Maybe we'll leave together [ DOKONČENO ]

Konec a bolest

Písničku si zapněte až na část označenou hvězdičkou * 

Když jsme dorazily, party byla v plném proudu. Vystoupily jsme z auta a mířily si to k tomu obrovskému domu. Než jsme ale vstoupily do budovy jsem Toma pevně chytla za ruku a držela se ho jako klíště, bála jsem se že bych se někde ztratila protože tam bylo hodně lidí. 

,, Nemusíš se bát." zastavil a postavil se naproti mě aby mi viděl do očí.

,, Nebojím se." řekla jsem ale  on určitě poznal že lžu, protože nadzvedl jedno obočí a já si jen povzdechla ,, Tak fajn mám trochu strach. Bojím se že tě v tom davu ztratím." jen se usmál a opřel si svoje čelo o mé což nebylo moc těžké s těmi podpatky co mám na sobě. Já jsem docela fakt malá mám jen 164 cm, jako Tom není taky nějak vysoký ale já vedle něj vypadám jak totální liliput. Docela divný když moje nejlepší kamoška má skoro metr osmdesát. 

,, Neztratíš mě...nikdy," řekl a lehce mě políbil na rty. Usmála jsem se a už jsme se vydali do toho domu. 

O 2 hodiny později:

Tom a já máme za sebou pár drinků a už jsem se stihla skamarádit a celkově zapadnout. 

,, Tak fajn a teď panáka ze zavřenýma očima." křikl jeden ten kluk, už ani nevím jak se jmenuje. Všichni jsme si vzali svoje panáky, zavřely oči a daly si panáky.

,, Jdu na záchod." řekla jsem směrem k Tomovi, jen kývl a já se rozešla hledat záchod. Když jsem ho po dlouhém hledání našla. Vykonala jsem svou potřebu a šla zpátky za Tomem, ale když jsem tam došla jsem ho tam nikde neviděla. Šla jsem směrem k Harrisnem ( omlouvám se nevím jak se to skloňuje.) který tam byl mimochodem taky a zeptala jsem se ho na Toma. Ten mi však odpověděl že mě šel hledat protože jsem tam byla moc dlouho a proto jsem se já rozhodla že teď půjdu hledat jeho. Obešla jsem snad celé dolní patro a potom se vydala do po schodech na horu. Prošla jsem pokoje a občas jsem tam možná chodit neměla. Zbývaly poslední dva pokoje. Když jsem otevřela ten první moje srdce se zastavilo. Hned jak jsem uviděla Toma s Elle jsem se zastavila v pohybu a jen na ně hleděla, ani se neobtěžovaly podívat. Elle si pohodlně seděla na Tomově klíně a strkala mu jazyk až bůh ví kam. Když si mě Tom všiml shodil ji ze sebe a postavil se, než však stačil něco říct jsem začala mluvit já ,, Ty si takovej hajzl." řekla jsem a vzala svoji botu a hodila ji po něm a odešla. 

Slyšela jsem jak na mě Tom volá ale dělala jsem že ho neslyším a snažila jsem se dostat k hlavním dveřím. Když se mi to konečně povedlo jsem se nadechla čerstvého vzduchu a nechala slzy aby mi stékaly po tvářích. 

,, Aime počkej vysvětlím ti to." Přišel za mnou Tom a chtěl mě chytnout za ruku to jsem mu ale nedovolila.

,, Ne, ne ty už na mě nikdy nesáhneš!" zakřičela jsem na něj až jsem se divila že se lidi neotáčely.

,, Aime prosím nedělej to!" zakřičel na mě zpátky ale ne naštvaně ale zklamaně, zničeně. Po tvářích mu začala stékat slza.

,, Ne, ne, ne tohle ani nezkoušej. Ty svoje herecký přetvářky si nech. Posral si to... Zlomil si mě....To ti to sakra nestačí! Já už se nebudu snažit, nechci se snažit... Protože jedinou posranou věc co jsem si s tohoto vztahu odnesla bylo to že se ti nedá věřit.... Teď si zavolám odvoz, pojedu k tobě, sbalím si věci a navždy odejdu.... Už se mě nikdy nedotkneš.... Vlastně ta party byla dobrá jen díky tomu že jsem poznala Mika. Jo Mike je hudební producent, viděl mě u Zend na Instagramu zpívat. Už mám schůzku.... Ale ta pointa je že mám budoucnost bez tebe. Nikdy si mě nemiloval! Jen ses mě snažil dostat do postele! A víš co to se ti povedlo! Nesnáším tě a nic ani nikdo to nezmění." dokončila jsem svůj dlouhý monolog a neustále brečela. Tom na tom byl stejně ,, Takže my dva, nebo co to bylo ani nevím... Skončilo." poslední slovo jsem skoro přes moje slzy a pláč nemohla říct ale řekla.

