Vždyť upíři neexistují

59. kapitola (konec)

o několik let později

Jenův pohled

Šťastně jsem sledoval své dva přítele, jak balí naše věci do krabic. Ptáte se, co se to děje? No...stěhujeme se pryč. Upíři nemůžou zůstat moc dlouho na jednom místě, jinak by bylo lidem divné, že nestárneme. Stěhujeme se společně s Taeyongem, Jaehyunem a jejich dětma. S námi se také stěhují Hongjoong, jeho parta a i Kai s Deanem. Zbytek Taeyongovy party se stěhuje taky někam nedaleko k nám.

Rozešel jsem se a došel na zahradu. Podíval jsem se na svůj bunkr na stromě, který mi vyrobil táta, když jsem byl malý. Vylezl jsem nahoru a sedl na podlahu. Vzpomínal jsem na časy, kdy jsem si tady hrál. 

Na jednu stranu si nedokážu představit, že se odtud odstěhuju a už nikdy to tady neuvidím. Přeci jsem tu žil celou dobu a mám tu spoustu krásných vzpomínek. Ale zase na tu druhou, budu šťastně žít s Jaeminem a Renjunem. 

,,Jeno? Kde jsi?" zavolal na mě Renjun. Usmál jsem se a pomalu slezl z bunkru dolů. Jun se na mě chápavě usmál a došel ke mně. 

,,Musíme jet. Už na nás čekají." Přikývl jsem a šel za ním k autům.

,,Kdo bleje, tak sedí u okýnka." řekl Taeyong, když počítal, jestli tu jsme všichni.

,,Kdyby jste tam neměli dětskou pojistku, tak ti nenabliju za krk." obhajoval se Haechan.

,,Cože?" zeptal se Jaemin se smíchem. Taeyong se na nás otočil.

,,No to jsme se poprvé s Haechanem a Jaehyunem stěhovali. Haechan seděl za mnou a v půlce cesty mi nablil za krk. Nikde jsem se nemohl osprchovat ani umýt. Já myslel, že ho zabiju." řekl Taeyong a podíval se na Chana.

,,Když on za to nemohl." bránil ho Mark a přitáhl si Haechana k sobě.

,,Už by jsme měli jet. Ostatní už taky přijeli." řekl Jaehyun, když u nás zaparkoval Hongjoong. Seonghwa a ostatní si stáhli okýnka.

,,Tak co? Už se těšíte?" zeptal se s úsměvem Seong.

,,Bude mi to tady chybět, ale jo. Těším se." odpověděl jsem.

,,Tak šup, děcka, nasedat." řekl Taeyong, počkal, až si Jisung sedne vedle Jaehyuna, a sedl si. (poznámka autorek: Nct a Ateez jedou v devítimístných autech= 3 místa vepředu, uprostřed a vzadu) 

,,Jste si jistí, že se vejdem?" zeptal se Renjun, když nás viděl.

,,Jo vejdem." řekl Taeyong a vytáhl nějaký papír.

,,Takže vzadu sedí Renjun s Jenem a Jaeminem. Uprostřed sedí Lucas s Markem a Chenlem."

,,A kde sedím já?" zeptal se Haechan zmateně.

,,Jedeš v kufru. Máš tam kýbl." odpověděl Tae a zandal svůj zasedací pořádek.

,,Doufám, že je u vás jedno volný místo." řekl právě příchozí Hongjoong.

,,Ne. Už takhle jsem v kufru." vyhrkl Haechan.

,,Tak to je docela problém. U nás je taky jeden navíc." řekl Hongjoong a založil si ruce v bok.

,,Tak jedem! Kde to vázne?" zakřičel nám velmi známý hlas. Otočili jsme se a uviděli jeep, který jel k nám a Sooji koukající ze střešního okýnka. 

,,Je nás moc. Nemáte tam místo?" zeptal se Seong z auta.

,,Ještě, že nás máte. Máme dvě volný místa." řekla Susu, když si stáhla okýnko u spolujezdce.

,,Tam jsem já s Deanem." vyhrkl Jongho a dotáhl Deana k jeepu.

,,Tak fajn...takže u nás je teď volný místo. Kdo chce jet s námi?" zeptal se Hongjoong.

