New life with Daddy ~ Larry ✓

103.

Jeho slova mě hladila po duši víc, než by to dokázalo cokoli jiného. Jenom jsem spokojeně zamručel a dál se soustředil na to, jak se nezadusit, což se mi až tak uplně nedařilo, ale bylo to lepší, než minule. Loui byl asi s mou prací spokojený a tak zatlačil jen občas. Až do chvilky, než celý stuhl a do mé pusy doručil odměnu za práci. Chtěl jsem to vyplivnout, ale jeho pohled mi ihned řek,l že to rozhodně nemám zkoušet, tak jsem to s menším problémem spolkl.
"Hořké!"

Hladil jsem ho a prohrabával se jeho vlasy, zatímco mi dělal dobře. Jezdil hlavou nahoru a dolů, než jsem dosáhl vrchol a udělal se mu do úst. Díval jsem se na něj a můj úsměv se jen rozšířil, když to spolkl. Po jeho prohlášení jsem ale zaklonil hlavu a začal se smát.
"Ty jsi trdlo," pokroutil jsem nad ním hlavou a přitáhl se ho na svou hruď.

"Hej... Není to právě čokoláda," zaskučel jsem, když se na mě smál, ale vypadal tak spokojeně a to mi vykouzlilo úsměv na tváři. Miloval jsem jeho úsměv, hlavně když byl mou zásluhou.
"Líbilo?" pípnul jsem a otřel se o něj hranou tváře.

Objal jsem ho a přitáhl si ho ještě blíž k sobě.
"Moc, zlatíčko, byl si moc šikovný," šeptl jsem spokojeně a políbil ho. Ještě jsem se natáhl pro nějaké kalhoty a pak jsem se i s Harrym převalil na bok.

"Jdeme spinkat?" pípnul jsem zpod jeho ruky a spokojeně se k ní přitulil.
"Miluju tě," šeptl jsem chvíli před tím, než jsem upadl do říše snů.Dnes toho bylo opravdu hodně, ale mé tělo bylo o několik ton lehčí. Měl jsem pocit, že teď už mě nic netahá na dno. Miloval mě i s mýma jizvama a se vším, co bylo na mně jiné. Zasloužil si mou důvěru.

"Já tebe taky," pousmál jsem se a když už ten můj miláček spinkal, věnoval jsem mu ještě pusu do vlasů. Pak jsem se také nechal unášet spánkem.
Ráno se mi opravdu nechtělo vstávat, ale musel jsem skočit dolů do práce. Jacob má dnes volno, takže tam budu muset být sám. Opatrně jsem vstal a přikryl Harryho, ať mu není moc zima.

Ráno jsem se vzbudil sám, ale byl jsem zachumlaný až po uši a na polštáři vedle mě byl odkaz, že šel zkontrolovat zvířátka a že za chvíli přijde. Jak jsem ho znal, o dvanácté je doma a já jsem jako vždy spal jako dřevo a tak bylo za deset dvanáct. Chtěl jsem pro něj být dokonalý, a tak jsem si na sebe navlékl bílou sukýnku a šel si kleknout vedle židle do kuchyně, abych počkal na snídani.

V ambulanci jsem vyřídil pár pacientů a pak jsem nakrmil zvířata. Půlku z nich jsem už mohl odevzdat majitelům, tak jsem to taky ještě rychle vyřídil. Nakonec už jsem jen zavřel ambulanci a šel nahoru, abych se v rozumném čase naobědval s Harrym. Co jsem ale nečekal a opravdu mile mě překvapilo bylo, když jsem ho nenašel v ložnici, ale v kuchyni a na kolenou.
"Ale," vydechl jsem spokojeně.
"Někdo tady na mě dokonale čeká," pousmál jsem se a rukou mu vjel do vlasů.

Když se jeho ruka ocitla v mých vlasech, téměř jsem zavrněl blahem.
"Chci být pro tebe perfektní, daddy," broukl jsem popravdě a zvedl hlavu, abych mohl jeho prsty políbit. A pak jsem jenom čekal, jestli si už můžu jít sednout, protože má kolená opravdu bolela. Těšil jsem se na oběd, byl jsem hladový a hlavně jsem byl rád, že už je Loui doma.

"To přece jsi, broučku," zavrněl jsem spokojeně a přešel k lednici, abych nám mohl ohřát jídlo. Krásně to vonělo.
"Můžeš si sednout," řekl jsem a i s talíři jsem přešel ke stolu.
"Pojď jíst," usmál jsem se na něj a políbil ho na tvář.

Hned jak mi to řekl jsem dostal pusu na tvář a sedl si za stůl a i s Louim se vrhl do jídla.
"Zvířátka jsou všechny v pořádku?" broukl jsem zvědavě a mezitím naháněl bramoboru na talíři. Pořád mi dával na talíř víc, než jsem dokázal sníst, ale moje tělo se pomaloučku učilo na poctivou a dobrou stravu.

"Jo, všechna jsou v pořádku. Dokonce jsem dnes půlku z nich vrátil majitelům domů, takže jich dole už moc nemám. Což je samozřejmě moc dobře," pousmál jsem se a dál ujídal ze své porce.
"A jak si se měl ty tady? Prospal si se?"

