Zrovna jsem v práci dokončovala poslední papír, začal mi zvonit telefon.
„Ano?“ usmála jsem se, když jsem zjistila že je to Niall.
„Jsi ještě v práci?“ zněl naštvaně.
„Jo-Jo jasně, ale zrovna končím.. Něco se děje?“ vylekala jsem se ani nevím proč.
Dayana se na mě nechápavě zamračila a já jen mávla rukou jako že nic.
„Ne. Jen .. Potřeboval jsem vypadnout z domu, potom ti to řeknu. Jedu pro tebe.“ Zněl opravdu naštvaně.
„Ale já mám Jimmyho ve školce.“ Protestovala jsem a začala si uklízet.
„Už je u našich.“ Odsekl.
„Oh.. Aha tak jo. Počkej na mě před budovou.. Za pět minut jsme tam.“ Zvedla jsem se a odnesla svůj hrnek.
„Zatím.“ Típl to.
„Co se děje?“ zeptala se mě okamžitě D.
„Nic.. Musím ahoj.“ Řekla jsem v rychlosti a vyběhla ven. Věděla jsem, že když je Niall naštvaný, nemá cenu ho provokovat tím, že přijdu pozdě.
Vyběhla jsem před budovu, když Niall zrovna přijížděl.
„Ahoj.“ Usmála jsem se na něj, když jsem nastoupila do auta.
„Čau.“ Prohodil a rozjel se pryč.
„Kam jedeme?“ zeptala jsem se a začala se hrabat v kabelce pro lesk na rty.
„Potřebuji abys mi pomohla vybrat něco na zítra..“ koukl na mě a zatočil.
„Jo jasně.. To se mi docela hodí, taky něco potřebuji, ale proč.. Proč to nevybíráš s Nataly?“ konečně jsem našla ten lesk.
„V tom to právě je. Zase jsme se pohádali.“ Naštvaně se zamračil a zastavil. Zítra je ten večírek u Harryho.
„Zase?“ nechápavě jsem nakrčila obočí a vystoupila z auta.
„Jo. Hádky jsou u nás teď na denním pořádku. Už mě to nebaví..“ zamračil se a zamkl auto.
„Tak někam jeďte. Pohlídám vám děti a jeďte někam. Usmiřte se?“ povzbudivě jsem se na něj usmála.
„Já? S ní? Prosím tě.. My by jsme se tam zabili“ zasmál se. No nevím co mu na tom přijde k smíchu, ale je to přece Niall.
„Proč se hádáte?“ zeptala jsme se ho. Věděla jsem, že o tom chce mluvit. Je totiž přesně jako já. Když mě něco trápí nebo štve, musím o tom s někým mluvit.
„Kvůli kravinám.. Pořád jí něco vadí. To že se směju, že když dělám s dětma kraviny tak moc křičíme a tak.. Prostě pořád něco. Vždycky to dopadne tak, že jí na to něco odpovím, ona na mě začne ječet, že si potřebuje odpočinout, i když nechápu po čem a už jsme v sobě.“ Zakroutil hlavou a pustil mě jako první ve dveřích do nákupního centra.
„Tak jeď někam bez ní?“ znovu jsem navrhla.
„Nejede na hory.“ Odpověděl.
„Co?! Vy spolu jako nebudete na Nový Rok?!“ zděsila jsem se. Jsou to přeci manželé sakra! Vím že já s Jimmym taky nejsem, ale je to něco úplně jiného! Je ještě malý a vůbec si to nebere!
„Nebudeme. Zítra taky nikam nejde. Takže.. Proto jsem tady dneska s tebou.“ Povzdechl si a sjel prstem po mapce k obchodu, který hledal.
„Aha. Tak já nevím..“ mykla jsem rameny a prohrábla si vlasy.
