Maybe we'll leave together [ DOKONČENO ]

Ty odjíždíš na ....

Pohled Tom:

Když otevřu oči, uvidím Aime jak ještě klidně spinká v mém náručí. Pohladím ji po tváři a chvíli na ni hledím. Potom si ale vzpomenu na včerejšek a úsměv mi zmizí. Tak moc mě mrzí co se včera stalo, co jsem udělal, tohle jsem nikdy neudělal. Nikdy jsem to nikomu nechtěl udělat. A už vůbec ne Aime. Rozhodnu se že bude lepší když odejdu i když včera řekla že mě neopustí, věřím že tomu tak nebude. Proto radši odejdu než abych se sní zase hádal. 

Pomalu ji posunu na druhou půlku postele a zvednu se. Ještě než projdu dveřmi, naposledy se na ni podívám. Musím odejít. Semnou nikdy nebude šťastná. Možná jen na tu malou chvilku, ale co zbytek. Aime si zaslouží někoho jiného, lepšího. Když dojdu do obyváku, vezmu si svoje věci. Ale než stihnu odejít uslyším ten nejsladší hlas na světě. 

,, Tome? Kam jdeš?" zeptá se, ale já se na ni neotočím. Nemám na to ,, Halo, slyšíš mě?" zeptá se a zasměje se ,, Tome?" řekne naposledy než ke mně dojde. Hned jak se mi podívá do tváře uvidí jen beznaděj. Nic jiného mi teď nezbylo. Můj pohled ale neskenuje její tvář, ale zabloudí k jejímu krku. Uvidím tam jemné otisky mích rukou. Je mi ze mě špatně.

,, Odcházím." řeknu a rozejdu se ke dveřím.

,, Kam? A kdy se vrátíš?" promluví, když doběhne za mnou.

,, Pryč, prostě pryč." řeknu a cítím divnou bolest na hrudi. Tuhle už znám, cítil jsem stejnou když před dvěma lety Aime odešla.

,, To spolu po včerejšku nemluvíme?" zeptala se a to mě donutilo odpovědět.

,, Já bych chtěl. Jenomže bude lepší když odejdu. Prostě chci aby si byla šťastná a to semnou nebudeš." řeknu narovinu. 

,, Ne, ne. Já budu šťastná jedině s tebou." řekne a začnou se jí lesknout oči od slz. 

,, Pochop že takhle to bude lepší." řeknu a přejdu k ní.

Pohled Aime:

,, Jak to mám sakra pochopit?" řeknu a on se zastaví v pohybu.

,, Prostě to bude lepší. Bude lepší když budeš s Tylerem." řekne a mně začnou téct slzy.

,, Ne, tohle nedělej. Klidně se s tebou dál hádat, ale nikdy tě nepřestanu milovat." 

,, To já miluju tebe. Ale-" 

,, Ne! Kdyby si mě miloval, neuděl by si tohle. Neodešel bys! Já- Já udělám vš-všechno jen neodcházej." řeknu a spadnu na zem, jen brečím. Tom ke mě doběhne a obejme a já ho držím co nejsilněji můžu. Ano možná se často hádáme, ale i tak věřím že mě miluje a já miluju jeho              ,, Neodcházej, neodpouštěj mě! Prosím jen zůstaň semnou! Nenechávej mě samotnou." říkám mezi slzami. 

,, Pšt, jsem tady. Promiň jen jsem si myslel že ti beze mě bude líp." šeptá mi do krku a vím že taky brečí. Potom mě vezme do náruče a odnese zpátky do ložnice. Je brzo ráno, a když říkám brzo myslím tím čtyři ráno. Tom si sundá bundu a lehne si za mnou. Schoulím se do jeho náruče, ale nemůžu usnout.

,, Tommy?" řeknu.

,, Ano lásko?" řekne na zpět.

,, Slib mi že neodejdeš." 

,, Slibuju a teď spinkej je brzo." řekne a políbí mě do vlasů.

,, Nemůžu spát." pronesu smutně. Tom si lehne víc dolů abychom měli obličeje ve stejné výšce. Dlouze mě políbí a nechá mě abych se k němu ještě více přitulila. Po tomhle gestu usnu hned.

Ráno:

Probudila jsem se a cítila pocit prázdnoty. Necítila jsem teplo Tomova těla. Okamžitě jsem se vymrštila do sedu a podívala se okolo sebe. Bunda stále ležela přes židli kousek ode mne. Jen jsem si oddychla a postavila se na nohy. Moje kroky směřovaly do kuchyně. Tam jsem narazila na milé překvapení. 

,, Lívance nebo míchaná vajíčka. Co bys radši?" zeptal se Tom u plotny.

,, Hmm dám si lívance ale jestli bude s bonusem." pronesu a přejdu k němu.

,, Jakým bonusem?" zeptá se a já ho políbím. 

,, Tímhle." řeknu jak se naše rty rozpojí.

,, To se mi líbí." pronese a dá mi ještě rychlou pusu. Potom si mě přehodí přes rameno a odnese ke stolu. Celou dobu se směju. Potom mi donese lívance a já se do nich s radostí pustím. Pochvíli si zamnou přisedne i Tom a pustí se do své snídaně. 

Jak do snídáme, odnesu talíře a dám je do myšky kterou následně zapnu. Potom oznámím že jdu do koupelny a tam si udělám svou ranní hygienu. 

,, Tak jsem tu." řeknu když přijdu do obyváku. Přísahám že tu Tom stál. Začala jsem ho hledat všude až jsem ho našla v pracovně. Držel papír a jen na něj zmateně hleděl. 

,, Ty odjíždíš na Turné?" zeptá se a svůj smutný pohled přemístí na mě.

Další kapitola já vím že to moc natahuju ale miluju napínat lidi.