láska královská

5. shledání

Pohled Matthewa
,,Ona utekla?! Ale proč? Co jsem udělal špatně?" tyhle otázky mi letěli hlavou stále. Celý den jsem si nosil obraz té krásky sebou a přemýšlel jsem jak ji mohu jen spatřit znovu, kde se znovu setkáme.

Pohled Sue
Hned jak jsem ráno vstala, nachystala jsem snídani a napsala vzkaz ,,Jdu do města, vrátím se večer". Vzala jsem si svůj batoh a vyrazila jsem na cestu. Hmmm jak to jenom udělám? ,, Dobrý den Matthew, chtěla bych se omluvit". Ne ne to je divný. Tak třeba ,, Dobrý den, chtěla bych se omluvit a poděkovat" , uh to taky není nic moc.

Po asi milionu návrhu jsem nepřišla na nic. Ale mezitím jsem dorazila do města. Mířila jsem si to směrem k paláci. Myslela jsem si totiž, že tam bude Matthew protože, proč by mne tam po tom přepadení donesl? Nechtěla jsem to obcházet a tak jsem to vzala přes tržiště přímo k paláci. Ještě, že jsem si to nezkrátila! Těsně přede mnou jsem viděla nějakého muže, asi o 10 let starší nežli já, jak se modlil na okraji mostu, na čemž mi nebylo nic divného dokud...

Dokud se nezvedl a skočil do prudké řeky. Ani chvíli jsem neváhala a nebrala ohled na mé šaty, vběhla jsem do řeky a začala jsem muže vytahovat z velkého proudu. Nebylo to nic lehkého, já jako slabá dívka, která se sotva drží na nohou, protože ji nohy podlamuje proud řeky, mám vytáhnou dospělého muže. Hned jakmile jsem ho vytáhla na břeh, trošku jsem mu bouchla do zad. Vykašlal vodu, kterou spolykal a zhluboka se nadechnul.

Já byla mokrá jako slepice, před zraky asi 20 lidí s otevřenou pusou a chystající si ruce k tleskání.

Chtěla jsem co nejrychleji utéct, ale to by mě nesměla zachráněná osoba chytit za zápěstí a obejmout. ,, Děkuji za záchranu, až teď jsem si uvědomil, co všechno bych ztratil a nemohu své dluhy nechat rodině na krku." pošeptal mi do ucha.

Jako blesk z čistého nebe se zde objevili vojáci z paláce. Co tu sakra dělají??!! Zachráněnému muži jsem odpověděla ,, nemáte zač" a snažila jsem se o útěk. Měla jsem těžké mokré šaty a proto se mi neběželo zrovinka nejlépe. Což také zapříčinilo, že mě vojáci brzy dohnali.

Musela jsem s nimi jít do paláce. Jako stejně jsem tam měla namířeno, ale společnost jsem nepotřebovala.

Pohled Matthewa
Mluvil jsem s otcem o nějakých záležitostech, když v tom k nám vrazila malá dívenka asi z města a vychrlila na nás ,,dole ve městě je nějaká moc krásná paní a zachránila tam pána, vytáhla ho totiž z vody". ,,Co s tím máme jako dělat" ozval se otec od svého pracovního stolu.

,,Doveďte ji sem chtěl bych něco zjistit" řekl jsem a pokynul jsem strážím.

,,K čemu ji potřebuješ Matty?" otázal se mne otec.
,,Chci vědět, zda-li to bude ona."
,,Kdo ona?"
,,Pokud ano, to teprve uvidíš krásu, otče" odpověděl jsem na jeho vyzvídavé otázky. Uklonil jsem se a chystal jsem se k odchodu z místnosti. ,,To by mne zajímalo koho má syn na mysli?" Nad touto větou jsem se musel pousmát.

Šel jsem vyčkávat ven, než ji přivedou. Nemohl jsem se dočkat. V dálce jsem zahlédl skupinku lidí a uprostřed nich rusovlasou dívku. Je to ona!

Pohled Sue
,,Kam mě to vedete?" byla to spíše řečnická otázka na kterou jsem ani nečekala odpověď. ,,Bude tam Matthew?" dodala jsem zvídavě. ,, Jistě" uchechtl se jeden z vojáků.

