láska královská

39. Promluva k lidem

Pohled Susan

Matthew má ale asi zase pravdu. Poslouchat královniny řeči se mi v můj velký den poslouchat nechtějí.

,,A kdy tedy?" vrátila jsem se k otázce termínu. Ozvalo se zaťukání a po výzvě do pokoje vstoupila žena z trhu.

,,Já bych s tím nějak dlouho nečekal" odpověděl mi Matt.

,,Já se omlouvám, ale počkejte ještě chvilku, hned se vám budeme věnovat" informovala jsem onu dámu, která stála ve dveřích, a pokračovala jsem na Mattha ,,já bych také neotálela, ale musíme brát ohledy na přípravu, jídlo"

,,omlouvám se, nic mi do toho není. Ale lid Gooddomu je opravdu hodný a mile rádi vám se vším pomůžeme, ať už je to cokoliv."

,,Moc děkujeme, vaší nabídku dozajista využijeme" odvětil s úsměvem Matt a zase se zabořil do hromady papírů. 

,, A co by jste potřebovala?" chtěla jsem ji trošku vyhodit z místnosti, protože mě něco napadlo.

,,No jak jste tu chodili a ptali se co lidi zde trápí. Mě tak napadlo že je zde sirotčinec, jenže děti už nemají dost místa, asi by ho chtělo rozšířit." přišla s nápadem, který se mi zamlouval, na světlo.

,,Děkujeme za informaci, zamyslím se nad tím" teď už jsem opravdu musela doprovodit dámu k východu.

,,Matthew, co kdyby jsme nemuseli řešit jídlo a místo a tak okolo té svatby a prostě bychom využily toho, že nám nabízejí pomoc" řekla jsem když jsem dovřela dveře.

,,to není špatný nápad!" řekl nadšeně Matthew a vylezl z hromady papírů.

,,taky bych měl jeden nápad" dodal ještě. ...

,,To je dobrý nápad!" zareagovala jsem po seznámení s nápadem

Dohodli jsme se také svolat lidi z města a vesnic, aby náš plán ohledně svatby spatřil světlo veřejnosti.

Hned co jsem vylezla na sluneční světlo, lidé naprosto ztichli.

,,Jakožto následník trůnu..." trochu jsem znervózněla, když jsem viděla kolik očí je upřeno pouze na mne.

,,možná čekáte, že budu, umět deset jazyků, mluvit a chovat se nadřazeně. Ale já jsem ještě donedávna byla přesně jako vy. Pouze kvůli tomu, že jsem královského původu, nechci měnit sebe. Pokud mi to tedy dovolíte, chtěla bych se stát vaší královnou. Pokud vám nebude vadit, že jsem obyčejný člověk jako všichni ostatní."

,,Tak co říkáte? Necháme si vládnout od mladé sympatické dámy?!" křikl jeden z mužů

,,já jsem pro. jasně! To se mi líbí!..." přidávali se. 

,,Teď je mi trochu trapně, ale chtěla bych vás o něco poprosit."

,,Sem s tím" křikla žena, která na trhu prodává pečivo.

,,Než ale začnu, musím vám někoho představit. Toto je princ Matthew." Matt vyšel ze stínu. V mžiku zrak všech se upíral na Matthewa.

,,Je to můj snoubenec" chtěla jsem pokračovat, ale lidé začali tleskat a pokřikovat gratulace. Hned co náměstí trochu utichlo vrhla jsem se zpět do řeči.

,,Důvodem, proč jste tu, je ten, že bychom potřebovali pomoci s přípravou svatby".

,,Já napeču hlavní chody a polévku!", ,,My uděláme dort!", ,,Já s rodinou připravíme stoly a židle"... lidé si rozdělili celou svatbu a na nás nezbylo nic, kromě toho říci si ,,ano".

Sešli jsme dolů ze schodů k m rodině a začali jsme se domlouvat na termínu svatby.

,,kolik času na to potřebujete?" řekl Matthew nahlas.

,,Já to stihnu do týdne, bude-li to potřeba..." Lidé se na týdnu celkem shodli. Takže zbývalo už jen, dohodnout, kdy chceme svatbu mi.

,,Susie, tak kdy? Mě je celkem to jedno, ale chtěl bych co nejdřív, abychom byli svoji". Celá jsem zrudla, prostě jsem si uvědomila, že jsem si nemohla vybrat nikoho lepšího, protože nikdo lepší neexistuje.