Ztracená

678 36 3
                                    

O 3 Týdny Později: 

Moje máma byla neodbytná, celý týden se tady u mě zdržela. Co se týče Clary, ta byla u mé tety neboli u máminé sestry. Věřte že Tomovi říct všechno o mé matce bylo obtížné, ale vzal to tak že minulost je minulost a teď když je máma už rok čistá, by ji chtěl poznat. Takže se tu na celý týden skoro nastěhoval i on. S mámou si docela dost rozuměli, ale spíš mě štvalo že máma mě takhle ponižuje. No jo ty matky. Po týdnu máma odjela a řekla že se uvidíme někdy jindy, až za nimi přijedu. Máma a Clary bydlí taky v Londýně ale až na druhé straně města. Takže se zas tak moc nevydáme. 

Co se týče mě a Toma, no ani nevím co říct. Kdybych vám řekla že je to dokonalý a že se náš vztah někam posunul, tak bych lhala. Za ten skoro měsíc jsme spolu naspali v jedné posteli, nebo jsme někam šly. Chápu že má hodně práce to já taky ale když už je tady v Londýně a máme na sebe celý víkend, tak se nic neděje. Jen ležíme, povídáme si, koukáme na filmy a maximálně jdeme spolu do kina a to vlastně bylo jen jednou. Ale těmihle problémy se nebudu teď zabývat. 

Už víc jak dva měsíce skládám jen jak to jde. Dokonce mám dost písní na nové album. Proto jsme ho už začali zpracovávat. Když byl návrh hotový hned se mi zalíbil. Byl jednoduchý a to je právě ta věc co se mi na něm líbí ( Fotka v médiích ).

Když jsem konečně dneska dneska ve studiu skončila byl už byla skoro půlnoc. Pracovala jsem celý den takže si teď zasloužím odpočinek. Můj jediný problém je že mě sem odvezl Tom a já se teď nemám jak dostat domů. Bylo už pozdě a já ho nechtěla otravovat. Ale je pozdě a já nechci jít pěšky takovou dálku. Bůh víco by se mohlo stát. Po chvíli rozmýšlení jestli zavolám nebo nezavolám Tomovi,jsem uviděla partu nějakých kluků a tak jsem radši šla na druhou stranu, alenež jsem stihla jít aspoň dva metry jeden s těch chlapů mě chytil za ruku.

,, Ale ale, co tady taková kráska dělá? Sama? Budeme ti dělat společnost, co říkáš?" řekl nechutně. Bála jsem se jako nikdy, takže jsem nic neřekla. Po chvíli ho to přestalo bavit a tak mi dal facku že jsem s toho skončila na chodníku ,, Tak mluv kurva!" zakřičel. Potom přišlo ještě pár kluků a začali na mě sahat a říkat hnusné, sprosté věci. Sundali mi moji džínovou bundu a mě už začaly téct slzy. Začala jsem prosit ať to nedělají ale neposlouchali. 

Najednou před námi zastavily dvě auta a z nich někdo vylezl. Dva chlapi. Tak fajn už jsem totálně ztracená. Najednou uslyším hlas který jsem chtěla celou dobu slyšet. Tom. Hned ke mně přiběhl a já ho silně objala a začala mu ještě víc brečet do hrudi. Najednou uslyším i další hlas. Tyler. Našli mě, společně? Oni dva a společně? No to je vlastně teď úplně jedno. 

,, Pšt pšt neplač už jsem u tebe. Všechno je v pořádku. Nikdo ti už neublíží." šeptal mi Tom do ucha. Potom přišel Tyler a zeptal se jak se cítím. Nic jsem neřekla a taky se mu vrhla do náruče. Zašeptala jsem děkuju a potom se odtáhla zpátky za Tomem. Nemohla jsem chodit ani se skoro pohnout. Třepala jsem se a zimou to nebylo. Tom to asi zjistil a vzal mě do náruče, odnesl mě do auta a šel ještě za Tylerem. Chvíli si tam povídali a potom se Tom rozešel k autu. Nastoupil a natáhl se dozadu pro... deku? Vzal ji a rozložil, přikryl mě dekou aby mi nebyla zima. Potom ještě zapnul topení a vyjel. V autě s Tomem jsem byla v bezpečí a tak jsem samou únavou usla.

Další kapitola! Jsem zvědavá na ohlasy.

Maybe we'll leave together  [ DOKONČENO  ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat