New life with Daddy ~ Larry ✓

123.

Ihned jsem se vrhl do koupelny, kde jsem nám připravil koupel. Nalil jsem do vody velkou spoustu pěny s vůní jablek a skořice ,takže to vonělo jako Vánoce. Dokonce jsem dovnitř hodil několik kousků skořice a sušené pomeranče a takhle čekal na Louiho než přijde.

S úsměvem přes celou tvář jsem nám skočil do ložnice pro věci a pak se připojil k Harrymu do koupelny, kde už to vonělo.
"Voní to skvěle," usmál jsem se na něj a zavřel za sebou dveře.
"To je skořice?" zeptal jsem se, když jsem se pořádně nadechl a při tom odložil naše župany na pračku. Pomalu jsem šel k Harrymu a pořád se na to moje zlatíčko usmíval.

"Jo, skořice," přikývl jsem a nechal ho mě obejmout.
"Tak pojď, jdeme ať to nevystydne," zasmál jsem se, shodil ze sebe všechno oblečení a vlezl do vany, kde jsem si počkal, až si za mnou vleze i Loui.

S úsměvem jsem sledoval, jak z něho sklouzla látka oblečení, až na něm nakonec nic nezůstalo. Vlezl do vody a blaženě se usmál, než se vrátil pohledem ke mně. Pomalu jsem se svlékl taky a vlezl si k němu, přesněji za něj, abych ho mohl obejmout a mít u sebe.
"Tady se mi s tebou moc líbí, miláčku," šeptl jsem mu do ouška, pod které jsem ho hned i políbil.

"By si zkusil říct něco jiného," škádlil jsem ho a kousl ho do klíční kosti. Maličko jsem při tom zvířil vodu kolem, no naštěstí nic nevyteklo ven.
"Bych tě nechal spát samotného," vyhrozil jsem se a několikrát mu ťukl prstem po nosíku.

U úsměvem jsem ho sledoval, jak se otočil a vlastně ležel na mě. Své ruce jsem hned přemístil na jeho záda a s úsměvem mu hleděl do očí.
"Ale, ale, koťátko vystrkuje drápky?" ušklíbl jsem se na něj a nechal svoje ruce sklouznout trochu níž.

"Meow," mňoukl jsem provokačně a opravdu mu zaryl nechty do zad. Jenom pro tu zábavu.
"Možná jo," doplnil se, sklonil se k jeho tváři a jemně mu olízl špičku nosu... přesně jako kočka.

S drobným a hlavně spokojeným úšklebkem jsem ho sledoval. Byl roztomilý a i tímhle drobným činem mě nenechával chladným. Hlavně když jsem v rukou držel jeho neodolatelné pozadí. Pomalu jsem jej hladil a místy i zmáčkl. Obzvlášť, když takhle provokoval jeho jazýčkem a někdy i zoubky na mé kůži.
"Někdo si tady za provokaci zaslouží pár přes zadek."

"To by si mi přece neudělal," nadhodil jsem štěněcí pohled a koukal do jeho modrých. A při tom nenápadně přirazil proti němu, přičemž mi opravdu silně zmáčkl pozadí až jsem maličko sykl.
"Tak asi udělal," chichotal jsem se. Bavilo mě se s ním takhle dotahovat.

"Jestli nechceš mít pěkně zmalovaných zadek, radil bych ti méně provokovat. Nebo lépe - vůbec, broučku," šeptl jsem s úsměvem a přitáhl si ho do polibku, ruce stále nepouštějíc jeho neodolatelné pozadí. Potřeboval jsem ho mít co nejblíž to šlo. U našich jsem nemohl a tady jsme měli konečně soukromí.

"Dobře, dobře, už budu hodný," pípl jsem a doufal, že mi uvěří.
"Opravdu," doplnil jsem, maličko sklouzl dolů a políbil ho na bradu.
"Už nebudu dělat hovadiny," zasmál jsem se, ikdyž mě to bavilo.

"Tak se mi to líbí," pousmál jsem se a ukazováčkem a palcem si ho za bradu přitáhl do dlouhého polibku.
"Můj hodný chlapeček," šeptl jsem do jeho rtů, než jsem ho ještě jednou dlouze políbil.
"Takhle se mi líbíš víc," přiznal jsem s očima upřenými do těch jeho jiskřících.

"Tvůj hodný chlapec," zopakoval jsem s úsměvem na celou tvář.
"Ale tak já občas rád jenom tak dělám blbosti," vysvětlil jsem, aby se nezlobil. "Ale vím, že mám být hodný, neboj."

"Jsem moc rád, že si možnost trestu uvědomuješ. No, když se na to podívám, jsi moc hodný kluk," pousmál jsem se a prsty mu prohrábl jeho krásné vlásky.
"Můj krásný a hodný kluk s úžasným pozadím a neodolatelnými rty." Jednou rukou jsem si ho přitáhl do polibku a druhou hladil jeho pozadí. Chtěl jsem v té vaně zůstat navždy, přesně takhle.

