Vždyť upíři neexistují

46. kapitola

Jaeminův pohled

,,Chy-běli jste mi. Strašně m-oc." řekl jsem mezi vzlyky.

,,Neplač, zlatíčko. Už jsme u tebe. Všechno je v pořádku. Nikam tě už nepustíme." zamumlal mi do vlasů Jeno a políbil mě na spánek. Jun mě celou dobu hladil po zádech.

,,Minie, můžeme k tobě do pokoje nebo někam, kde budeme sami?" zeptal se Ren. Přikývl jsem a vydal se k sobě do pokoje. Zavřel jsem za námi dveře. Renjun a Jeno si sedli na moji postel tak, že mezi nimi bylo pro mě místo. Okamžitě jsem se k nim vydal a sedl si mezi ně. Jeno mě chytil za ruku ve stejnou chvíli, kdy jsem se natáhl druhou rukou po té Renjunově.

,,Jak ses rozhodl, Minie?" zeptal se Jeno a začal mě hladit palcem po kloubech.

,,Ať se rozhodneš pro kohokoli, tak na tebe nebudeme naštvaní." řekl Renjun a usmál se na mě.

,,J-já nevím. Já vás mám moc rád oba. Nedokážu se ale rozhodnout, koho víc." řekl jsem popravdě a sklopil hlavu.

,,To jsme to dopadli. Sedíme tu a všichni tři k sobě chováme vzájemně nějaké city." řekl Jeno s pousmáním.

,,A...co vztah ve třech? Zní to divně, ale proč to nezkusit. Slyšel jsem, že někdo takhle žije se dvěma partnery." vyhrkl Renjun a podíval se na nás. 

,,Je pravda, že tím nic nezkazíme." přitakal Jeno a podíval se na mě. Dvěma prsty mi zvedl hlavu a zadíval se mi do očí.

,,Co myslíš? Chtěl bys to zkusit?" zeptal se Jeno. Jemně jsem přikývl. Jeno se usmál lehce mě políbil na rty. Odtáhl jsem se od Jena a podíval se na Renjuna. Usmíval se. Přiblížil se ke mně a políbil mě do koutku rtů.

 Haechanův pohled

,,Vemte si skleničky a pojďte! Takový drama jsme ještě neviděli ani neslyšeli!" 

,,Ale vždyť-"

,,Vyser se na to a vemte si ty skleničky!" Vzal jsem skleničku a běžel do Jisungova a Chenleho pokoje. Všichni jsme se tam přitiskli ke zdi a poslouchali. Po chodbě běžel Taeyong a zastavil se u našich dveří.

,,Držte huby. Já budu koukat klíčovou dírkou. A opovažte se říct Jaehyunovi, že to máte ode mě." zavrčel tiše Taeyong a šel k Jaeminovu pokoji. Všichni jsme v pokoji napínali uši, abychom to všechno slyšeli.

,,Vztah ve třech?!" zašeptal nechápavě Lucas vedle mě. Po nějaké době jsme slyšeli už jen mlaskavé zvuky.

,,Jisung a Chenle okamžitě přestávají poslouchat. Tohle je mládeži nepřístupno." zašeptal jsem tiše a dál poslouchal.

,,Na to zapomeň. My to chceme slyšet taky." zavrčel Chenle.

,,Zlato, proč jseš u Jae-"

,,Pšt."

,,Proč mě pš-"

,,Sklapni a pojď se podívat." zašeptal Tae.

Jaehyunův pohled

Nechápavě jsem došel k Taeyongovi, který koukal k Jaeminovi do pokoje skrz klíčovou dírku.

,,Koukni se. Neuvěříš tomu, co se tam děje." zašeptal Tae a pustil mě ke klíčové dírce. Podíval jsem se. Viděl jsem Jaemina, Renjuna a Jena, jak si vyměňují polibky. Jeno se naklonil k Renjunovi a políbil ho na tvář. Jun se pak otočil k Minovi a políbil ho na krk. Jaemin se obrátil k Jenovi a políbil ho do koutku úst. Takhle to pokračovalo dál. Podíval jsem se na Taeyonga.

,,Čumíš, co?" řekl Taeyong překvapeně.

