New life with Daddy ~ Larry ✓

110.

Očistil jsem mu bříško a vstup a vyhodil ubrousky. Rychle jsem si přilezl k němu a oba nás přikryl peřinou. Přitáhl jsem si ho do objetí a líbal jej na čelo.
"Jsi můj hodný a dokonalý chlapeček," šeptl jsem mu do vlasů s úsměvem a hladil ho po zádech a bocích.

"Nini se nezmínil, že to bude tak podivné," zaskučel jsem, když se dotkl mého pozadí. Když se na mě koukal, jenom jsem se usmál.
"Nini mě do toho navrtal... Prý se nemám čeho bát a že to zažít musím. A prý čím dřív, tím líp," vysvětlil jsem ihned a koukl do jeho očí, ve kterých tančili jiskřičky.

"Takže to Nini ti tohle poradil?" usmál jsem se překvapeně.
"Hmm, měl bych mu poděkovat," zasmál jsem se a políbil Harryho na jeho malý nosánek.
"První sex není vždy úplně dokonalý kvůli tomu divnému pocitu a počáteční bolesti. No jelikož před několika měsíci bys mě nenachal na tebe ani sáhnout, myslím, že jsi to zvládl na výbornou," ušklíbl jsem se a mrkl na něj.
"Byl si úžasný," šeptl jsem ještě a hlazením jeho pozadí jsem se snažil mu alespoň trochu ulevit od bolesti. "Ta bolest přejde, neboj."

"Bylo to podivné... Ale ne až tak příšerné, jak jsem si myslel, že bude," broukl jsem a maličko sykl, když prsty přejel po mém vstupu.
"Daddy, nech ho na pokoji, chudák si toho teď vytrpěl hodně," zaskučel jsem a raději se otočil tak, aby na můj zadeček nedosáhl.
"Příště to bude lepší... Teda aspoň doufám. Ale i teď to bylo skvělé."

"Neee, vrať mi ho," zakňoural jsem a natahoval se za jeho pozadí, no nedosáhl jsem.
"No dobře. Dám mu teď pokoj," pousmál jsem se.
"Neboj, každé příště už bude jen lepší a lepší," usmál jsem se na něj a mrkl u toho.

"Nevratím!" zasmál jsem se a líbl jej na nos.
"Co se po takovémhle aktu říká?... Děkuju?" zasmál jsem se a položil si hlavu na jeho rameno. Potřeboval jsem trochu relaxu, abych se z toho všeho vzpamatoval a utřídil si myšlenky.
"Zůstal jsem nějaký hladový. Uděláme si to maso?"

Musel jsem se zasmát. Byl tak roztomilý!
"Ne," zavrtěl jsem hlavou. "Miluju tě," šeptl jsem ještě a políbil ho dlouze na rty.
"Jo, to bychom mohli. Také mi vyhládlo," uchechtl jsem se a pomalu vstal. Natáhl jsem na sebe tepláky a triko.
"Mám ti něco přinést, nebo budeš v sukýnce?" ušklíbl jsem se, když jsem se na něj otočil.

Chtěl jsem prohlásit, že půjdu, no když jsem se pohl, zacítil jsem asi každou buňku v mém těle a potichoučky zaskučel. No i tak jsem se rozhodl, že chci jít s ním, a tak jsem pomaloučku opatrně vstal a koukl na něj s jemným úsměvem na tváři.
"Zvládám to," prohlasil jsem. Před pár dny bych se určitě styděl jít jenom v tomhle po bytě, ale teď jsem se cítil, jako kdyby to bylo to nejpřirozenější v mém životě.

Spokojeně jsem se usmál a z pokoje ho vyprovodil pohledem. Ten mi pak sklouzl na jeho pozadí v průhledné sukynce. Se skousnutým rtem a úsměvem jsem se vydal za ním.
"Tak jo, ohřeju nám to," prohlásil jsem a vytáhl maso z lednice.

Došel jsem do kuchyně chvilku před ním a vyskočil si na linku. Využil jsem to, že mě nevidí a tiše jsem zaskučel. Zadek mě opravdu hodně bolel, ale řekl jsem si, že to přejde.
Když přišel i Loui, usmál jsem se od ucha k uchu a přehodil si nohu přes nohu.
"Jsem hladový!"

"To vím, tak tě hezky nakrmíme," uculil jsem se na něj a prsty ho lehce polechtal na bříšku.
Mně i jemu jsem naložil talíř s masem, ohřál ho a pak jsem k němu nakrájel i zeleninu.
"Tak pojď jíst," usmál jsem se.

"Jo," broukl jsem a opatrně slezl z linky. Neodpustil jsem si ale bolestné zaskučení. Opatrně jsem si sedl na židli a koukl na Louiho, který se chichotal.
"Hej... Tohle není vtipný! Způsobil si to ty," vynadal jsem mu a raději se pustil do jídla.

Byl sladký, jak se snažil nekňučet od bolesti, no syknutí mu uniklo.
"Jo, promiň," zasmál jsem se a raději se pustil do jídla. Za pár minut jsem měl prázdný talíř a plné břicho.
"Chutná ti?" zeptal jsem se Harryho.

