láska královská

37. výlet do Gooddomu, odhodlání

Pohled Matthewa

Po oznámení o výletu a nabídce společnosti, které se dočkalo velké obliby, jsme pomohli se Susie i ostatním se zabalit. Vyrazili jsme na cestu. Kupodivu jsme hned během prvního dne cesty dorazili až za polovinu našeho putování. To je ale asi způsobeno tím natěšením a tím, že jsme plni síly. Zítra si myslím, že půjdeme již trochu pomaleji, protože budeme spát na louce uprostřed lesů, což nebude žádný velký luxus a navíc jsme z dneška již utahaní. Usnuli jsme poměrně rychle.

Ráno jsem se vzbudil a v objetí jsem držel Sue. Dal jsem jí nežnou pusu na tvář, opatrně se zvedl a šel se posadit k vedle protékajícímu potůčku. 

,,Omlouvám se, že jsem na tebe tehdy tak vyletěl." ozval se Jackův hlas vedle mě. Seděl vedle mě a koukal do proudu vody. 

,,My jsme byli se Sue v kontaktu, sice ne tak častým jak jsme si přáli, ale byli jsme. Vyjel jsem na tebe zbytečně. A jak jsi říkal s tou tvojí sestrou, jak to s ní je?" odůvodnil svou omluvu.

,,Susie jí našla. A neomlouvej se všichni jsme byli jako na trní.". Poplácali jsme si rukama po rameni a vrátili se k ostatním. Už byli vzhůru.

,,Tak jo tady máte něco k snídani" Sue nám rozdala pečivo a opět jsme vyrazili na cestu. Takto jsme šli ještě dva dny a tuto noc jsme přespali u hraničního přechodu v nějaké hospůdce.

,, Jsme tu" prohlásil jsem vítězně. Po delší cestě malými vesničkami jsme dorazili do královského města. Na tržišti byla spousta lidí. Hned co nás spatřili začali si něco šeptat. Já se Sue jsme se oddělili od ostatních. Asi u třetího stánku, kde prodávala nějaká velice veselá a přátelská paní, jsme se dověděli, co se to po tržišti šeptá.

,,vy jste dcera Gemmy, že? Jste jí hrozně podobná." otázala se Susan ona žena.

,,Um no ano, já jsem Sue." odpověděla

,,byla to ta nejlepší královna této země. Všichni na ni vzpomínají."

,, Princezna je tady! Dcera Gemmy Susan." zakřičela z plných plic, aby to slyšeli úplně všichni.

pohled Susan

Kolem stánku, u kterého jsme stáli se seběhli všichni lidé z tržnice.
,, Omlouvám se, ale musíme na zámek, Susan" prolomil ticho tržiště Matthy.
,, Pojďte dovedeme vás tam" najednou celé město nás vedlo k překrásnému zámku.

Z obrovských dveří vystoupil postarší muž.

,,Princezno Susan, těší mně". Z mého výrazu se dalo lehce vyčíst výrazný zmatek

,,oh, já jsem bývalý rádce a správce království. Víte mi vás celý život sledujeme a vyčkáváme na chvíli, kdy jeden z dědiců trůnu na onen trůn zasedne" vysvětlil mým zmateným myšlenkám situaci rádce. Provedl nás po zámku a ubytoval v pokojích, samozřejmě všechny- Otec, Jack, Oliver, Já, Mellanie, Kate i Matthew jsme měli vlastní pokoj.

,,jak dlouho tu pobudeme?" otázal se při večeři otec.

,,Dokud nebudu pevně rozhodnutá"
Lidé tu jsou hodní, celý týden nám tu pomáhají. Naprosto jsem si to tu zamilovala. Jsem rozhodnutá, zůstanu tu! A nechám vystavět dům pro rodinu, protože otec nesouhlasí s dlouhodobým pobytem na zámku, protože holky jsou malé tak ať je jejich vychování neovlivněno. Což si osobně také myslím. Jdu chodbou do uvítacího sálu. Tam byl Scott.

,,Scotte, nevíte kde je Matthew?".

,,Oh, ano, je v severních zahradách" rozsvítily se mu oči. Rozběhla jsem se ven do zahrad, k altánku v severní zahradě.