Malfoyova Sestra

16. K Jezeru?

Jo jenom mě tak napadlo. Před nedávnem jsme se spoluautorkou  téhle povídky (kdo by nevěděl, je to úžasná brunet_kaa) vyrobily tento obrázek a umíraly jsme nad tím smíchy, tak mě zajímá, jestli je to opravdu tak strašně vtipné nebo jsme se jenom trochu opily jablíčkového džusíku (jen pro zabránění divných diskuzí, ne, nic alkoholického v něm nebylo)...

...
Probudila jsem se dost brzy. Až za hodinu byl náš pokojový budíček a tak jsem se rozhodla, že se půjdu zase  proběhnout, protože už jsem dlouho běhat nebyla a začalo mi to chybět. Jen tak si běžet a nemuset na nic myslet...

Venku byla celkem zima, vždyť už je půlka října pryč. Nad lesem se ještě vznášela mlha. V dálce jsem zahlédla Hagrida s těma jeho příšerkama. Právě se snažil nějakému metrovému tvorečkovi vysvětlit, že jeho zahrádka není určena k podhrabání a následnému zmizení z povrchu zemského.

Rozhlodla jsem se běžet k zase famfrpálovém hřišti a pak běhat kolem něj pak si dát zase nějakou rozcvičku a možná si i vyletět na obruč. To mi připomíná, že jsem si zase nevzala ten dalekohled.

U famfrpálového hřiště jsem kupodivu nebyla sama. Trénovala tam ještě nějaká další dívka. Když jsem přišla dřív zjistila jsem že ji znám a že je taky v Nebelvíru, jen o rok mladší. Daly jsme se do řeči.

"Ahoj, taky běháš?" začala jsem.

"Jo, nemůžu vyjít z formy. Ty jsi Mia že?" zaptala se.

Nad odpovědí jsem ani nepřemýšlela: " Jo Mia Creedwayová, a ty jsi?"

"Madeline Fellová. Ty jsi ta, co pořádá ten nábor roztleskávaček, co? Chci  tam jít. Od mala jsem dělala sportovní aerobic, na téhle škole to ale nikdo nepodporuje. Trochu mě to mrzí. Umím i pár akrobatických cviků. Myslím si, že roztleskávačky by mohly být něco podobného a bavilo by mě to." řekla upovídaně.

" Páni, to jsi dobrá. Myslím, že nábor zvládneš raz dva. Tebe bych fakt potřebovala. Mohla bys mi pomáhat i s choreografiemi, když máš takové zkušenosti." navrhla jsem.

"Ráda. Takže mě jako už teď bereš?" zeptala se ze srandy.

"To víš že jo. Ale nikomu to neříkej. Na ten nábor ale musíš." odpověděla jsem radostně.

"Supeer. Díky."  usmála se na mě.

"A ukážeš mi něco, když už jsme tady? Zajímá mě, co umíš. Taky bys mě možná něco mohla naučit." navrhla jsem.

Ukazovala mi různé aerobické prvky. Nejvíc mě zaujala roznožka do kliku. To vypadalo vážně luxusně.

Pak mi ukázala i nějaké akrobatické prvky. Uměla toho vážně hodně. Kdybych měla říct, co se mi líbilo nejvíce, nevěděla bych. K mým favoritům ale určitě patřil řada rondát, flik, salto, přemet vzad a  layout (salto dozadu s napnutýma nohama).

Naučila mě i kousek jedné lehké choreografie. Nechci se nějak chválit, ale myslím, že mi to celkem šlo.

...

Vyučování probíhalo normálně. Holkám jsem o Madeline zatím nic neříkala. Seznámím je až zítra.

Po vyučování jsem začala být dost nervózní. Nábor je už zítra a už dneska musím začít všechno chystat. Mám ale štěstí, že si nemusím nikde shánět žádné potřeby, věci, pomůcky ani cokoliv dalšího. Nábor se koná v Komnatě nejvyšší potřeby takže stačí si to jenom dobře představit a bude to.

Už jsem přemýšlela, jak bych chtěla nábor udělat: až všechny holky přijdou, rozdělím je do skupinek a pak si každou skupinku zavolám, Ginny a Hermiona mi s tím pomohou. Budou mi pomáhat i při rozhodování, koho do týmu vzít. Zájemci nám budou ukazovat různé své dovednosti. Nejdříve jim něco zadáme, třeba že budou muset předvést hezký týmový pokřik a potom to necháme na nich, ať nám ukážou sami, co v nich je.