láska královská

34. jak to s vámi je

Pohled Matthewa

po dočtení dopisu jsem si všiml jak po Sueiných tvářích stékají slzy. Její otec odešel a mi tam zůstali sami. 

,,Takže  já jsem princezna?"

Se slovy ,,Princezno, těší mě" sklonil jsem se. Vykouzlilo to úsměv na Susiiných líčkách.

,,Hm neměl bych se urazit a jít se schovat" řekl jsem žertovně. Hledíce do země mne mírně udeřila do ramene. Zvedla se ze židle, netušil jsem co hodlá dělat, tak jsem tam jen stál.

,,Omlouvám se" přišla blíže a obejmula mě. Stále jsem nechápal situaci a už vůbec jsem nedokázal vyhodnotit zda mi tedy odpustila.

,,Odpustíš mi? já vím že jsem se chovala hloupě a taky že jsem pohřbila vše co mezi námi bylo. Mrzí mě to." prohlásila se slzami v očích a stále mě držejíc pevně v objetí.

,,nemám ti co odpouštět, to já se musím omluvit tobě, mé chování nebylo vůči tobě korektní. Opravdu mi chybíš a ve mě jsi nic nepohřbila, stále k tobě cítím to co od prvního okamžiku. Pokud jsi na mě nezanevřela, mohli bychom spolu začít od znovu". Pár vteřin mlčela, protože jsem jí asi zaskočil, ovšem těchto pár vteřin se mi zdálo jako celá věčnost.

,,Moc ráda bych začala od znova, myslím že náš vztah může obohatit i naše okolí.". 

,,Na co ty všechno nemyslíš" pousmál jsem se.

,,Půjdeš to se mnou říci rodině prosím" poprosila mě a já pochopitelně souhlasil.

Přešli jsme do jídelny, když v tom mě napadlo, že bychom mohli něco upéct než se ostatní vrátí. Dali jsme bábovku upéct, mezitím se v kuchyni strhla velká bitva. Mouka létala všude.

,,Takže už jste zase spolu?" ozvalo se mi za zády slabým hlasem. Když jsem se otočil spatřil jsem jak ve dveřích ve dvojstupu stojí zbytek Sueiny rodiny,. Tedy spíše celá Susaniny rodina krom samotné Sue. Po hlasitém kýchnutí, způsobeném poletující moukou ve vzduch, jsme vzali právě dopečenou bábovku a šli si všichni sednout do jídelny.

,,Jak to tedy s vámi je?" připomenula Melaninu otázku Kate. Se Sue jsme se na sebe podívali.

,,No ano" odpověděla Susie za nás oba. Načež se obě holky zvedly ze židlí a s radostným vřískotem běžely ke mně. Jack se na mne podezíravě koukal.

,,myslím Sue, že by jsi jim to měla říci. Ať se vyhneme nepříjemnostem." povzbudil jsem Susan k mluvení.  

,,..." Vše z dopisu o jejich původu jim převyprávěla a ke konci řekla i to že jsme zase spolu a že tentokrát to jen tak nevzdáme, nikdo z nás.
,, Takže mi jsme princezny, že jo?" Zajásala Mellanie.

,,Ano Mel, jste princezny" s úsměvem jsem to odsouhlasil. 

,,Ještě v tom dopisu stálo, že se má někdo ujmout vlády. Ty jsi prvorozený Jacku, náleží ti trůn" informovala rodinu Sue.

,,Super v tom případě se ho vzdávám, vím o někom kdo by se na trůn hodil více" odvětil Jack. V tu chvíli zrak všech v místnosti směřoval na Susan.

,,Mám ten dojem, že taky vím o někom. Dokonce mám ten dojem, že myslíme toho stejného člověka." připojil se Oliver. Sue jen zaraženě koukala, nic neříkala a jen se zamyšleně tvářila.