"Jo, spal jsem opravdu dlouho," zasmál jsem se nad tím, že jsem spal víc než deset hodin.
"Poslední dobou spím dýl a dýl," vysvětlil jsem s úsměvem. Bříško už jsem měl plné a tak jsem posunul nedojezený talíř k Louimu.
"Stačilo mi to daddy," broukl jsem. Vím, že chce, abych jedl víc, no mé tělo na to muselo jít pomalu.

"Ty moje šípková Růženko," zasmál jsem se a trochu mu pocuchal vlasy.
"To už nebudeš?" zeptal jsem se překvapeně a prohlédl si talíř, který ke mně posunul.
"No tak ale snědl si víc, než jindy," řekl jsem nakonec a dojedl to po něm.

"Víš, že mi velká jídla pořád dělají problém," vysvětlil jsem a vypil sklenici vody, kterou jsem od něj měl.
"Daddy, půjdeme dnes někam? Nebo nemohli by jsme zavolat Nialla. Nebo něco jiného?" zeptal jsem se s jiskřičkami v očích. "Hezky prosím..."

Dojedl jsem jeho i svou porci a vrhnul se na mytí nádobí.
"Cokoliv si budeš přát, jen si řekni," pousmál jsem se a natáhl se pro polibek.
"Když jsi tak šikovný a hodný, nevidím důvod proč ne," mrkl jsem na něj a vrátil se ke své práci.

On myl a já utíral. Šlo nám to hezky.
"Ale nevím, co dřív. Co by si chtěl dělat ty?" zeptal jsem se, když jsem položil skleničku na poličku.
"Cokoli můj daddy řekne," zasmál jsem se a natáhl se pro políbek, který jsem dostal a mohl dokončit umývaní stolu a linky.

"To je zajímavá, ale i těžká otázka," zasmál jsem se a opřel se zamyšleně o linku.
"Co takhle jít tedy někam ven a zavolat i Nialle s Liamem? Ať jdou s náma," pousmál jsem se a sledoval ho při uklízení.

"Ten nápad se mi líbí!" zasmál jsem se a položil utěrku na pult.
"Zavoláš Liamovi?" zeptal jsem se mile a koukl do jeho modrých studánek.
"Jestli mají čas a můžeme jít ven..." nadhodil jsem a položil hlavu na jeho hruď, abych slyšel jeho srdce.

"Jo, zavolám jim. A kam bys chtěl jít? Půjdeme si někam sednout, nebo půjdeme do přírody, hm?" zajímal jsem a přišel k němu blíž, abych ho mohl obejmout kolem boků. "Nebo bychom mohli jít na piknik tam, kde jsme byli naposled."

"Grilovačka by byla skvělá! Co ty na to? A my s Ninim by jsme si mohli něco zahrát," zasmál jsem se šťastně a koukl na něj, abych ho mohl hezky poprosit.
"Děkuju moc daddy, už teď," pípl jsem a po očku koukl ven na sluncem zalitou zahradu.

"Dobře, tak já jim zavolám," usmál jsem se a pohladil ho po tváři, pak jsem přešel prstem po jeho dolním rtů. Vypadal tak lahodně!
"Tak dnes večer?" zeptal jsem se. "Kluci tu pak můžou i přespat."

"Ano prosím," odvětil jsem a plně se soustředil na jeho prst na mých rtech. Několikrát jsem ho políbil, než se vzdálil, aby mohl zavolat. Na Niniho jsem se těšil. Možná je to divné, ale měl jsem pocit, že jsme na jedné lodi, a i když jsme se znali krátce, bral jsem ho jako dlouholetého přítele. V telefonu několikrát zazvonilo, než se ozval hlas.
"A-ano? Tady Niall..." zakoktal do telefonu a my dva s Louim vyprskli smíchem, když se ozval další vzdech.

Malinko jsem se od něj odtáhl, abych jim mohl zavolat, no přesto jsem to zapnul trochu víc nahlas, ať slyší i Harry. No takovéto zvednutí hovoru jsem nečekal. S Harrym jsme se začali smát.
"Hele vy dva! Chápu, že si rádi užíváte jeden druhého, ale já a Harry bychom vás chtěli pozvat dnes k nám na grilovačku. Můžete tu pak i přespat," navrhl jsem a čekal na odpověď.

Ozvalo se mohutné zasténání a následně dopad kůži na kůži a mobil asi změnil vlastníka, protože se ozval Liam.
"Rušíš Tommo!" křikl podrážděně, no téměř jsem viděl jak ho Niall pohladil po vlasech a jeho hlas se uklidnil.
"Rádi přijdeme. V kolik?" optal se a já se zamyslel a ukázal Louimu pět prstů.

"To není moje chýba... Neměli jste to zvednout," zasmál jsem se.
"Co takhle v pět?" navrhl jsem a přitáhl si za bok Harryho k sobě, abychom ho políbil na spanek.

Když tímhe gestem schválil mou úvahu, byl jsem rád. Nechal jsem se políbit a položil si hlavu na jeho rameno. Takhle mi bylo nejlíp na světě. Miloval jsem, když si mě takhle přitáhl k sobě.
"Jo, to by šlo. Tak tedy v pět jsme u vás," zaslechl jsem z telefonu a já se usmál.
"Daddy, musíme něco upéct... nebo jít koupit čipsy," broukl jsem mu do ouška.