Confused In Love (N.H.)

* 3. Family *

,,Ahoj mami. Všechno nejlepší." roztáhnu nadšeně plné ruce od sebe když nám mamka otevře dveře od jejího domu. 

,,No ahoj. Už  jsem se vás nemohla dočkat." oplatí mi úsměv  a nadšeně mě obejme a podívá se na Bena. 

,,Všechno nejlepší." věnuje jí zářivý úsměv a i on jí s plnýma rukama obejme a věnuje jí pusu na tvář.

,,Tak pojďte dál, táta se ségrou už se taky těší až vás uvidí." pozve nás mamka dovnitř, kde si zujeme boty a následujeme jí do kuchyně kde si naše věci odložíme. 

,,No ahoj, konečně, že se taky ukážete." zasměje se táta a obejme na přivítanou jak mě tak Bena. Moje rodina má Bena hodně ráda, řekla bych, že to je štěstí. Ani jsem si nedovedla představit jak rychle si spolu sedli. 

,,Čau ségra." skočí mi kolem krku moje starší sestra. Je starší jenom o dva roky a máme spolu skvělý vztah. Jsem ráda, že jí mám, protože je zároveň moje nejlepší kamarádka. Máme štěstí, že ikdyž rodiče od nás bydlí asi hodinu cesty, protože Londýn je opravdu velké město, takže hodina ještě není až tak moc, tak seégra od nás bydlí opravdu kousek. Takže spolu docela často něco podnikáme. Ale ona teď zrovna byla na dva týdny pracovně v Paříži na jedné modní přehlídce,takže jsme se neviděly dva týdny. Což se moc často nestává. Většinou se alespoň jednou za týden vidíme. I když třeba jen na kafe. Jsem ráda, že jí mám

,,No ahoj, tak jak bylo v Paříži ?" zeptám se hned, když se od sebe odtáhneme. 

,,Super, pak ti povyprávím až bude víc času." usměje se rychle a pohledem zabloudí k mamce, která už zase lítá u linky....nedejbůh, aby jídlo bylo připraveno o minutu později, než jsme byli domluvení. Já se trochu zasměju a přikývnu.

,,Čau Bene." popojde ségra k mému příteli a i s ním si vymění lehké obětí.

,,Nazdar Becky, ja to jde ?" usměje se na ní. Víte on se Ben s Becky znali ještě dřví než já s Benem, ale to je na delší vyprávění. 

,,Tak si ryhcle hoďte věci do pokoje a pojďte jíst, už to bude." otočí se mamka od plotny. 

,,Rozkaz kapitáne." zasalutuji a s Benem probereme věci a vydáme se do mého starého pokoje. Je to teď spíš pokoj pro hosty co jsem se odstěhovala. Rodiče se mohli přestěhovat do něčeho menšího, když jsem se já i se ségrou odstěhovala z domu,ale oni nechtěli. Chápu je, žijí v tomhle domě tolik let, nechtělo se jim odsud. 

,,Moje dětství." uchechtnu se a dárek pro mamku prozatím položím na postel. 

,,To mi připomíná, že bysme taky někdy měli sjet k mým rodičům." zasměje se.

,,Ale notak, vždyť víš, že mě tvoje mamka nemá ráda." zamračím se smutně načež on se opět rozesměje.

,,A ty víš že už to není dávno pravda." uchechtne se a přitáhne si mě k sobě do obětí. 

,,Fajn,tak teď už možná ne, ale ze začátku mě ráda moc neměla, a já se od tý doby pořád bojím, že udělám něco špatně." zamračím se. 

,,Já vím, ale stejně tak vím, že tě mamka i táta už mají rádi." mrkne na mě. 

,,Nojo asi už mají a pravda je, že jsme tam taky už nějakou dobu nebyli. Tak uvidíme, až zase bude čas." stoupnu si na špičky a s úsměvem ho políbím.

,,Tak jdeme, ať tam tvoje mamka nezačne šílet." uchechtne se,když se odtáhne od mých rtů a spolu ruku v ruce se vydáme do naší kuchyně na rodinný oběd.