Vždyť upíři neexistují

56. kapitola

Jaeminův pohled

Po rozhovoru s Taem a Jisungem jsem odložil telefon na stůl a šel připravit večeři. Chtěl jsem si s klukama udělat hezký večer. Kluci odjeli spolu na výlet, ale já se vymluvil, že mi není dobře. Musel jsem je trochu donutit, aby odjeli, protože tu chtěli zůstat se mnou. Jakmile odjeli, tak jsem se došel obléknout a vyrazil ke kadeřníkovi.

Je sice blbý, že jsem jim lhal, ale mělo to být překvapení. Od kadeřníka jsem se stavil u Taeho. Od něj jsem šel nakoupit věci, které jsem potřeboval, a šel domů. Rychle jsem se vykoupal a šel vařit. Spokojeně jsem si pobrukoval a tančil při vaření.

Najednou se ale ozvaly klíče a Junův a Jenův smích. Překvapeně jsem se podíval, kolik je.

,,Vždyť říkali v šest. Je půl šestý." zamumlal jsem si pro sebe.

,,Ahoj, zlato. My se zajdem ještě vykoupat a pak příjdeme za tebou." zavolal na mě Jeno z chodby. Úlevně jsem vydechl.

,,Ahoj. Jasný. Nepospíchejte." zakřičel jsem na ně a pokračoval ve vaření. Spokojeně jsem se usmál, když jsem stihl dovařit jídlo. Chvilku na to se ozvaly hlasy a kroky ze schodů. Spěšně jsem si zkontroloval vlasy.

,,Zlato, měl jsi ležet a odpočívat. Ne vařit v-" Renjun se překvapeně zastavil ve dveřích do kuchyně. Nervózně jsem se usmál a opřel se o linku.

,,Překvapení. Už jsme spolu měsíc, tak jsem vás chtěl překvapit a nějak to oslavit."

,,To je hezký. Pojď sem." řekl Renjun s úsměvem. Odstrčil jsem se od linky a šel k Junovi. Ren mi obmotal ruce kolem krku a přitáhl si mě do polibku. Obejmul jsem ho kolem pasu a polibek prohloubil.

,,Tak proto jsi nás tak vyháněl na ten výlet?" zeptal se Jun blízko mých rtů.

,,Jojo." zamumlal jsem.

,,Co to tu tak voní?" zeptal se Jeno, když vešel do obýváku. Jun se ode mě lehce odtáhl a podíval se na Jena.

,,Minie nás vyhnal na výlet, aby tu mohl připravit oslavu našeho výročí. A...nechal si udělat nový sestřih. Je nehorázně sexy." řekl Renjun a políbil mě do koutku úst.

,,Děkuju." poděkoval jsem a natáhl se pro další polibek.

,,Já žádný nedostanu?" zeptal se Jeno, když došel k nám.

,,Když ty jsi byl daleko." zamumlal jsem a dal si s Jenem pusu.

,,Moc ti to sluší." zašeptal mi Jeno do rtů.

,,Jsem rád, že se vám to líbí." zašeptal jsem zpátky a políbil ho.

,,Měli bychom se najíst, dokud to je teplý." řekl jsem, když mě Jeno začal líbat na krku.

,,Já nám nandám." řekl Ren a políbil mě na tvář. Usmál jsem se na něj. Hlavu jsem nechal natočenou tak, aby měl Jeno lepší přístup k mému krku.

,,Lásko. Mám krk plný vašich značek. Nemám jich už dost?" zeptal jsem se s úsměvem a pohladil ho po vlasech.

,,Ne." zamumlal Jeno do mýho krku a lehce mě kousl.

,,Pojďte se najíst." řekl Renjun, když pokládal talíře na stůl. Jeno se pomalu odtáhl od mého krku.

,,Ještě jsem ale neskončil." řekl Jeno s úsměvem a sedl si ke stolu. Najedli jsme se a kluci mi povyprávěli, jak se měli na výletě.

,,Příště už ale půjdeš s náma." řekl Jun, když odnášel do myčky svůj talíř.

,,Samozřejmě." přitakal jsem s úsměvem.

,,Koukneme se na nějakej film?" zeptal se Jeno.

,,Můžeme. Ale na jakej?" zeptal se Renjun. Usmál jsem se a po obouch se podíval.

,,Naposledy, když jsi vybíral film, tak jsem tě málem přes noc umačkal." řekl Jeno a založil si ruce na hrudi.

,,Proč?" zeptal se Renjun nechápavě.

,,Strachy. Pustil tam horor." odpověděl Jeno. Nevině jsem zamrkal.

,,Ale já ho viděl a není to tak hrozný. Když tam bude něco strašidelnýho, tak vám řeknu. A je to sci-fi horor. Pak si mě mačkejte, jak chcete. Prosííííím." nahodil jsem psí oči.

,,Copak se ti dá říct ne? Ale pokud se pak budeme bát, tak...víš, co tě čeká." řekl Jeno a nadzved jedno obočí. Nad tou vzpomínkou jsem si skousl ret.

,,Co jsi udělal?" zeptal se Jun zvědavě. Jeno si nás přitáhl k sobě.

,,Připoutal jsem ho k posteli, tvrdě jsem do něj zasouval, ale nenechal ho se udělat. Viď, zlato?" S červenými tvářemi a skousnutým rtem jsem přikývl na souhlas.

,,Tohle Junie ale nepotřebuje vědět. Zpátky k tématu. Nechcete se teda podívat na něco jinýho?" zeptal jsem se a znovu nasadil své psí oči.

,,Ne. První slovo platí, Minie." řekl s úsměvem Renjun, políbil mě na tvář a odešel do obýváku.

,,Copak? Ty bys nechtěl takový trest?" zeptal se mě Jeno a přitáhl si mě do objetí.

,,Kdybys mě nechal se udělat, tak bych to hned bral." zamumlal jsem.

,,Cože jsi řekl?" zeptal se Jeno a sklonil se ke mně.

,,Ale nic. Měli by jsme jít za Juniem." odpověděl jsem, odtáhl se od něj a šel do obýváku. Ze stolu jsem vzal flešku a zapojil ji do televize. Po asi dvouminutovém zaváhání jsem zapl horor, který jsem chtěl pustit.

,,Děláš si srandu?! Není to tak hrozný?" zakřičel Renjun přes své ruce, kterýma si zakrýval oči.

,,Já si to spletl. Tohle je něco jinýho." odpověděl jsem a schoval se za polštář.

,,Takže víš, co tě čeká." řekl vedle mě Jeno a škodolibě se usmál.