,,On si nenajde nikoho takovou dobu a pak přijde rovnou se dvěma najednou. Chápeš to?" 

,,Tak co se tam děje?" zeptal se Haechan, který právě vykoukl z Jisungova pokoje.

,,To nechceš vědět." odpověděl Tae a zvedl se k odchodu.

,,Věř mi, že to chci vědět. Uhni. Chci se taky podívat." vyhrkl tiše Chan a rychle se koukl klíčovou dírkou.

,,Tak to jsem neviděl." řekl, když se zvedl, a odešel pryč. S Taem a klukama jsme odešli do obýváku.

,,Takže oni spolu budou chodit všichni tři?" zeptal se Mark šokovaně.

,,Už to tak vypadá." odpověděl jsem a sedl si na gauč.

,,To bych do Nany neřekl." řekl Chenle a taky si sedl na gauč.

,,To chce panáka." vyhrkl Taeyong a vyndal flašku vodky. Nenamáhal se s hledáním skleničky a rovnou se napil z flašky. Odložil flašku na linku a zkřivil tvář.

,,To je hnus." řekl při pohledu na flašku a napil se znova.

,,Zlato, tohle mi dej. Když ti to nechutná, tak to nepij." řekl jsem a vzal mu tu flašku z ruky.

,,S džusem mi to ale chutná." zamumlal Taeyong.

,,Co budem dělat?" zeptal se Haechan a sedl si Markovi na klín. Mark si ho na sebe víc přitáhl a opřel se o gauč.

,,Jak co budeme dělat? Nic. Tohle je čistě Jaeminova věc. Nebudeme se mu do toho plíst a...už ho nebudeme poslouchat. Toto byla výjimečná situace." odpověděl Tae. Najednou se rozezněly hlasy a smích na schodech.

,,Kde že máš tu tašku?" zeptal se Jeno.

,,No ve sklepě jako všechno ostatní." odpověděl Jaemin a došel si pro věci do sklepa. Po chvilce se objevili v obýváku. Nemohl jsem si nevšimnout barevných flíčků na jejich krcích.

,,Tak jo. Tak já udělám k večeři ty špagety, jak jsme se domluvili. Haechane, nečum na mě tak debilně a běž si uklidit s Markem pokoj. Máte tam pěknej bordel." řekl z ničeho nic Taeyong. Všichni jsme na něj koukali jak na blázna. Jaemin se na nás podíval a ušklíbl.

,,Vy jste zase poslouchali, co?"

,,My? Jak tě to mohlo napadnout? My tu řešili, co udělat k večeři. Budou špagety. Dáte si s náma?" zeptal se Taeyong a otočil se na Mina.

,,Jisungu? Co jste dělali, když jsme byli nahoře?" zeptal se Jaemin a nadzvedl obočí.

,,No...my...víš ty co? Jdi do prdele. Musím si uklidit pokoj." vyhrkl Jisung a utekl pryč. Jaemin už chtěl jít za ním, ale zastavil ho Tae.

,,Nech ho bejt." Jaemin se rozešel do kuchyně a otevřel horní poličku.

,,Chybí tu pět skleniček...Jisungu? Nemáš náhodou v pokoji pět skleniček?" zařval Jaemin.

,,Jo mám." ozval se Jisung z horního patra. Jaemin se vítězně usmál.

,,A je to v prdeli. Po kom je to dítě tak chytrý?" řekl Taeyong a odhodil útěrku na linku.

,,Máte s tím nějaký problém?" zeptal se Jaemin nervózně.

,,Mine. Je to tvůj život a nikdo nemá právo ti do něj kecat. Je to tvoje rozhodnutí a my ho budeme respektovat. Hlavně, aby si byl šťastný ty." odpověděl jsem.

,,Děkuju. A asi by bylo na místě, abych vám...jednoho z mých přítelů představil. Tohle je Renjun. Junie, tohle je Taeyong, Jaehyun, támhle sedí Haechan a Mark, vedle sedí Chenle, na zemi je Lucas a to, co uteklo, je Jisung." představil nás Jaemin.

,,Moc mě těší." řekl Renjun mile a lehce se uklonil.

,,Nás taky." řekl jsem s úsměvem.