Maybe we'll leave together [ DOKONČENO ]

Vánoce

Vánoce, den klidu a míru a taky den který já osobně nenávidím. Tom a já jsme včera přijely k jeho rodičům na svátky. I když jsem řekla že vánoce nesnáším, kvůli Tomovi dělám jak si to moc užívám. Nechci aby kvůli mně měl špatnou náladu a tím celý rodině Hollandů zkazila vánoční pohodu.

Momentálně sedím s Tomem a jeho bratry na gauči v obýváků a koukáme na nějaké vánoční filmy. Jelikož mě to ale vůbec nebaví, tak filmu vůbec nevěnuji svoji pozornost. Protože moje pozornost zabloudila k Samovi, pořád nemůžu dostat z hlavy ten polibek a ta celá situace co mezi námi byla. Když už mi to přišlo moc dlouho rozhodla jsem se že půjdu na procházku. Otočila jsem se na Toma který mě držel ve svém náručí a on mi pohled hned opětovala. Nahnula jsem se k jeho uchu a zašeptala že se půjdu projít, on jen kývl hlavou a pustil mě. Ještě než jsem se odešla nahurů převléknout jsem mu dala rychlou pusu na tvář a odešla. Když jsem se řádně oblékla aby mi nebyla zima a chystala se odejít se u dveří objevil Tom v bundě a začal si nazouvat boty.

Jo byla jsem ráda že chce abychom trávily čas spolu ale teď jsem se spíš chtěla projít sama ale to jsem mu neřekla.

,, Nevěděla jsem že chceš jít taky." oznámila jsem mu hned jak za námi zavřel dveře a u toho se zasmála.

,, Myslíš že bych nechal svoji děsně krásnou a sexy přítelkyni samu jít na procházku do města na vánoce, když se skoro stmívá?" zeptal se spíše řečnickou otázkou. Už jsem mu na to nic neodpověděla.

Když jsme se už půl hodiny procházely jsem začala být lehce nervózní s toho jak je Tom ticho. Najednou se ale zastavil a jen se na mě koukal. Dobře tak tohle už je fakt divný.

,, Co se děje?" Zeptal se ještě dřív na samou otázku na kterou jsem se chtěla zeptat já.

,, Na tu samou otázku bych se měla ptát já, vždycky si chceš povídat o všem ale najednou si ticho a nic neříkáš."

,, Aime já jsem v pohodě ale něco se děje s tebou, nevím kdo chodí na Vánoce na jen tak procházku. Navíc to vypadá jako bys mi něco tajila. Tak se jen ptám... Co se děje?" Poslední větu zašeptal a jen se mi vpíjel do oči, právě tam jsem viděla tu starost a lásku ale viděla jsem tam i jakousi beznaději.

,, Tak fajn! Nesnáším Vánoce! Jen dělám jak si to užívám ale ve skutečnosti je to divný a blbý svátek!" Už jsem na něj skoro křičela, za to on vypadal v klidu.

,, Proč nesnášíš Vánoce?" Zeptal se a vypadal jako by ho to ranilo. Nemyslí si snad že je to jeho chyba?

,, Lhala jsem ti jasný! Moje máme nezemřela a nemám jen bratra a teď bydlí v Liverpoolu a ne v Bulharsku." Řekla jsem už s pláčem ,, Já-já omlouvám se, já nechtěla ti to říkat. Nikdo to neví a nechci aby to někdo věděl a-a" Tom mi na to nic neřekl a jen si mě přitáhl do objetí a já mu plakala do hrudi.

,, Pojď půjdeme domu, tady už si nás někdo fotí. Pojď lásko." Zašeptal a hned jsme se spolu rozešli k domu jeho rodičů.

Když jsem vešli do domu hned jsem se vyzula a chystala se vyběhnout schody, ale neměla jsem možnost protože mě Tom rychle zastavil.

,, Víš že si o tom stejně promluvíme, že?" Zeptal se a v jeho očích jsem opět mohla číst. Byla v nich jaká si starost ale zároveň zklamání, zklamání ze mě. Proto jsem ho chytla za obě ruce a podívala jsem se mu do očí.

,, Já vím, tak si to pojďme prostě vyříkat do tvého pokoje abychom to měly za sebou. Vážně slibuju že ti to všechno vysvětlím." Řekla jsem mu upřímně.

,, Dobře ale jen pravdu." Řekl a políbil mě. Po tom co jsme se odtáhli jsme se rozešli směrem ke schodišti. Nikdo z rodiny si nás nevšiml. Když jsme vyšli schody a zalezly do jeho pokoje. Hned se na mě otočil a začal.

,, Dobře tak mluv a jen pravdu prosím."

,, Dobře ale slib mi že mě neuvidíš jinak i po tom všem co ti řeknu."

,, Slibuju"

Doufám že se kapča líbila😊 uvidíme se u další Luv u Car💕