Malfoyova Sestra

57. Večírek

Takový bonus. Komu to vyhovuje, jako třeba nám, tak si k tomu doporučujeme pustit hudbu... Čtení má potom úplně jinou atmosféru, když máte na uších sluchátka s hudbou. To byla jenom taková vychytávka Ládi Hrušky a teď už se nenechte rušit a vzhůru do čtení...

... "Tak jo, je na čase rozjet nejlepší párty v historii Bradavic!!!" zatočila jsem se uprostřed parketu a mávla na Blaise, aby se zapla hudba a mohlo se jít na to...

Rozjela se hudba, většina lidí šla na parket, aby si zatančili. Já i moje skupina Nebelvírských jsme se k nim přidali. Po prvních pár písničkách se hudba zastavila.

Draco použil na svůj hlas kouzlo aby ho bylo pořádně slyšet a začal: "Takže, určitě všichni víte, proč jsme se tu dneska sešli. Moje sestra Mia má zítra narozeniny a proto jsme tu, abychom to oslavili.

Když jsem ji potkal poprvé, myslel jsem si, že je to klasická blbka na jednu noc, za což se ti velice omlouvám, protože za tu dobu co tě znám, a co jsem tě poznal mi došlo, že to tak možná není. Za tu dobu co se známe se mezi námi vybudovalo něco, čeho jsi opravdu cením. Takže Mio, přeju ti všechno nejlepší k tvým narozeninám. A vám všem samozřejmě příjemnou zábavu a moc se neopijte. Dělám si legraci klidně se ožerte, zítra je neděle, takže můžeme všichni klidně vyspávat. Dobře se bavte! Jo a Mio, první tanec je náš, nezapomeň. " mrkl na mě.

Pak mával na Blaise a rozezněla se opět hudba. Tentokrát ale ne rychlá, nýbrž ploužák.

Pomalu ke mně přišel a vzal si mou ruku do své. Pár tónů počkal, a pak se sladil s hudbou a začali jsme tančit. Bylo to jako v pohádce. Vedl mě sálem a všichni se na nás dívali. Pak se k nám přidalo několik párů a společně jsme utvořili jakýsi kruh, ve kterém jsme tančili.

Vsadila bych se, že záběr ze stropu by vypadal úžasně...

Když nás pak naši partneři najednou zatočili a následně nadzvedli, bylo to úchvatné pozorovat i ze země.

Když skončila první písnička, nastal čas na kingdom dance. Tahle skladba se stala očividně velice populární, a já se nedivím proč...

Možná, že tohle bylo to překvapení, že se to kvůli mě naučili, ale kdo ví. Každopádně nikdo nezakopl, ani nespadl, takže to museli aspoň trochu umět...

Když jsme skončili s tancováním párových skladeb, spustila se rychlejší hudba, ale to už jsme všichni byli na parketu a společně tančili a hýbali se do rytmu hudby.

Všichni jsme trsali jako jedna bytost a bylo to úžasné. Po pár písničkách se pár lidí šlo napít, nebo se s někým bavit mimo parket, ale já jsem se svými přáteli stále zůstávala na parketu a buď jsme jen tančili, a nebo jsme si povídali při pomalých pohybech. Když se někdo šel napít, po chvíli se zase vrátil a občas nám i něco přinesl.

Když už jsme byli všichni trochu v náladě, začala jsem tančit s Hermionou a Ginny. Smály jsme se u toho a tančily jsme jako o život. Občas jsme se kopírovaly, pak jsme se zase podivně pohybovaly... Největší legrace byla dělat na ostatní divné obličeje a pozorovat jejich reakce.

Po chvíli na parketu, která mohla trvat dvacet minut stejně dobře jako dvě hodiny, jsme stihly vystřízlivět natolik, abychom si došly pro další pití. Všechny jsme si tentokrát zvolily nealko, abychom byly připravené na další kolo tance.

Všechny jsme v našich šatech vypadaly úchvatně, a tak nebylo divu, že jsme byly každou chvíli vyzvány na parket. Ať už našimi přáteli, nebo někým z jiných kolejí...

Vždycky jsme se po pár tancích vrátily k našemu improvizovanému baru, abychom si daly něco na osvěžení, a mohlo se jít pokračovat.

