láska královská

17. proč se mi dopisy vrací?

Pohled Matthewa
Poslal jsem již skoro 400 dopisu a 400 levandulí, ale 300 se mi jich vrátilo zpátky. Proč?

Proč mi je vrací? ,,Sue já vím že jsem ti ublížil. A asi nevím jak to odčinit, ale já tě potřebuji. Teď tady u sebe" zašeptal jsem si pro sebe
,,Ehm ehm, omlouvám se pane, tedy Mathew, ale nesu vám snídani. Klepala jsem ale vy jste nereagoval tak jsem se bála že se vám něco stalo. A vtrhla jsem sem." Vytrhla mě z mých smutných myšlenek
,, To je v pořádku já jsem jen přemýšlel" když jsem to dořekl napadlo mne
,,Sandro, vy jste žila na vesnici, že ano?" Kývla na mou otázku a já pokračoval.
,, Když se pošle dopis a vrátí se tak ..."
,,...Tak daná osoba není doma'' těmito slovy mě moc nepotěšila ba naopak.

Pohled Sue
Bum. Ozvala se rána od stolu u kterého stál Matt.
,, Předpokládám, že se jedná o Susan. V tom případě bych měla jednu otázku. Nevyvěšoval jste náhodou její podobiznu kde to jen šlo?"
,,No to sice ano ale to bylo jen aby, kdyby vyšla z domu, mi ji sem přivedli. Víte já nemohu ani spát, když nevím co s ní je"
,,Tady máte snídani"
,, Položte mi ji sem" jeho slova mě poněkud zaskočila.
,,No musíte uznat, že v tomto stavu bych ji dozajista vyděsil, kdyby se ukázala" odpověděl na moji nevyřčenou otázku.

Rozloučila jsem se a vyběhla z pokoje přímo do kuchyně, kde na mě s tácem čekali kuchaři připraveni k vyhození jídla.

Jejich udivený obličej, když jsem vstoupila do kuchyně s tácem ale prázdným, je nezapomenutelný.
,,Jak jste to dokázala??" Řekl jeden z kuchtíků
,,To se nikomu ještě nepodařilo" řekl druhý
,, Počkat ono se to opakuje? On už byl zamilovaný?"
Nešlo si nevšimnout jak první kuchtík šťouchnul do druhé a pohledem ho propaloval.
,,To je to tak tajné?''
,,On měl sestru, ale tu unesli před 5 lety a dodnes ji nenašli. Princ se z toho zhroutil a přestal cokoliv jíst vycházet z pokoje a nikdo o něm nic nevěděl. Nedokázal mu pomoci nikdo. Až se jednoho dne, kdy se chtěl nejspíš zabít, stál totiž na římse pokoje o dvě patra výš, než je tato kuchyně a z celé deprese ho dostávali několik měsíců" povyprávěl mi příběh jeden z mužů v kuchyni. Ale tento muž byl jiný takový starší muž s berlí.

,,To jsem netušila." Reagovala jsem na onoho starce.

Pohled Matthewa
,, Stráže prohledejte všechny království, vesnice a města u nás" řekl jsem nadřazeně a trochu podrážděně strážím, kteří okamžitě šli předat zprávu armádě.

,,Mathew? Jsi v pohodě ?" Ozvalo se znenadání od dveří. Otočil jsem se a tam stál Tomas generál naší armády a také můj dlouholetý přítel.
,,Ano"
,,Opravdu? Nevypadáš tak"
,, Proč si to myslíš?"
,,Znám tě již nějaký ten pátek. A tohle nejsi ty"
,,No možná mi není úplně nejlépe, a proto potřebuji abyste mi našli Sue. Věřím ti že ji najdeš. Ty jediný můžeš dovést vojáky kde je Sue. Já... Já jsem prostě selhal"
,,Ale neselhal pouze nevidíte něco, co máte možná přímo před očima"vložila se do naší konverzace Sandra, která právě vešla do pokoje a donesla mi další vrácený dopis.

Vojáci hned ten den vyrazili a mně nezbylo nic jiného než vyčkávat jakoukoli informaci od poslů, kteří šli s armádou.