístit pokoje, aby měli všichni klid?" zeptal jsem se.

,,Maximálně, že bych byl s Yeosangem." odpověděl Seong a začal žmoulat roh polštáře. 

,,Tak proč nejdeš k němu?" Nechápavě jsem sledoval, jak mu začaly červenat tváře.

,,No jo vlastně! Tobě se líbí! Tak toho využij!" vyhrkl jsem šťastně.

,,Líbí je slabý slovo. Ale já se mu tam nechci nasáčkovat. Vždyť je zvyklý na to mít klid a být v pokoji sám."

,,Tak se ho zeptej. Třeba bude mít rád spolubydlícího. Nebo tebe v pokoji." řekl jsem s úsměvem. 

,,Uvidím. Ale už změňme téma. Jak to klape u tebe? Co kluci?" zeptal se úplně červený Seonghwa.

,,U mě to je skvělý. S klukama jsem strašně šťastnej. Sice mě Jeno zavřel do pokoje, ale jinak to je skvělý." odpověděl jsem.

,,Proč tě zavřel v pokoji?" zeptal se a opřel se zády o zeď.

,,To je jedno." řekl jsem se smícem a víc se ponořil do sedacího pytle.

,,No to není jedno. Já to chci vědět. Když jsi začal, tak to dořekni." řekl zvědavě Seonghwa.

,,Prostě jsem je otravoval a Jeno mě odnesl do našeho pokoje a zavřel."

,,Jak jsi je otravoval?" zeptal se s úsměvem.

,,Proč to chceš vědět?" zeptal jsem se a přikryl si obličej rukama.

,,Protože to podle tvý reakce bude velká perlička." Zhluboka jsem vydechl. Bylo mi jasný, že musím říct všechno.

,,No...řeknu to ve zkratce. Vy-vyspal jsem se s Jaeminem. A pak jsme spolu šli do kuchyně, kde byl Jeno. Já nevím, jak to vysvětlit, ale...prostě jsem chtěl ještě pokračovat v určité činnosti...takže jsem je tam pak...dá se říct obtěžoval...a pak mě Jeno odnesl do pokoje a zamkl, aby ode mě měli klid."

,,Jo taaaak. Tak hlavně, že vám to klape. Někdo prostě potřebuje...víc pozornosti než ostatní. Ale s Jenem jsi už předtím nějakou dobu byl, takže on to ví." řekl s úsměvem. Já tam seděl úplně s červenými tvářemi.

,,Teď vypadám jako strašnej nadrženec." řekl jsem a schoval si obličej do dlaní.

,,Jak říkám. Někdo potřebuje víc pozornosti a u každýho to je jinak. Třeba když porovnám sebe a Wooyounga. Wooyoung má častou potřebu. Než začal chodit se Sanem, tak měl potřebu se uspokojovat. A já třeba takový potřeby nemám. Takže...podle mě se nemáš za co stydět." řekl Seonghwa a přitáhl si nohy k tělu.

,,Vážně se tu bavíme o takových věcech?" zeptal jsem se.

,,Jo. A...kousl jsi Jaemina?" zeptal se Seong. Nechápavě jsem se na něj podíval.

,,Proč bych ho měl kousat?" zeptal jsem se.

,,Ty o tom možná nevíš. Když upír kousne upíra při sexu, tak...jakoby je to ještě víc vzruší a víc to prožívají. Mám to od Sana, takže s tím mi můžeš věřit."

,,Tak proto měl Woo i San po sexu pokousaný krk." řekl jsem.

,,Jojo. Jakože nechci tě do ničeho nutit, ale za pokus nic nedáš. Ale samozřejmě záleží na vás. Třeba...má Jaemin už nějaký zkušenosti s kousnutím, tak uvidíte." řekl Seonghwa a pousmál se. 

,,Nechtěl bys být partnerský poradce?" zeptal jsem se a založil si ruce na hrudi.

,,P-proč?" zeptal se s pousmáním.

,,Protože toho víš hodně o vztazích. Dokážeš poradit a uklidnit. Kolik si měl už vztahů." Seonghwa si nervózně prohrábl vlasy prsty.

,,Vážný vztah jsem měl jen jeden a to mi bylo nějakejch osmdesát dva let. S tím klukem jsem byl tři roky. Ale po asi roce mě začal bít. Bylo to jen občas, když se opil, tak jsem to neřešil. Každý se přece chová jinak, když je opilý. Jenže mě pak začal bít i když byl střízlivý. Postupně se to zhoršovalo. Asi po dalším roce mě mlátil jednou týdně. Nemohl jsem se pořádně vídat s mými kámoši ani s rodinou. Když jsem se s nimi sešel tajně, tak mě pak zmlátil. Zakázal mi vycházet z domu a taky chodit do práce. Asi si říkáš, proč jsem nikomu nezavolal nebo nenapsal, ale v tý době ještě mobil neexistoval a homosexualita se brala jako nemoc. To ani nevíš, co dělali homosexuálům v tý době v Evropě...Ani rodiče nevěděli, že chodím s klukem. Mysleli si, že bydlím sám. 

No...jenže pak už to bylo tak špatný, že mě mlátil každý den za úplný blbosti. A k tomu jsem s ním musel ještě spát proti vlastní vůli, ale on mi říkal, že spolu chodíme, tak že si nemám na co stěžovat. Pak naštěstí přišel Yeosang. Můj přítel nebyl zrovna doma, takže jsem musel otevřít já. Sice mi to zakázal, ale mě už bylo všechno jedno. Yeosang zjistil, co se u nás děje a druhý den pro mě přišel a odvedl pryč. Vzali jsme většinu mých věcí a šli k němu. V tý době už byl s klukama, ale nebyli tu všichni. Byl tam Mingi, Yunho a Jongho. Takže...takhle jsem se dostal ke klukům. Opravdu nevím, jestli jsem dobrý rádce na vztahy." Seonghwa se celou dobu koukal do zdi. Na konci se smutně pousmál a podíval na mě. 

,,To je hrozný. Jak ti mohl sakra někdo ubližovat? Vždyť jsi jeden z nejhodnějších osob, který znám. Už chápu, proč tak Yeosanga bráníš. A...já vím, že to je blbý, ale kolik ti je?" zeptal jsem se nakonec.

,,Je mi sto šedesát osm." odpověděl Seong. Překvapeně jsem vyvalil oči.

,,Vy-vypadáš fakt dobře na svůj věk...počkej...ty jsi neměl přes osmdesát let vztah?" zeptal jsem se vykolejeně.

,,Děkuju. Takhle už ale budu vypadat furt. Ne. Neměl. A ani jsem ho nevyhledával po mé zkušenosti. Ale...postupem času jsem se zamiloval do Yeosanga. To už taky pár let bude. Někdy si říkám, co by se se mnou stalo, kdyby Yeosang nepřišel."

,,Už nad tím nepřemýšlej. Hlavně, že tu jsi s námi. Změníme téma. Tohle je moc smutný a vážný téma. Neuděláme si něco k jídlu? Mám na něco chuť." řekl jsem a pohladil se po břiše.

,,Můžeme. Třeba uvidíš i ostatní." odpověděl Seonghwa a zvedl se. Taky jsem se zvedl a šel s ním do kuchyně.