Confused In Love (N.H.)

* 15. I Feel So Bad *

,,Tak jsme tady. Připravená ?" ušklíbne se Niall, když stojíme u dveří do jeho bytu. 

,,No radši mě chytej ať neomdlím." protočím se smíchem očima. On se zasměje, strčí klíč do zámku a odemkne. Vejdeme dovnitř a já se rozhlédnu kolem. 

,,Hmm předsíň, velmi zajímavé. Musím přiznat, že jsem čekala víc." uchechtnu se a drknu do něj loktem zatímco si zouvám boty stejně jako on. 

,,No jo prosímtě, jen počkej." pousměje se a když jsme oba zutí, vezme mě za ruku a vede mě chodbou nejspíše směrem k obýváku. 

,,Páni." vydechnu když se zde ocitneme. Nikdy bych neřekla, že černě vymalované stěny v obýváku mohou vypadat tak hrozně dobře. Velký gauč se stolečkem, naproti plazmová televize obrovských rozměrů, pod ní elektrický krb, ale asi to co mi opravdu vyrazilo dech jsou velká okna s výhledem snad na celý Londýn a ještě mnohem dál. Jakobych hleděla až do jiného vesmíru. Aniž bych si uvědomila, že se s Niallem stále držíme za ruce, rozejdu se k oknům a on mě teď následuje. S údivem pozoruji tu scenérii před námi.

,,Líbí ?" ozve se po chvíli jeho hlas u mého ucha a způsobí mi husí kůži, ale to ignoruji. 

,,Je to nádhera." dostanu ze sebe a ani nevím proč se mi natlačí slzy do očí a očividně to je z mého hlasu poznat. 

,,Molly ty máš slzy v očích?" zeptá se udiveně Ir vedle mě. 

,,Ale nemám prosímtě." snažím se slzy rozmrkat.

,,Není to nic za co by ses musela stydět." promluví hned a jeho ruka pustí tu mou, ale rychle se obmotá kolem mého tělo a přitáhne si mě k sobě blíž takže se o něj opřu. 

,,Já jen....zkrátka miluju velká města. Chtěla bych procestovat celý svět. Hodiny a hodiny koukat na takovýhle výhledy. Tak nějak mě to zkrátka dojímá, nevím proč." pousměju se. 

,,Já to naprosto chápu. Neboj uvidíš vše po čem toužíš. To ti slibuju."  řekne a já poprvé za celou tu dobu odvrátím pohled od té scenérie před námi a podívám se na něj. Nevím jestli na mě koukal celou dobu nebo zrovna ve chvíli kdy jsem se i já rozhodla na něj také podívat. Každopádně naše oči se střetnou a naše obličeje si jsou velmi blízko.

,,Kéž by to bylo tak jednoduchý." promluvím stále koukajíc do jeho očí. Přísahala bych, že moje srdce začalo z ničeho nic bušit mnohem rychleji. 

,,Některý věci jsou jednodušší než si myslíš." šeptne tak potichu, že to je sotva slyšet. Jeho oči, které do teď propalovaly ty mé, začnou klouzat o něco níž na mé rty a ani já se neubráním. Aniž bych o tom přemýšlela, také se zadívám na jeho ústa. V mozku mám úplně vymyto, na nic nemyslím, nepřemýšlím, moje srdce jen buší jako splašené a naše obličeje se k sobě začnou velmi pomalu přibližovat. Naše rty už si jsou tak blízko stačí už jen malinké naklonění a naše rty se spojí.....

Bailame como si fuera la última vez
Y enséňame ese pasito que no sé
Un besito bien suavecito bebé
Taki Taki
Taki Taki, rumba!
Wo-oh, oh-oh

Jakobych se probudila z nějakého transu, se od něj rychle odtáhnu.

,,Ségra volá" rychle až trochu křiknu. Tohle vyzvánění mám jen u ní. 

,,Jo jasně tvoje ségra...ehh já se skočím převlíct, tak jí to vem." sdělí mi a řekla bych, že je asi stejně vyplašený z toho k čemu se tady schylovalo stejně jako já. A co mám říkat já, vždyť mám přítele proboha. Při mých splašených myšlenkách sáhnu do kapsy a vytáhnu mobil, přijímajíc hovor.