Jeno s Renjunem žijí celkem normální život. Vše se náhle ale změní, když v noci potkají spolužáka Krise. Od té doby se jim dějí prapodivné věci. Poznávají prapodivné lidi. Postupem času zjišťují, že existují tajemství, o kterých lidstvo neví. A to t...
Odešel jsem do svého pokoje a sedl si na postel. Složil jsem hlavu do dlaní a nechal svým slzám volný průběh.
Jak jsem mohl mířit na Jena pistolí? Co kdybych vystřelil? Vždyť mi říkal pravdu a já věřil těm špatným lidem. Musím se Jenovi omluvit a vysvětlit mu to.
Odhodlaně jsem se zvedl a setřel si slzy. Došel jsem ke své skříni a vzal si teplou mikinu. Vyšel jsem z pokoje a došel ke vchodu.
,,Kam jdeš?" ozval se za mnou Jongho. Otočil jsem se na něj.
,,Jdu za Jenem." odpověděl jsem. Jongho se chápavě usmál.
,,Jdeš se mu omluvit a všechno mu vysvětlit, viď?" Přikývl jsem na souhlas.
,,Doufám, že ti to vyjde. Nechci, abys byl na Jena naštvaný kvůli mně." řekl Jongho. Nechápavě jsem se na něj podíval.
,,Proč? Vždyť já jsem na Jena naštvaný, protože začal chodit s tím Jaeminem." Jongho si povzdechl.
,,Jo to jo. Yeosang ti ukazoval ty videa, kde je Jeno s Jaeminem, že jo?"
,,No...a co s tím máš společnýho ty?" zeptal jsem se.
,,Určitě si pamatuješ, že jsem tu ze začátku moc nebyl. Tak to jsem sledoval Jena. Ty videa jsem natočil já. Ano. Sice se Jeno dvakrát líbal s Jaeminem ještě když si myslel, že jsi naživu, ale litoval toho. Ty videa jsou sestříhaný, takže to tam nevidíš. Ale mám to nesestříhaný na mobilu. Chceš to pustit?" zeptal se Jongho a nadzvedl obočí.
,,Ukaž mi to." řekl jsem a přišel blíž k Jonghovi. Jongho vytáhl mobil a začal hledat ty videa.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Kdo to je?" zeptal jsem se, když jsem tam viděl toho kluka po několikátý. Jongho dělal, že mě neslyšel a dál hledal videa. Vševědoucně jsem se usmál a nechal to být. Taky jsem se Jenem nechlubil hned, když jsme spolu začali chodit.
,,Tady to je." řekl Jongho a klikl na jedno video. Bylo to zrovna to video, které bylo trochu peprnější. Jeno s Jaeminem si zde sundávali trička a vášnivě se líbali. Najednou jsem viděl, jak Mingi přišel ke dveřím, položil tam nějakou krabici, zazvonil a utekl. Jeno s Jaeminem se od sebe odtáhli. Jeno si oblékl triko a odešel ke dveřím. Jaemin se také natáhl pro tričko a odsunul se na druhou stranu gauče. Jeno se vrátil s tou krabicí a otevřel ji. Bylo v ní moje zakrvácené oblečení. Jeno začal hystericky brečet.
Odtrhl jsem oči od videa. Jongho ho stopnul a vypnul mobil.
,,Tohle mi stačilo. Děkuju, ale už musím jít." poděkoval jsem.
,,Dávej na sebe pozor." zavolal Jongho, než jsem zavřel dveře.
Povzdechl jsem si a vydal se k Jenovu domu. Jak se mám chovat? Co mu mám říct? Jak bude Jeno reagovat? Takové otázky mi běhaly hlavou.
Najednou mi někdo dal něco kolem krku. Sykl jsem bolestí a podíval se na svůj hrudník. Kolem krku mi visel stříbrný křížek. Cítil jsem, jak mě opouští má síla.