Pohled Matthewa
Už byli blízko. ,,Tady ji máte pri..."
Řekl jeden ze strážných. ,,Ehm ehm" hodil jsem po něm výhružný pohled.

,,Nechápu proč předem mnou skrýváte svou tvář.?" Řekl jsem a přistoupil k ní blíže. Čím více jsem se k ní blížil tím více bořila svůj pohled do země.

,,Králi" řekl jsem a mírně se uklonil pohlédl jsem na dívku která se skláněla vedle mne. ,,Tak takhle jsi mi dlouho neřekl Matthy" začal se smát což i mně vykouzlilo mírný úsměv na tváři.

,,Vítáme vás v paláci slečno" snažil jsem se prolomit trapné ticho. ,,Jak dlouho se zde zdržíte ,,No ne moc dlouho" řekla skoro neslyšitelně. Omlouvám se, ale asi jsem přeslechl vaše jméno" ,,Sue, ehm tedy Susan" ,,tak tedy Susan nemáte hlad chystám piknik pokud by jste se chtěla přidat" ,, potřebuji si s vámi pouze promluvit " tato věta mne trochu zaskočila a tak jsem ji nabídl rámě, které přijmula a dovedl jsem ji do zahrad. ,,Mohl bych začít?" Otázal jsem se a ona pouze přikývla. ,, Proč stále chodíte s hlavou skloněnou, proč nikdy neukážete tvář?" Jemně jsem ji odkryl vlasy z tváře a za bradu jsem ji pobídl k pozvednutí hlavy.

Měla krásné tmavě hnědé oči, snědou pleť, plné rty. Jedním slovem ,,nádhera".

Pohled Sue
,,Chtěla jsem se omluvit"
,, Proč?" ,,Proč by se taková kráska měla omlouvat?"
Z jeho lichotek jsem trochu zrudla čehož si dozajista povšimnul. ,,Chci se omluvit za to jak jsem do vás vrazila na té tržnici" studem jsem opět zklonila hlavu.
,,To jste přišla pouze kvůli tomuto, to jste nemusela" pousmál se a pozdvihl mi mou hlavu. ,, Nepřišla jsem pouze kvůli tomuto" byl překvapen ,, chtěla bych vám také poděkovat" vytáhla jsem ručně upletený váček ve tvaru fialového klíče ,,je v tom levandule ta pomáhá na stres" podala jsem mu váček
,, Čím jsem si to zasloužil?" optal se. ,, Já vím že jste mě zachránil u přepadení v lese" ,,a co jste tam dělala?" ,, Já , já... Šla jsem tam jako vždy ... Na louku" trochu se mi zadrhával hlas nervozitou, snad si toho nevšiml ,,na louku??" Zeptal se jakoby vše věděl a pozvedl obočí ,,tak proč jste tam stála za tím stromem pěknou chvíli?" Zeptal se provokativně. Takže on to ví. Co teď? ,, Už se budu muset vrátit" řekla jsem honem. Otočila jsem se a odcházela. ,,Ne ne Susan počkejte!" Nechtěla jsem zastavovat, ale on mne zachytil za zápěstí a otočil mě k sobě čelem. V otočce jsem trošku klopýtla a mírně jsem mu padla do náruče. ,, Omlouvám se pane" nevěděla jsem jak mu mám říkat vždyť ho ani neznám.
,,Matthew jmenuji se Matthew ale většinou mi říkají Matty, když už jsme u toho nebudeme si tykat?" Tuto otázku jsem opravdu nečekala ,,u nás na vesnici je známo že tykání nabízí žena" řekla jsem abych ho trochu poškádlila. ,,Ale pokud chcete tak ja jsem Susan ale radsi mám oslovení Sue"
,,Mathew ale já zase radši Matty" no super už si tykáme ale co teď . Napadlo mne že bych se konečně mohla zvednout z jeho náruče což byl v tu chvíli nejlepší nápad. ,,Kdy vás zase uvidím?"
,,No třeba zítra na tržnici?" Teď jsem se rozběhla pryč a ještě jsem zakřičela jeho směrem
,, omlouvám se že jsem dnes byla taková no mokrá a nashle Matty"