Co mám sakra dělat?!
Tato otázka mi hlavou běžela celý den. Celý debilní den! A pořád jsem nedošel k žádnému závěru.
Elizabeth s tím nebude souhlasit, ať se děje co se děje.. Ale já tu práci chtěl, potřeboval.
"Louisi?" ozval se Jimmy, který mě tímto vytrhl z myšlenek.
"Jo?" odpověděl jsem po chvíli, když jsem se vzpamatoval.
"Kdy přijde máma?" smutně se na mě podíval a potom si vlezl ke mě do klína.
"Možná za týden?" usmál jsem se na něj a rozcuchal mu vlasy.
"Je nemocná?" znovu se na mě podíval tím ustaraným pohledem.
"Ne, jen se jí udělalo trošku špatně" usmál jsem se na něj znovu.
"Ale proč je v nemocnici?" nechápavě se podrbal na zátylku.
"Nechali si jí tam- no.. Kdyby jí bylo- znovu špatně" vykoktal jsem ze sebe na konec.
"Aha.." vypadlo z něj na konec.
"Pojedeme se za ní podívat?" zeptal se po chvíli.
"Víš Jimmy, malé děti jako ty tam nesmí.. Ale budu jí pozdravovat jo?" usmál jsem se na něj znovu.
"Tak jo" myknul rameny a šel pokračovat ve hraní xboxu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
"Louisi! Louisi" ucítil jsem na sobě malé ruce křik mého jména.
"C-Co je?" ospale jsem si promnul obličej.
"Zvoní ti telefon.. Už po druhý" řekl směrem k telefonu, který poskakoval po stole.
"J-Jo díky" řekl jsem zmateně a natáhl se pro telefon.
"Sakra" povzdychl jsem si, když jsem uviděl jméno na displej.
"Kdo je to?" zeptal se mě Jimmy, když zpozoroval, že se na zvonící telefon jen dívám.
"Ehm... Nikdo.. Jen. Potřebuji si zavolat.. Takže si jdu zakouřit a ty si tady mezi tím hraj ano?" usmál jsem se na něj a natáhl se pro cigarety.
Jimmy poslušně přikývl pokračoval v hraní xboxu a jedení pizzy.
"No, konečně.. Co to s tebou sakra je?!" ozval se na druhém konci naštvaně Stan, když jsem mu to asi na potřetí zvedl.
"Promiň, já.. Spal jsem" řekl jsem mu poloviční pravdu a posadil se na židli na balkóně.
"No.. Fajn, hele nemám čas.. Jak ses rozhodl?" odpověděl okamžitě. Poznal jsem na něm (už jen podle tónu hlasu) že je naštvaný a že má na spěch.
Mlčel jsem.
"Sakra Louisi měl si na to 2 měsíce.. Teď mi řekni jestli to bereš nebo ne." zopakoval svou otázku znovu.
A já znovu mlčel. Pořád jsem nevěděl. Jediné co jsem věděl bylo, že tu práci chci a tak potřebuji.
"Teď mi řekni jestli to bereš." povzdychl si.
"Já-Jo" sklopil jsem zrak a naplno potáhl ze zapálené cigarety.
"Já věděl že máš rozum.. Hele zítra ti zavolám a domluvíme se na pracovním pohovoru.." zasmál se.
"Fajn.." odpověděl jsem bz tónu.
"Tak já musím" rozloučil se.
"Jo ahoj" odpověděl jsem mu.
"Jo a Louisi?" zeptal se ještě, než jsem to stačil položit.
"Hm?"
"Jsem rád, že si se rozhodl takhle" s těmito slovy položil telefon.
Elizabeth klepne až se dozví, že jsem to vzal. Ale neměl jsem jinou možnost.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Máme tady slibovaný díl!! :O
Moc, moc, moc se omlouvám, že ho přidávám až dneska, i když jsem ho slibovala na sobotu, ale každý den jsem byla někde jinde a vracela jsem se pozdě večer, takže to ani nešlo.. :(
Tak.. :) Jak myslíte že tohle dopadne? Bude Elizabeth naštvaná, nebo se s tím nakonec smíří a odstěhuje se do Doncasteru? :O Pište mi vaše typy do komentářů.. :)
Vím, že není nějak extra dlouhá, ale alespoń něcoxxx
Příběh bych chtěla věnovat KristynaHostaov
Za komentáře na (myslím) na každé části.. :)
Nevím, kdy přidám další čáast:(
Takže se pokud se vám tahle část líbila, budu moc ráda když mi zanecháte váš názor v komentáři a vote! :)
Děkuju
Anettexox
