Malfoyova Sestra

2. Večeře

Upozornění - kapitola obsahuje i 13+scénu...
....

Dnes jdeme k Malfoyovým na večeři. Matka se samozřejmě těší a chce vypadat úžasně, takže se fintí v koupelně už od 4 hodin.

Nevím, co tam tak dlouhou dobu dělá, a že jí to vůbec baví. Mě stačí se jít připravovat v 6, když jdeme na půl osmé... I tak je to celkem brzo, ale je lepší to udělat dříve, než se stresovat na poslední chvíli.

Šaty mám už od minulého týdne, kdy mě matka donutila jít na celodenní zběsilé nákupy typu Vem co uneseš a mazej do kabinky, takže mám dokonce patery.

Všechny se mi moc líbí, každé jsou do jiného počasí a na jinou příležitost. Ty, které se mi líbí úplně nejvíce, budou jen na úplně nejvýjimečnější události, jako třeba rande, večeře v nóbl restauraci, mudlovský ples, nebo tak něco.

Jsou krásně rudě vínové ze saténu. Je to ale tenká látka a lehce by se mohla roztrhnout. Také jsou celkem odvážné: jsou dost uplé, takže jdou vidět všechny křivky. Také má celkem velký výstřih a jsou dlouhé až na zem.

Prostě jen na výjimečné situace. Na večeři si ale chci vzít tmavě modré s dlouhým rukávem a spoustou třpytivých kamínků. Mají sice docela velký výstřih, ale komu to vadí...

Jemně jsem se nalíčila a byla jsem hotová. Sešla jsem dolů, kde mě už čekala matka, což mě dost překvapilo, nádherné upravená v překrásných rudých šatech a výrazným makeupem.

Navzájem jsme si pochválily šaty a společně se přemístily před Malfoy Manor.

Malfoyovi nás už čekali a tak jsme rychle, ale elegantně přešly zahradu a došly do sídla.

Dveře nám tentokrát otevřel sám Lucius. Políbil matku a mě políbil ruku. Draco tam ještě nebyl. Nervózně jsem ho vyhlížela, ale snažila se na sobě nedat nic znát.

Lucius, jako by to vycítil, řekl:"Omluvte Draca, přijde, za chvíli. Ještě se upravuje." hodil na mě zvláštní úšklebek a mrknul na mě. Začala jsem se červenat.

Dracův pohled

Zrovna jsem scházel schody, když otec otevřel dveře a v nich stála Mia s Cissou. Byly obě nádherné a mě utkvěl zrak na Miině výstřihu.

Páni, stačil jsem si jen pomyslet, než jsem ucítil tlak v kalhotách. Do hajzlu musím zmizet než si toho někdo všimne. Mihlo se mi hlavou než jsem rychle vyběhl schody a zaplul do nejbližší koupelny.

Začaroval jsem ji proti hluku a za chvíli už se koupelnou nesl můj výkřik, když jsem se konečně zbavil svého problému.

Pak jsem to uklidil a vydal se do jídelny, kde už na mě všichni čekali. Rychle jsem se omluvil a šel si sednout na své místo. Tedy přesněji naproti Mii. A zase ten její výstřih...

Nemohl jsem se na to vynadívat. Začly se mi hlavou honit úchylné myšlenky, a problém byl za chvíli zpátky. Docela se divím, že se ten stůl nenadzvedl...

Tak moc jsem chtěl mít Miu u sebe v posteli a vym*dat z ní duši. Druhý hlásek v hlavě mi říkal:"Bože Draco, na co to myslíš?!" nevěděl jsem, co mám poslechnout: chtíč nebo rozum?...

Abych na to pořád nemusel myslet, začal jsem Miu otravovat tím, že jsem ji kouzly posunoval jídlo a někdy i tak, že ji to spadlo do výstřihu.

Když se snažila si to nenápadně vyndat, zacukal mi v kalhotách tak, až jsem se málem udělal, musel jsem se kousnout do jazyka, abych nezavzdychal a to byl teprve předkrm...

Tohle fakt dlouho nevydržím. Proto jsem s tím přestal a snažil se večeři co nejvíce urychlovat. Potřeboval jsem co nejrychleji do koupelny...

Nakonec jsem se dočkal a otec s Cissou a Miou se šli podívat po sídle. Já jsem rychle vstal od stolu a skoro běžel do koupelny, tedy kdyby to šlo. Zavřel jsem dveře a začal jsem se uspokojovat...

Pohled Mii

Při večeři mě Draco zase prankoval. Posouval mi talíř s jídlem a občas mi jídlo hodil i do výstřihu.