"Hmm, tak toho neznám," špitl jsem, přičemž jsem mírně našpulil rty a sledoval jeho reakci, která mě opravdu nepřekvapila. Jenom mě jenmně praštil po pozadí. Ještěže jsme byli ve vaně a voda jeho ránu mírně ztlumila, a tak jsem měl dokonce odvahu mu vypláznout jazyk.

"Že se nestydíš, takhle provokovat," zavrčel jsem na něj a ještě jednou se pokusil plácnout ho po zadečku. Ovšem, voda mi v tom opět zabránila a moje ruka jeho jemnou pokožku zadečku spíše jen pohladila.
"Však počkej, až vylezeme ven z vody," ušklíbl jsem se se smíchem a líbl ho u toho na nos.

"Já si počkám," zasmál jsem se a položil si hlavu na jeho rameno.
"Ale vždyť jsem hodný, nic takového nedělám," pípl jsem jěště a sledoval, jak se kolem nás víří voda spolu s pomeranči a skořicí, co jsem nám sem nasypal. "Máš dnes jěšté plán?"

"Myslíš krom toho, že tě hodím na naši velkou postel a dám ti na zadek?" zeptal jsem se nevinně a naoko se zamyslel. Jeho výraz byl celkem pobavený, ale zároveň i nejistý.
"Vlastně ne, jenom si užívat čas osamotě s tebou. A taky ti zpátky nasadit obojek," pousmál jsem se a prstem mu přešel po holé kůži na krku.

Při pohledu do jeho očí jsem se nějak nemohl rozhodnout, jestli se bojím nebo těším.
"Obojek by to chtělo. Cítím se blbě, když ho nemám. Už jsem si na něj nějak zvykl," přiznal jsem se a přemýšlel nad plánem na večer.

"Jsem moc rád, že sis na něj zvykl a máš ho rád. Ja mám zase rád pohled na tebe, když ho máš kolem krku. Moc ti to s ním sluší," pousmál jsem se a rychle jej políbil, než jsem se natáhl rukou pro Harryho šampon.
"Teď tě ještě umyjeme, než voda vystydne. Pak ti půjdeme ten obojek nasadit, ať tady o něm jenom nemluvíme," zasmál jsem se.

"To zní jako plán," broukl jsem a natáhl se pro jeden z polibků, který mi Loui ochotně věnoval.
"Ale s tebou se tak dobře povídá... ikdyž některé věci jsou lepší," ušklíbl jsem se nad tou myšlenkou. Ten ďábel, který ležel při mně ze mě dělal úchyla, ale bylo mi to jedno.

"Ale nepovídej," ušklíbl jsem a sledoval jej, jak si mě prohlíží. Malinko u toho skousl svůj dokonalý rtík a mě to rozhodně nedělalo chladným. "A co tak se vrhnout i na ty lepší věci?"

Myšlenkami mi proběhl šílený nápad, který se mi usídlil v hlavě a zůstal tam. Opatrně jsem vstal z jeho klína a vylezl z vany.
"Dej mi deset minut a pak přijď do ložnice," poručil jsem mu rychle, zatímco jsem ze sebe ručníkem utíral vodu. Když už jsem byl alespoň trochu suchý, běžel jsem do ložnice, kde jsem ve skříni začal hledat ocásek.

Malinko zaraženě a i celkem překvapeně jsem se díval, jak rychlostí blesku leze ven z vany, utírá se a mizí z koupelny pryč. Moc jsem však nad tím nepřemýšlel a dělal, jak mi řekl. I když to pro mě nebylo zvykem, přeci jen, obvykle já velím...
Když deset minut uběhlo, napodobil jsem ho a vylezl z vany a osušil se. A pak jen s ručníkem kolem pasu jsem se vydal do ložnice, kde na mě čekala dokonalost sama.

Nakonec jsem ho našel zahrabaný pod Louiho košilema, kde byl hezky v krabičce jěště neotevřený a čekal na mě. Opatrně jsem ho vytáhl z krabičky a pohladil příjemnou umělou kožešinu. Jěštěže jsem na sobě nic neměl a nemusel řešit oblečení.
Prolezl jsem několik šuplíků, než jsem našel lubrikant, který jsem na něj nanesl v pořádné vrstvě. Jsem rád, že jsem si vybral opravdu ten nejmenší plug, který byl jenom o něco větší než prst. A tak po chvilce snažení vklouzl dovnitř a já potichounku vzdychl a hezky si sedl na postel, kde jsem jako hodný chlapec čekal na Louiho.

Byl to pohled přímo pro bohy a já od něj nemohl odtrhnout oči. Nemohl jsem se toho nabažit, opravdu se mi líbilo to, co vidím.
Zavřel jsem za sebou dveře a pomalu šel až k němu. Harryho zelené kukadla mě sledovali a čekali, co bude dál. I když to zřejmě moc dobře věděl.
"Copak, koťátko, ztratilo ses?"