,,Neboj se, Renjune, já tě zachráním. Toho démona pošleme pryč." řekl otec a začal mě táhnout pryč. Stříbrný křížek mě pálil do krku. Neměl jsem sílu na to odporovat.
,,Kam mě to táhneš?! Nech mě bejt!" zavrčel jsem a snažil se mu vytrhnout.
,,Domů. Tam ti pomůžu. Když jsem nedokázal pomoct tvé matce, tak aspoň tobě." odpověděl otec a začal se modlit. Mou hlavou projela nehorázná bolest. Nejradši bych si sedl, ale otec mě táhnul dál.
,,Kterej kretén se modlí mimo kostel! Ty lidi jsou fakt debilní! Nemůže držet hubu! Bolí mě z něho hlava. A ještě tak debilně čumí! Vsaď se, že ten zasranej dům s těma křížema je jeho!" uslyšel jsem klučičí naštvaný hlas, který se k nám přibližoval.
,,Máte nějaký problém, mladý muži?" zeptal se můj otec a zastavil se. Zvedl jsem svůj pohled ze země. Uviděl jsem před sebou skupinku kluků. Připadalo mi, že je odněkud znám.
,,No to si piš, ty starej dědku!" zavrčel kluk se zelenými vlasy. Můj pohled se ale zasekl na tom modrovlasém.
,,Jak to se mnou mluvíte? My jsme spolu husy nepásli, abyste mi mohl tykat." řekl můj otec naštvaně.
,,Ti dám takovou husu, že ti bude špatně! A přestaň se modlit! Nikdo tady na to není zvědavej!" vyštěkl na něj ten kluk a založil si ruce v bok.
,,Moc se za něj omlouvám. On je dneska nějakej moc nervní. Taeyongie, zlato, pojď." omluvil se kluk vedle něj a odtáhl ho pryč. Jaemin stále koukal na mě, ale také se rozešel za nimi. Otec se zase rozešel. Teď už jsem chápal, o čem to ten kluk mluví. Na naší zahradě a na plotě byli zavěšeny kříže. Začal jsem sebou cukat, ale otec mě nepustil.
,,Neboj se. Vyženeme toho ďábla a vše bude zase v pohodě. Náš všemohoucí Pán tě zachrání." řekl můj otec a otevřel branku. Udělal jsem pár kroků na zahradu a na mé kůži se začaly tvořit popáleniny.
,,Pusť mě!" křičel jsem na něj, ale nemělo to žádný smysl.
,,Bůh tě zachrání. Musíme z tebe vyhnat toho ďábla! To on tě zabíjí!"
,,Zabiješ mě! Pusť mě!" křičel jsem na něj. Čím víc jsme se blížili k domu, tím mi bylo hůř. Motala se mi hlava, tekla mi krev z nosu a tvořilo se mi víc popálenin.
,,Ty mu nerozumíš! Okamžitě ho pusť, hajzle!" zakřičel kluk, který na něj předtím řval. S Jaeminem stáli před naší brankou. Otec je neposlouchal a stále mě táhnul do domu.
,,Ty vole. To je kokot hluchej."
Najednou stál Jaemin před náma, chytil mého otce za hlavu a koukal mu přímo do očí.
,,To, že je Renjun gay nevíš. Tvá žena zemřela při autonehodě. Zapomeneš, že si někdy měl syna. Stal ses věřícím kvůli smrti tvé ženy." řekl Jaemin zvláštním hlasem.
,,Teď se vrátíš do svého domu." Můj otec mě pustil a vešel do domu. Podíval jsem se na Jaemina. Také mu už tekla krev a měl popáleniny. Vzal mě do náruče a vyběhl ze zahrady.
,,Ty píčo. Tak seš debil! Co tam lezeš! Však si mohl umřít!" zařval kluk se zelenými vlasy.
,,Nemohl jsem ho tam nechat." uslyšel jsem Jaeminovu odpověď, než jsem omdlel.