,, Fajn jak chceš. Nebudu tě nutit. Já vím že jsem to posral a chtěl bych to napravit ale vím že to nemá cenu. Ale nech mě tě aspoň odvézt pro věci." řekl

,, Dobře." 

* písnička z medií

Budova se míjela za budovou a v autě panovalo ticho. Když jsme konečně dojely k Tomovi jsem beze slov vystoupila z auta a šla nahoru do ložnice si sbalit věci. Tom po pár minutách přišel taky a jen se opřel o rám dveří a pozoroval mě. Když jsem měla sbalené oblečení jsem se vydala do koupelny kde jsem si sbalila hygienu. Letadlo mi letělo až velmi brzo ráno a teď bylo patnáct minut do půlnoci. Měla jsem představu že si s Tomem dáme novoroční polibek a ne že se sbalím a odletím přes čtyři tisíce kilometrů daleko. Když jsem měla všechno sbalené jsem se ještě převlékla v koupelně a potom si jen sedla na postel a napsala všechno Zendaye. Měla jsem strašný hlad a tak jsem šla do kuchyně abych si dala něco malého, Tom byl stále nahoře a doufala jsem že tam zůstane. Dala jsem si jen jogurt a šla zpátky nahoru za ním. Seděl na posteli s hlavou v dlaních, ale jakmile si všiml že jsem zpátky se zvedl a jen se na mě díval. 

,, Letadlo mi letí až ve tři ráno... Mohla bych tu zat-"

,, Jo jasně zůstaň jak dlouho chceš potom tě odvezu." 

,, Díky"  Rozešla jsem se směrem k nočnímu stolku kde v rámečku ležela fotka mě a Toma. Jen jsem se usmála nad tou vzpomínku jak se ta fotka fotila a položila rámeček zpět. Dvě minuty do půlnoci, je to čím dál tím víc depresivní. 

,, Takhle jsem si silvestr nepředstavoval." řekl Tom do ticha co právě panovalo v celém domě. Tessa byla u Tomovích rodičů takže nebudu mít ani možnost se s ní rozloučit. 

,, Jo, to já taky ne." řekla jsem zpátky.

,, Tak neodjížděj... Zůstaň." řekl a šel ke mě, byl tak blízko mě až jsem cítila jeho dech na mé kůži ,, Zůstaň semnou..." zašeptal a políbil mě, zrovna venku začal ohňostroj. Nový rok. Nechtěla jsem ho odstrčit, tohle mi bude chybět ale nedal mi na výběr. Elle. projelo mi hlavou jméno dívky, kvůli které se tohle všechno stalo a tak jsem si uvědomila jak moc mi ublížil. To mě donutilo se odtáhnout. 

,, Co to děláš? Tohle dělat nemáš." řekla jsem a zase mi začali téct slzy ,, Tohle nemá být semnou." řekla jsem.

,, Protože tě miluju a nechci tě nechat jít. Prostě tě milu-" 

,, Vážně?! Protože na té party to tak nevypadalo... Já ti věřila a ty si mi vrazil dýku do zad."

,, Omlouvám se... Mrzí mě to." 

,, Tak tebe to mrzí!? Zlomil si mě jako to ještě nikdo nedokázal." 

,, Já vím a mrzí mě to... Stojím tady a omlouvám se ti."

,, Prostě je konec a to je všechno."

,, Aime..." 

,, Ne Tome... Je konec"  řekla jsem a Tom mě obešel a odešel z místnosti.

Uplynula hodina a já se rozhodla že bude lepší už jet. Vzala si kufr, kabelku a bundu a šla směrem ke schodům dolů. Když Tom který byl celou dobu dole zaregistroval že jdu dolů s mým obřím a těžkým kufrem ho vzal a odnesl dolů. 

,, Jen si dojdu pro klíče můžeme jet." řekl a já jen kývnula. Po chvíli tu byl i s bundou a klíči. Tom mi vzal kufr a odnesl ho do auta a já mu byla hned v patách. V autě zase panovalo ticho až dokud jsme nedojely na letiště. Tom zaparkoval a vytáhl můj kufr vzala jsem ho za madlo a šla směrem k letišti. Naštěstí tu nebyli žádní paparazi a tak jsme společně vešly do haly. Šla jsem si odbavit a takové věci a potom šla zpět za Tomem který mi hlídal bundu, ani vlastně nevím co tady ještě dělá ale je mi to docela jedno. 

,, Tak už budu muset. Díky že si mě sem odvezl." 

,, Víš že tohle není konec, že?" 

,, Ale ano je... Sbohem Tome."

,, Aime." nic jsem neřekla a šla pryč.

Daleko od člověka kterými tak moc ublížil a tak moc ho i přes to všechno miluju...

Doufám že se vám kapitola líbila. Vím bylo to docela depresivní. Tak u další kapitoly Caroline.