Hope

2

,,O co ti furt jde? Vždyť ta holka nedělá nic jiného!" ozval se křik mojí matky. 

,,A co by měla dělat jiného? Tohle je její život!" oponoval jí otec. A to je teprve vážení pět hodin ráno. Moji rodiče jsou skvělí, i po několika letech manželství se stále milují, ale co se týče bruslení, poslední dobou se docela rozchází v názorech. Mamka si myslí, že nedělám nic jiného, jenom trénuji. Podle ní je přednější škola, přátelé, rodina. Zkrátka normální život. A táta ze mě chce mít mistryni. Pro něj zase neexistuje nic jiného, než trénink, trénink a trénink. Je to bývalý špičkový hokejista, takže umění bruslit jsem zdědila po něm. Když se v mých pěti letech smířil s tím, že nadějný hokejový útočník ze mne nebude, přiklonil se ke krasobruslení. Ne vždy to bylo jednoduché, proto na mě v poslední době tlačí čím dál víc. Myslí si, že bez tvrdého tréninku to nikam nedotáhnu. A teď je otázka, jak to vnímám já. Bruslení je skutečně můj život, to ano. Miluju to, baví mě to. Ale už si nejsem jistá tím, zda tomu chci opravdu obětovat tolik času a úsilí. Avšak radši nic neříkám, držím pusu za zuby a dělám, co se mi řekne. 

,,Dobré ráno." pozdravím je, jakmile vejdu do kuchyně. Popadnu jenom jablko a posadím se ke stolu. 

,,Ale ahoj, kam se chystáš?" vyzvídá táta. 

,,Maria nám přidala tréninky." zalžu. Zatím mu úplně neplánuji říct, že mě chce dát do páru s Tobiasem a kvůli tomu musím být na ledě častěji. Tu novinku mu oznámím až někdy jindy. 

,,Vidíš to, tohle je správný přístup." otočí se na mamku a zakývá hlavou. 

,,No jasně. Jedu do práce Ange, jestli chceš, vyhodím tě na zimáku, ale pospěš." zamumlá a odejde z kuchyně. V rychlosti teda popadnu tašku i s batohem do školy a běžím za ní. 

****

Sedím na tribuně, Maria přišla před chvílí a obě vyčkáváme na Tobiase, který už má zpoždění. 

,,No kde si?" vyjekne Maria hned, co se otevřou dveře. Dovnitř vyjde už přichystaný Tobias. 

,,Zaspal jsem, pardon." zabrblal.

,,Jak jistě víš, dochvilnost je projevem-"

,,Je projevem respektu, já vím. Omlouvám se, můžeme jít na to?" přeruší ji nepříjemně. No potěš koště, jestli ho ta blbá nálada nepřejde, bude to zajímavé ráno. Bez jakýchkoliv slov vjede na led a chce začít bruslit. 

,,Tak hou hou. Jak jistě víš, Ange dlouho nebruslila v páru. A taky jsem v noci přemýšlela." založila si ruce do kapes a oba nás přejela pohledem. A jéje, jestli Maria přemýšlela, tak je to v prdeli. Vždycky když přemýšlí, vznikne z toho naprosto nesplnitelný a nemožný úkol. Kor jestli to bude ještě v našem podání. Oba na ni hledíme jak na zjevení, čekáme, co z ní vypadne. 

,,Takže, nepojedete klasickou sestavu, kterou měla bruslit Bethany, ale pojedete tohle." zatváří se tajemně a na přehrávači zapne písničku. Není možné ji nepoznat.

,,Romeo a Julie?" vyjekneme oba. 

,,Správně." libuje si. 

,,Je to tady v klubu vyhlášené, každý to zná, ať už bruslí cokoliv." dodala. 

,,Vždyť je to jedna z nejtěžších sestav." postěžuje si Tobias. 

,,A tobě to snad vadí? Promiň, ale choreografie, kterou si měl bruslit s Bethany je naprosto primitivní. Tohle ještě doladíme, přidáme nějaké prvky a bude to perfektní." tleskla si. 

,,Promiňte, že vám do toho vstupuji, ale já dva roky párově nebruslila, nemyslím si, že to bude tak jednoduché." ozvala jsem se. 

,,Přesně tak! Nehodlám se kvůli ní zmrzačit." rozhazoval rukama Tobias. 

,,Budu dělat, že jsem to přeslechla." ušklíbla jsem se na něj.

,,Dost! Okamžitě se přestanete hádat! Máte být pár! Ne stádo draků. Oba dva jste jedni z nejlepších bruslařů tady. Pamatuji si, jak Ange vymetala stadiony. Párové bruslení bylo tvůj život a já to hodlám vrátit zase zpátky." naštvala se Maria. 

,,Přesně tak! Bylo! Před dvěma rokama! Já chci vyhrát, ne se tam přede všema ztrapnit." odsekl jí Tobias. 

,,A dost! Řekla jsem dost tak stačí. Myslíš si, že s Bethany jsi měl šanci? Sám dobře víš, že neměl, Ange to má v krvi. Takže prostě Romeo a Julie je váš volný program, tečka. Krátký program zůstává stejný, tango." pronesla nekompromisně. 

,,A teď na led. Nemáme času na zbyt! Projedeme to celé, bez zvedaček." popohnala nás. Stoupla jsem si tedy vedle Tobiase, který mě s nechutí vzal za ruku. 

,,Jestli to všechno posereš, tak se fakt naštvu." zašeptal tak, abych to slyšela jenom já.

,,Taky nejsem nadšená, že s tebou musím bruslit." oplatila jsem mu. Možná nejsem nijak společensky naladění člověk s obrovským sebevědomím, ale na hlavu si rozhodně srát nenechám. 

,,Dost bylo mluvení, jeďte." přerušila nás Maria. Ona má snad uši všude. Hudba se rozezněla areálem a my se tedy rozjeli. Bez zvedaček to nebylo nic náročného, několik prvků z téhle sestavy jezdím normálně v sólu, takže žádná novinka. To nejtěžší teprve přijde, věděla jsem to. 

,,Dobrá tedy. Místo dvojitého axelu tam budete mít trojitý, takže odeberte jeden krok před tím, chce to rychlejší nájezd. Do toho." tahle ženská snad nemá soucit. Žene nás neustále dokola, nezajímá ji, že už sotva dýcháme. 

,,Výborně!" prostorem se rozléhala ozvěna jejího přísného hlasu. 

,,Fajn, můžeme konečně zkusit nějakou zvedačku?" založil si ruce v bok Tobias. 

,,Ne, pro dnešek stačilo. Ange musí pomalu. Zítra to budete zkoušet už naplno, minimálně první část, tak se na to připravte. Dneska konec." rozhodla. 

,,Ale-" on prostě bude mít pořád nějaké kecy. 

,,Řekla jsem konec. Dobré zakončení tréninku je ta nejlepší metoda. A vy dva se dejte dohromady, nejsem zvědavá na ty vaše neustálé hádky." uzemnila ho. 

,,Tohle je fakt výborný. Začni makat, nebo to bude v prdeli. Zlatá Beth." zamračil se na mě a odjel. Tohle mi fakt chybělo. Ale já se nevzdám, ukážu tomu magorovi, že můžu bruslit stejně dobře jako on. I když to dá víc práce, půjde to...

PROSÍM O VOTES(HVĚZDIČKY, HLASY), DĚKUJU!♥