Maybe we'll leave together [ DOKONČENO ]

Odpuštění

Pohled Tom:

V noci jsem se zase probudil jako vždy, od té doby co Aime odešla jsem se budil pravidelně z noční můry. Byli to ten stejný sen, pořad dokola. Vždy to byl o tom že se Aime něco stalo, vždycky měla nehodu a potom jsem ji viděl v nemocnici. Byla mrtvá a já s tím nic nemohl udělat. Vždy jsem jen křičel ale nikdo mě neslyšel. Potom jsem se probudil a už neusnul.

Když jsem se dnes v noci probudil, nezbylo mi nic jiného než se ujistit jestli Aime opravdu v pořádku. Když jsem přišel do jejího pokoje už dávno spala. Vypadala tak klidně, hned jsem ji pohladil po tváři.

Po chvíli zírání na ni jsem se rozhodl že si v ní lehnu a zkusím usnout. To se mi hned podařilo.

Pohled Aime:

Probudila jsem se s hřejivým pocitem na těle. Když jsem otevřela svoje oči viděla jsem ostré světlo, které proudilo z okna až do pokoje.

Když jsem se trochu rozkoukala uviděla jsem velkou ruku která objímá můj pás. Proto jsem se instinktivně otočila a spatřila tvář Toma. Vypadal tak klidně, vůbec jsem ho nechtěla vzbudit. Ještě chvíli jsem se na něj dívala a potom jsem opatrně vstala.

Moje kroky směřovaly do koupelny kde jsem se svlékla a šla do sprchy. Když jsme vstoupila pod proud teplé vody jakoby nic neexistovalo. Ten pocit tepla který vás nakonec pohltí.

Když jsem po dlouhé sprše vylezla ze sprchy a osušila se moje kroky směřovaly dolů do kuchyně. Když jsem přišla dolů, čekalo mě plno lásky. A ne Tom tam nebyl ten ještě spal na hoře v ložnici, ale byla to Tessa. Hned jsem ji začala vítat a mazlit se sní, je to prostě úžasný pes. Když jsem přišla do kuchyně hned jsem vytáhla pánvičku a ingredience na lívance. Rozhodla jsem se že Tomovi udělám radost a udělám mu jeho oblíbenou snídani, vždy když jsem ji udělala měl hned lepší náladu.

Když jsem dodělala snídani a ozdobila ji i nějakým lesním ovocem, jsem ji dala na tác a odnesla nahoru do ložnice.

,, Tome? Tome vstávej, udělala jsem ti snídani." Drcla jsem do něj ,, Noták Tome! Vstávej!!" Položila jsem tác s jídlem a skočila na něj. Jen se zasmál a obejmul mě. Zase jsem si připadala jako dřív, ty časy kdy mě Tom držel v náručí a jen jsme smáli.

,, Proč si mě opustila, Aime?" zeptal se s trochou smutku v hlase jakmile se přestal smát. Upřímně touhle otázkou jsem byla hodně zaskočená.

,, Sám víš proč... Já jsem nechtěla ale neměla jsem na výběr Tome." Zašeptala jsem.

,, Jo ale můžeme to napravit. Můžeme začít znovu."

,, Ale co ta holka? A média a to všechno Tome? Ublížil si mi a to hodně a já na to nemůžu prostě zapomenout." řekla jsem a už jsem se rozplakala. Tom mě pevně obejmul a dával mi něžné polibky do vlasů, cítila jsem se tak v bezpečí. Přes to všechno co mi udělal jsem ho vždy milovala a chtěla být sním.

,, Miluju tě...." zašeptala jsem, on se odměně odtáhl a jen na mě nevěřícně koukal.

,, Co- Cože si to řekla?" zeptal se mě s úsměvem na tváři.

,, Miluju tě Thomasi Stanley Hollande." řekla jsem s úsměvem na tváři a přitom jsem mu koukala do oči ze kterých šlo vyčíst štěstí a láska.

,, Miluju tě Aimelin Katarino Elizabeth Lauro Collins. Páni máš vážně dlouhé jméno." Uchechtl se a na nic nečekal a políbil mě. Nic víc jsem nikdy nechtěla. Já miluju jeho a on mě.

✨✨✨
Nová kapitola venku, doufám že jste si užili Vánoce. Ily guys❤️