Štvalo mě, že mu to procházelo. Nikdo si toho nevšimnul, protože matka s Luciusem měli oči pouze pro sebe.

Když jsem si začala z výstřihu vyndávat to jídlo, všimla jsem si vtipné i divné věci. Draco se přitom nějak vrtěl na židli. Vůbec jsem nevěděla, co to má znamenat. Vrtěl se pořád dál a po chvíli mě nechal být.

Přišlo mi to velmi vtipné. Přemýšlela jsem, proč se pořád tak vrtí, ale nemohla jsem na nic normálního přijít. Napadlo mě pouze, že by měl nějaké nepříjemné kalhoty a proto si pořád poposedával, ale o tom silně pochybuji, protože Malfoyovi mají jen drahé a pohodlné oblečení.

Na jiný důvod jsem bohužel nepřišla. Celkem mě to ale zajímalo. Ještě o tom později popřemýšlím...

Po večeři nám Lucius nabídnul, že nám ukáže sídlo. Moc se mi nechtělo, ale ze slušnosti jsem kousek šla a pak se odpojila.

Toulala jsem se po sídle, až jsem došla někam, kde to vůbec neznám a začalo se mi chtít na záchod. Proto jsem trochu zrychlila a nakukovala do všech dveří.

V jednom pokoji jsem uviděla skřítka, tak jsem se ho zeptala. "Na záchod se jde touto chodbou, na konci zabočte doleva, mladá dámo a jsou to... Hmm... 3. dveře vpravo." Poděkovala jsem a v hlavě si opakovala celý postup.

Došla jsem ke dveřím, ve kterých se údajně nacházela koupelna. Sáhla jsem po klice. Když jsem otevřela dveře, zaslechla jsem výkřik vycházející z koupelny:" Óóóh můůj božeee, Miooo!! Achh, anoooo!!" poté jsem uviděla Draca, stojícího u zrcadla, na které se zrovna vystříkal.

Dostala jsem totaaalní výbuch smíchu. Vyšla jsem odtamtud, zavřela dveře a svalila se na zem, snažící se popadnout dech.

Po chvíli Draco vyšel z koupelny a já chytla další záchvat smíchu. Takže ne nepohodlné kalhoty, ale silná erekce. Vysmívala jsem se mu do očí, zatímco jsem vstávala. On tam jen tak stál s mrazivým výrazem v obličeji.

"Ještě jeden prank Malfoy a rozkecám to celým Bradavicím jak tě hrozně přitahuju" a napodobila jsem jeho hlas: Óóó můj bože Mioo! Ahh, anooo." a zase jsem se začala smát.

Najednou se ke mně přiblížil:"Co kdybychom na to zapomněli?" zeptal se a než jsem stačila odpovědět, přitlačil mě ke zdi ještě víc a hrubě ale vášnivě mě začal líbat.

Po chvíli se můj mozek vzpamatoval a začal na mě křičet, ať s tím přestanu když to ještě jde. Ale moje tělo říkalo a taky udělalo pravý opak. Nejen že jsem mu začala polibky oplácet, ale líbání jsem ještě prohloubila a dala jsem mu ruce do vlasů čímž jsem si ho přitáhla ještě blíž.

Když si Draco všiml že spolupracuji, najednou se odtáhl. "No jak vidím tak to přitahování je vzájemný prdelko..." otočil se na patě, ještě mě při odchodu plácl po zadku a odkráčel si chodbou pryč.

Ještě chvíli jsem tam omámeně stála, než jsem se vydala do salonku, ve kterém, jak jsem se domnívala, budou matka a Lucius.

Když jsem vešla, Lucius si právě zapínal kalhoty a matka se upravovala v levitujícím zrcátku.

Přešla jsem to bez komentáře a jen jsem se pro sebe usmála. Lucius mě ještě zastavil a řekl:"Ještě si tady s tvojí maminkou dáme kávu, přidáš se?" bylo jasné, že spolu chtějí být co nejdéle sami, a tak jsem řekla:"Dejte si sami, já se zatím projdu po zahradě." udělali takový smutný obličej, ale bylo mi jasné, že jsou jedině rádi. Proto jsem rychle vyšla ven. Došla jsem k jezírku a sedla si na lavičku.

Draco mě dost zklamal. Myslela jsem si, že když ho třeba poznám, tak nebude tak hrozný, ale teď vím, že je to jen nadržený, egoistický idiot.

Ještě chvíli jsem se utápěla v myšlenkách a pak jsem se vydala zpět do sídla. Matka s Luciusem už měli kávu dopitou, takže jsme mohly vyrazit domů.

Tak, další kapitola na světě, budeme se těšit další neděli
1277 slov
H&A❤️