"Jo, chutná," broukl jsem ponad polo-plný talíř. Byl jsem hladový, ale ne až tak, takže jsem už jenom naháněl kousek okurky po talíři a snažil se do sebe jěště něco dostat.
"Dojíš to po mně? Prosím."

"Jo," přikývl jsem lehce a přisunul si talíř blíž k sobě, abych se mohl pustit do jeho porce, co mu zbila.
"Stejně si toho ale snědl dost," usmál jsem se na něj. "Jsem za to moc rád."

"Snažím se," broukl jsem a opatrně se postavil, abych mohl jít k němu. Položil jsem se na jeho ramena a obejmul ho. Spokojeně jsem ho políbil na tvář a užíval si jeho přítomnost.
"I ty potřebuješ papat. Můj velký silný Daddy."

S úsměvem jsem ho pohladil po tváři.
"To abych nabral energii," zasmál jsem se a dojedl poslední sousto.
"Abych tě pak mohl jenom na rukou nosit," ušklíbl jsem se a když jsem uklidil nádobí, vyhoupl jsem si ho na ruce.

"Au, au, au....." zaskučel jsem, když si mě vyhodil na ruce jako nějakou hračku.
"Zadeček pořád bolí," vysvětlil jsem a zahákl se do jeho krku.
"Víš, že jindy si na to moc nepotrpím, ale teď prosím dávej pozor," zasmál jsem se a sledoval, kam mě to nes. Nakonec jsme skončili na gauči.

"Neboj se. Budu se o tebe starat jako o princeznu," mrkl jsem na něj s úsměvem a přešel i sním na mých rukou do obýváku. Oba jsem nás položil na gauč a užíval si tu pohodu kolem.
"Lepší?" zeptal jsem se pořád s úsměvem na tváři, když jsme společně oddechovali.

"Jo, lepší," pípl jsem, když jsem se umístil tak, aby mě nikde nic netlačilo.
"Jsem i celkem rád, že mě k tomu ten Niall přemluvil," broukl jsem s úsměvem, když jsem si položil hlavu na jeho rameno. "Nakonec jsem celkem spokojený, že jsem to zvládl.

"To jsem rád," usmál jsem se na něj a prohrábl se mu prsty ve vlasech. Harry spokojeně přivřel oči a trochu se hlavou natáhl za mou rukou. To jen víc rozšířilo můj úsměv, stejně jako jeho slova.
"Měli bychom Niallovi pořádně poděkovat," zasmál jsem se. "A jsem na tebe hrdý. Jsi můj hodný a šikovný chlapeček."

"Jenom tvůj," šeptl jsem spokojeně a nechal se hladit. Užíval jsem si to a tak jsem se do konverzace zapojil až o chviličku.
"Myslím, že by jsme mu za to měli něco koupit. Nějakou čokoládu, nebo tak," pípl jsem svůj návrh. Opravdu jsem byl rád, že mě Nini ukecal. Ikdyž myslím, že zítra ho za to budu nenávidět, protože si nesednu...

"Jo, to by šlo," pousmál jsem se, ale pak jsem se víc zamyslel.
"Nebo bychom mu mohli dát něco, co by využil spolu s Liamem. Ať si taky trochu užijí," ušklíbl jsem se.

"V tomhle já nejsem moc zkušený, takže nevím, co by jim udělalo radost. Ty jsi s Ninim už něco vybíral, takže víš," pípl jsem a natočil pohled na něj, abych mohl sledovat jeho výraz. "Ale vůbec to není špatný nápad, můžeme skočit do obchodu."

"Jo a taky vím, co všechno už doma mají. Vždy pomáhám s výběrem nebo se mi chlubí svým nákupem," zasmál jsem se.
"Opravdu bys tam chtěl? Můžeme něco obejdnat," řekl jsem a prohrábl se mu u toho vlásky.

"Ne, chci jít osobně," broukl jsem odhodlaně, až jsem překvapil sám sebe. Jako kdyby mi ten sex vlil odvahu do těla. Možná to tak i bylo.
"Zvládnu to, opravdu ano. Chci to zvládnout," vysvětlil jsem i s odhodlaným pohledem. "Navíc tam budeš se mnou."

Potěšeně jsem se na něj usmál a ještě jednou mu prohrábl vlasy. Pak jsem rukou sklouzl až na jeho tvář a jemně jej pohladil po jeho jemné pokožce.
"Dobře, jsem pro. Kdy bys chtěl jít? Nevím, kdy přijedou ti dva na to malování, ale měli bychom to vybavit ještě před tím," zamyslel jsem se.

"Dnes?" navrhl jsem a koukl na něj. Vím, zas jsem do všeho moc hrr, ale nechtěl jsem to pak řešit na poslední chvíli. Raději to rychle uděláme, když na to oba myslíme a nemáme nic jiného na práci.
"Jěště bude otevřeno a už tam aspoň nebude tolik lidí," broukl jsem a čekal, co mi na to řekne.