CHAPTER 7- Náhoda

682 51 11
                                    

Za hodinu tady pro mě má být Niall a já tu hodinu potřebuji využít k tomu, abych se připravila na Harryho večírek.

„Mami.. Pojď si se mnou hrát..“ zatahal mě Jimmy za tričko, když jsem se už chtěla vypravit do koupelny.

„Jimmy, zlatíčko.. Musím se vypravit. Hrát si budeš s Bradem ano? Běž se prosím koukat na pohádku.“ Usmála jsem se na něj a pohladila ho po vlasech.

„Tak jo.“ Usmál se a odběhl.

Zasmála jsem se za ním a zamkla dveře. Vlezla jsem si do sprchy a umyla se. Nakonec jsem na sebe nanesla kokosové tělové mléko, které úžasně vonělo a vlasy si vyfénovala. Nalíčila jsem se jen lehce a rozčesala si vlasy.

Potom jsem odešla do ložnice a vzala si na sebe ty šaty, které jsem si vybrala, když jsem byla s Niallem. Byly černé, bez ramínek a jejich sukně byla rozevlátá a sahala mi těsně nad kolena. Nazula jsem si balerínky, které nebyly na podpatku a celé to doplnila nevýrazným řetízkem se srdíčkem, který jsem dostala od Nialla, když mi bylo 20. Nosím ho na samé významnější události, protože se mi nesmírně líbí a vážím si ho.

„Si kočka mami“ uslyšela jsem za sebou, když jsem se spokojeně vzhlížela v zrcadle. Jimmy stál schovaný za dveřmi, koukala mu jen hlava a usmíval se.

„Myslíš?“ zasmála jsem se a koukla na něj v odrazu zrcadla.

 „Jo.“ Rozběhl se a skočil mi do náruče.

„Děkuju“ usmála jsem se a vlepila mu pusu.

„Niall je tady!“ seskočil ze mě a běžel ke dveřím otevřít, protože zazvonil zvonek.

„Ahoj“ pozdravila jsem ho, když vešel dovnitř.

„Sluší ti to“ řekl mi místo pozdravu.

„Tobě taky díky.“ Zasmála jsem se a oblékla si kabát. Potom jsem oblékla Jimmyho a vyrazili jsme.

Vysadili jsme Jimmyho u našich a rozjeli se k Harryho domu, kde už stálo spousty aut.

„Ahoj..“  zdravila jsem se se spousty lidmi, některé jsem znala a některé ne.

Po chvíli se nám konečně podařilo najít Harryho.

Stál v hloučku společně se Zaynem, Liamem a ještě někým. Někým kdo byl otočený zády.

„Ahoj..“ pozdravili jsme se.

„Ahoj“ objala jsem se s každým, až na toho kluka. Byl pořád otočený zády a bavil se s nějakou holkou.

„Tohle je Louis. Louisi, Niall a Elizabeth.“ Představil nás Harry a on se otočil.

„Ahoj.“ Pozdravil a zářivě se usmál. Objali se s Niallem a já stála jako přikovaná.

Bože to je trapas!!

„Ahoj“ zasmála jsem se a myslím, že jsem byla červená až na zadku.

„Ahoj“ zasmál se ještě víc, když mu to došlo a taky mě objal.

„Chci se omluvit“ položila jsem ruce na tváře a začala.

„Omluvte nás.“ Zasmál se Louis a za záda mě dotlačil pryč od ostatních, kteří se za námi nechápavě koukali.

„Takže ty si ta skvělá kamarádka, o které všichni tak hezky mluví?“ zasmál se a napil se z červeného kelímku.

Jen jsem se zasmála.

„Moc se omlouvám, za to jak jsem se chovala. Neměla jsem zrovna dobrý den..“ zkroutila jsem s úsměvem hlavou a omluvila se.

Byl to on. Ten kdo mě ohodil, tenkrát, když jsem šla domů.

Ordinary life ×Louis Tomlinson CZ×Kde žijí příběhy. Začni objevovat