Několikrát si pro mě přišel i Draco, a tak jsem si dnes ukradla i několik polibků.

Pak už jsem ho ale neviděla. Nejspíš byl s Blaisem, nebo se mi ho prostě jenom v tom chumlu lidí nepodařilo najít...

Když začali hrát mojí oblíbenou písničku nemeškala jsem a doslova jsem dotáhla holky na parket. Očividně ji taky znaly, a tak jsme se o pár vteřin později všechny vlnily v rytmu hudby.

Díky tomu, že jsem zhruba znala slova jsem si mohla i zazpívat, přestože jsem svůj hlas pomalu ani neslyšela...

A tak to bylo po zbytek noci. Tanec, alkohol, smích a zase tanec. Byla to jedna z nejlepších párty, co jsem kdy zažila.
A to, že byla moje, bylo ještě lepší.

Přesně o půlnoci vypl Blaise hudbu a po jeho proslovu mi byla nabídnuta flaška protřepaného šampaňského, takže jsem všechny přihlížející polila. Pak jsem se napila, všichni mi zatleskali a tím jsem byla oficiálně zase o jeden rok starší.

Pak mě Blaise vyzval k tanci, u kterého jsem se hodně nasmála, protože jeho taneční kreace byly při nejmenším zajímavé... Když mi pak ještě řekl že si je připravil speciálně pro tuto příležitost, málem jsem se udusila smíchy.

Když mě pak kdo ví v kolik hodin začala přemáhat únava, řekla jsem si, že už půjdu spát. Snažila jsem se najít Draca, ale po neúspěšném hledání jsem se na něj vykašlala. Nejspíš někde ještě paří, nebo už usnul.

Rozloučila jsem se s Ginny, která tam na rozdíl od Hermiony ještě byla a odebrala jsem se do Dracovy ložnice. V jeho posteli jsem ho nenašla, a tak jsem si do ní lehla a usnula jsem sama, přestože jsem doufala, že se třeba objeví a obejme mě...

...

Po probuzení jsem do sebe rychle kopla lektvar proti kocovině, a pak jsem se šla rychle osprchovat. Jelikož jsem se nacházela v Dracově prefektském pokoji, nemusela jsem se bát, že mě někdo v koupelně předběhně, a tak jsem si to na půli cesty do koupelny rozmyslela a ještě jsem si na chvíli zalezla do postele a zavřela oči.

Draco pravděpodobně šel opilý do své bývalé společné ložnice, a nebo usnul po cestě... Nad představou Draca, jak leží na schodech a spí jsem se potichu rozesmála.

...

Malým bonusem téhle párty bylo mimo jiné taky ranní občerstvení. Myslela jsem opravdu na všechno, když jsem si ho u skřítků objednávala...

Bylo mi předem jasné, že je nad naše síly stihnout snídani, a tak když nemůžeme my na snídani přijde snídaně za námi...

Ve společenské místnosti už bylo pár lidí, včetně Draca, kteří vypadali všichni vesměs stejně. Stejně nevyspale.

Na druhou stranu jim všem ale očividně chutnalo, a tak na jejich obličejích povětšinou panoval celkem spokojený úsměv.

Já jsem si dala do misky musli s jogurtem, ovocem a medem a posadila jsem se vedle Draca na pohovku.

"Tak co, kde jsi vlastně přespal?" zeptala jsem se ho.

"Vlastně ani nevím, ale vzbudil jsem se tady na tom gauči. Řekl bych že v tvém objetí by to bylo mnohem pohodlnější, ale mohlo to být i horší. Mohl jsem se probudit pozvracený na záchodě, takže to má i své výhody..." zasmál se Draco trochu ochraptěle a dal si do pusy lžičku, která byla zrovna na cestě do mé pusy.

"Hej, to se nedělá!" plácla jsem ho hravě přes ruku.

O zbytek mého jídla jsme se podělili a ještě jsem si šla přidat, protože jsme oba měli znovu hlad...

1200 slov
Poslední dobou obě trochu nestíháme psát, ale nebojte, o kapitoly nepřijdete. Když nevydáme jeden týden, další vydáme dvě kapitoly. Jako třeba dnes... Jinak moc děkujeme za podporu, snad se vám kapitoly líbí.
H&A❤️