Confused In Love (N.H.)

* 19. I Don't Know What To Do *

Mám pocit jakoby to trvalo opravdu snad několik minut co si vyměňujeme polibky a zdá se, že ani jeden nechceme přestat, že se nemůžeme nabažit rtů toho druhého. Je to jako droga, která nám byla tak dlouho odepírána, a my teď konečně povolili a porušili nějaké zásady, ale i přesto to je tak úžasný pocit. Avšak vše jednou musí skončit, to je zlaté pravidlo. Jinak to nebylo ani s naším polibkem. Po té poměrně dlouhé chvíli jsme přeci jen byli donuceni se od sebe odtáhnout a probudit se z toho omámení. Oba zhluboka a nahlas oddechujeme, když se naše rty rozpojí a my se od sebe odtáhneme a podíváme se na sebe. Spatřím jeho trochu opuchlé rty, které jsou nejspíš následkem našeho vyměňování slin a řekla bych, že ty moje na tom budou dost podobně. Chvíli na sebe jen koukáme a oba očividně vůbec netušíme co máme říct. Tohle je tak divná situace. Nakonec se však ujme vedení a předsíní se ozve jeho hlas ozdobený irským přízvukem.

,,Promiň já......já si zkrátka nemohl pomoc." řekne poměrně potichu. Jakoby se bál, že teď za dveřmi stojí Ben, který nás odposlouchává. Koukám do jeho modrých pomněnek a jakobych si konečně uvědomila co znamenalo vše to co jsem v těch očích vídala. Cítí ke mně snad opravdu něco ? A cítím k němu něco i já ?

,,Neomlouvej se.......kdybych chtěla, tak tě odstrčím" odpovím a snažím se, aby můj hlas zněl co nejvyrovnaněji.

,,Takže....takže se nezlobíš ?" zeptá se jakoby pro jistotu. Já se lehce pousměju a zakroutím hlavou.

,,Nezlobím......." všimnu si jakoby se mu opět v očích trochu zablesklo.

,,Ale mám přítele Nialle." dodám hned a jeho pohled opět posmutní, ale chápavě přikývne.

,,Já vím,ale taky vím,že se k tobě nechová, tak jak by sis zasloužila. Já bych se o tebe postaral líp. Mnohem líp. Nejsi s ním šťastná......se mnou by jsi třeba mohla být. Já tě mám hodně rád." mluví a moje srdce buší jako splašené.

,,Ben není nejlepší přítel na světě, ale......pořád je to můj přítel.......a já ho teď podvedla a to není správné. Já.....taky tě mám ráda Nialle, hodně jsme se sblížili za ten měsíc a půl co se známe, ale tohle se stát nemělo. Navíc nechci, aby to nějak působilo, že jsem se tady s tebou líbala jenom proto, že jsi bohatší než Ben, nebo, že jsi mi koupil nějaký dárky nebo něco takovýho, protože tak to nebylo a jestli sis myslel, že tím docílíš tohohle tak......." snažím se dát nějak dokupy všechny ty zmatené pocity a myšlenky, které se mi najednou honí hlavou. Člověk by si řekl, že to je na jednoho až moc.

,,Ne to určitě ne, ty dárky a vše co jsem pro tebe udělal jsem udělal, protože tě mám rád, a protože jsi moje kamarádka.....nebyl to žádnej plán jak tě sbalit ani nic podobnýho. Chápu, že máš přítele a chápu, že tohle bylo špatný, ale stalo se to. A teď už víš, že k tobě přeci jen cítím něco víc než ke kamarádce.....zbývá si vyjasnit co ke mně cítíš ty." kouká mi zhluboka do očí. Já od něj na chvíli pohled odvrátím a překřížím si ruce na hrudi zatímco koukám na velmi zajímavou omítku na zdi v předsíní a přemýšlím co mu říct a vlastně i to jak to je opravdu. Poté si však musím povzdechnout a kouknout se zpět na něj.

,,Já sakra nevím co cítím. Nevím co cítím k tobě, nevím co cítím k Benovi, už ani nevím co cítím sama k sobě..... Nikdy jsem nebyla tak moc zmatená......a pak ses objevil ty." i poté co domluvím si ještě jednou povzdechnu. Nadechne se a očividně chce něco říct, ale já ho ještě předběhnu.

,,Jediný co vím je, že ať je to jakkoliv.......tak chodím s Benem. Náš vztah sice není ideální, ale pořád jsem s ním......a.........."

,,A ?" pozvedne tázavě obočí, když nevím jak pokračovat.

,,A ty jsi můj kamarád, hodně dobrej kamarád i přesto, že se neznáme kolik let, a....nechci, aby tohle....." rukou tak nějak máchám mezi mnou a jím.