Veritas

Panenka (9. Týden)

Blackův dům. Doufal, že už ho po smrti toho psa nikdy zevnitř neuvidí, opak byl pravdou. Jakmile se zjistilo, že Potter má veškerá, nepopiratelná i magicky nezlomitelná práva na výhradní užívání domů a veškerého majetku větve Blackovy rodiny, v jejíž čele stál Sirius Orion Black, tak zase všechny porady a celý štáb nastěhoval zpátky. Prý to bylo bezpečné místo. Bylo, ale zároveň ohavné, páchnoucí místo, ještě horší než jeho vlastní dům. Ten byl mudlovský, po magické stránce neškodný, tady se převalovala zlá temná magie z jednoho rohu místnosti do druhého.

I když tady v modrém salónku to bylo o něco lepší, dokonce i zdejší modré vybavení nebylo tak špatné. Vlastně, překvapivě působilo na Severuse uklidňujícím dojmem a to i přes veškerou nervozitu, jakou pociťoval.

Pán zla ho už velice dlouho nepovolal. Když to počítal, byli to vlastně už víc jak měsíce kdy byl on osobně povolán. Poslední týden, kdy se mu konečně více méně ulevilo od zvracení a nevolností, sledoval své Znamení zla s neskutečnou úzkostí. Nebylo normální, že nebyl předvolán. On i Brumbál očekávali, že to udělá Pán zla co nejdříve, aby ho mohl mít vedle sebe během těhotenství, ale jak se zdálo opak byl pravdou.

„Severusi," oslovil ho starý čaroděj od dveří.

„Pane řediteli," pozdravil nazpět a automaticky se postavil v projevu úcty.

„Klidně seď, chlapče," usadil ho Brumbál mávnutím ruky.

Uposlechl ho docela rád, z neustálého stání ho bolely nohy a dostával do nich křeče. To bylo dost nepříjemné, zejména když korzoval po třídě a prohlížel obsahy sešitů nebo prací. Vřele doufal, že by to mohlo, stejně jako zvracení a nevolnosti, časem zmizet, něco mu ale napovídalo, že záda a nohy ho budou v následujících měsících bolet víc a víc.

Poposunul se po sedačce až do rohu, díky čemuž poskytl řediteli dostatek prostoru se vedle také usadit a zároveň měl sám soukromí. I když byl Brumbál asi jeden z nejpřijatelnějších lidí, co znal, nedokázal mu být příliš na blízku. Asi hlavně proto, že to byl prostě Brumbál.

„Pořád ještě nic?" zeptal se ředitel s pozvedlým obočím.

„Ne. Vypadá to, jako kdybych vůbec nebyl jedním z jeho Smrtijedů. Nejen že on sám mě nepovolal, ani se mi neozval nikdo z mých souputníků. Například Lucius Malfoy mi psával pravidelně, za poslední dva měsíce od něj nepřiletěla jediná sova," sezení mu sice bylo příjemnější, přesto teď nervózně vyskočil na nohy a začal přecházet, „Mám dojem že chce, abych to dítě nejdřív porodil a pak si mě až zavolá s tím, abych mu ho předal. Přitom by bylo snazší lapit mě hned a nechat mě to dítě donosit někdy v jeho područí."

„Naopak si myslím, že to by bylo velice obtížné," nesouhlasil s ním Brumbál, „Sice to vypadá jednoduše, jenže on tě zná, Severusi. Nenávidíš vězení ať už skutečné nebo zlatou klec. Kdyby tě zavřel, třeba i na Malfoy Manor v těch nejlepších pokojích, tak by ses opakovaně pokoušel o útěk a jsem přesvědčen, že pokud by se ti to nepodařilo, mohl bys vyvést něco neuváženého," podíval se na Severuse přes okraj svých brýlí, „Jsme tu jenom mi dva, takže si nebudeme nic nalhávat; raději by sis probodnul srdce, než aby ses nechal zotročit a zavřít. Museli by tě přikovat ke zdi nebo držet pod kouzly, obojí by ohrozilo dítě nebo dokonce vyvolalo potrat. On chce to malé v celku, zdravé, možná bude i ochoten počkat, než bude tvůj potomek starší a až pak se ho pokusí unést a vysát jeho moc. Naopak mi přijde zřejmé, že tě nechá dítě donosit v klidu a bezpečí Bradavic, až pak začne podnikat patřičné kroky."

„Nedovolím, aby se mu moje dítě dostalo do spárů, to ho snad raději vlastnoručně zabiji," prohlásil bojovně a naprosto upřímně. To byl jeden z důvodů, proč už na začátku chtěl vypít interupční lektvar místo toho, aby si dítě nechal. Po čase, i když přesně nevěděl kdy, trochu změnil názor. Teď, když byl rozhodnut nechat dítě přinejmenším se narodit, tak by udělal cokoliv, včetně jeho usmrcení, aby zabránil tomu, že se dostane Pánu zla do rukou. Vysátí magické podstaty je nejstrašnější smrtí, jakou může kouzelník zažít, ještě horší je, když to přežije a stane se z něj pokřivený moták. Nepřipustí něco tak strašného pokud jde o jeho krev a jeho potomka.