,,Lucas sem! Lucas sem! Lucas sem!" začali křičet Mingi s Yunhem.

,,Saranghae. Chtěl jsem s vámi zůstat, ale fanoušci mě volají." Lucas se na nás otočil, poslal nám vzdušnej polibek a jako baletka odcupital k Mingimu a Yunhovi. Haechan si nenápadně sedl za Jaehyuna.

,,Tak jo. Takže můžeme vyrazit." řekl Hongjoong a vrátil se za volant. Všichni jsme se naskládali do aut a rozjeli se. Hongjoong jel jako první, protože ho Seonghwa navigoval.

,,Kdo za mnou sedí?" zeptal se Taeyong během cesty.

,,Chenle." odpověděl Haechan škodolibě.

,,Cože? Víš, jak se používá okýnko, že jo?" zeptal se Tae a otočil se na Chenleho.

,,Jo. Kdyžtak tu mám pytlíky." odpověděl Chenle.

,,Dobře. Zlato? Víš, že můžeš přidat? Jsme na dálnici." řekl Tae, když se otočil na Jaehyuna.

,,Ale je nás tu devět. Nebudu nic riskovat." odpověděl a dál se věnoval řízení. Podíval jsem se z bočního okýnka a viděl, jak nás předjíždí jeep. Sooji nám mávala, tak jsme jí s klukama zamávali zpátky. Když si Sooji všimla Taeyonga, tak na něj ukázala prostředníček.

,,Tak přidej! Vždyť nás předjížděj! Už předjeli! Přidej! Víš, kde je plyn?" vyšiloval Taeyong.

,,Já si chci sednout dozadu." vyhrkl Jisung zděšeně. Jaehyun si povzdechl zařadil a sešlápl plyn.

,,Přesně tak, zlato!" zakřičel Taeyong nadšeně. Sledovali jsme, jak Jaehyun předjíždí Hongjoonga. Po chvíli nás ale začal Hongjoong předjíždět. 

,,Proč mi volá Sooji?" řekl si sám pro sebe Tae a přijal hovor.

,,Tak co? Kde jste? Nikde vás nevidím." řekla Sooji.

,,Tak pojď sem." řekl Tae.

,,Pojď ty sem. Já nikam nepůjdu." ozvala se Sooji se smíchem. Najednou se k jejich hovoru připojil Seong.

,,Hele, brzděte. Musíme vyjet na stejným výjezdě."

,,Ale no ták. Zrovna jsem se bavila. Jae, zpomal. Voni nás musej dohnat. Do píči-" Sooji byla přerušena tupou ránou a najednou bylo ticho. Najednou se z mobilu ozvalo brždění.

,,Já se z ní poseru. Vždyť jsem jí říkala, že se má na tý střeše držet. Kde je?" řekla naštvaně Susu.

,,Halo? Co se tam děje?" zeptal se Taeyong.

,,Prosimtě nic se neděje. Sooji sletěla ze střechy. Teď ji jdeme hledat." ozvala se Jae se smíchem.

,,To je fakt píča." řekl se smíchem Hongjoong.

,,Sooji? Kde seš?" křičela Susu.

,,Tady! Už jdu! To jste mi nemohly říct, že tam je zatáčka? A ještě taková prudká. Jsem sletěla do křoví." 

,,A seš v pohodě?" zeptal se Dean.

,,Jo. Jen jsem si dala hlavou o auto." odpověděla Sooji se smíchem.

,,Takže můžeme pokračovat. Sooji. Okamžitě slez z tý střechy." řekl Jongho.

,,Tak z něj budu aspoň koukat." S klukama jsme vzadu chcípali smíchy.

,,Už je vidím." řekl Jaehyun po chvíli. Utřeli jsme si slzy a koukali na jeep, který se začal pomalu rozjíždět. Sooji vystrčila půlku těla z auta, zamávala nám a ukázala palec nahoru.

,,Ještě že je noc a nikdo to neviděl." 

,,Naše nová budoucnost začíná tím, že Sooji sletěla z auta." zkonstatoval Jaemin.

,,Tak aspoň jsme originální." řekl jsem a chytil Juna a Mina za ruku.