CHAPTER 40-Mám si kleknout a prosit tě?!

419 36 2
                                    

„Ššššššt, nevzbuď Jimmyho" zasmál se Louis do polibku, nad mým hlasitějším vzdechem a pokračoval v prozkoumávání mého krku.

Zasmála jsem se s ním a lehla si pod něj.

Svlékla mu trenky a nechala se svléknout od něj.

„Kde máš kondom" zavzdychala jsem do dalšího z polibků a prohnula se v zádech.

Neodpovídal.

„Loui,Loui,Loui" zastavila jsem ho a sedla si.

„Co?" nechápavě se na mě podíval.

Zakroutila jsem hlavou.

Moc dobře vím co chce udělat, čekám na tuhle chvíli už dlouho.

„Myslel jsem, že.. Už hodně krát jsme se bavili o dětech a" nevěděl co má říkat.

„Ou.. Já-Já.. Já vím, že by si chtěl, ale.. Teď. Loui, já-já bych dítě.. nezvládla bych to. Jsem na dítě stará a"

„Stará?!" zamračil se.

„Ne stará, jen... Já- Nevím jestli. Jestli bych ho teď. Nevím jestli bych zvládla" nevěděla jsem co mám říkat. Vystrašeně jsem se na něj dívala a čekala na jeho reakci.

„Normálně řekni že nechceš." Zamračil se.

„Není to tak, že nechci"

„A jak to teda je?!" nenechal mě dokončit větu.

„Loui musíš mě pochopit" namítla jsem.

„Já tě chápu" mykl rameny a oblékl se.

„kam jdeš?" pípla jsem.

„Pryč." Odseknul.

Přikrčila jsem oči, jakou silou třísknul s dveřmi.

Promnula jsem si obličej a povzdechla si. Oblékla jsem si kalhotky, podprsenku, hodila přes sebe župan a potichu šla do obýváku.

„Loui?" pípla jsem. Věděla jsem že tam sedí i když nebyl vidět. Byla puštěná televize s fotbalem.

Neodpověděl.

„Prosím, nezlob se.." došla jsem až k němu a pohladila ho po ramenech.

„Říkám že mi nic není!" prsknul.

„Jasně že není" pronesla jsem ironicky a protočila očima.

„Co po mě chceš sakra?!" křiknul a otočil se.

„Co?" nevěřícně jsem se zamračila.

„Chceš abych se ti tady rozbrečel a prosil tě?!" zamračil se tentokrát on.

„Samozřejmě že ne!" okřikla jsem ho.

„Tak co?! Proč si nejdeš lehnout a nenecháš mě na pokoji?!!" zamračil se ještě víc.

„Protože! Chci si normálně promluvit! Nechci tady na tebe ječet!" zamračila jsem se tentokrát i já.

„Ale já nechci! Všechno chápu." Odsekl a otočil se nazpátek.

„Ne nechápeš! Nenecháš si totiž nic vysvětlit!" rozhodila jsem rukama.

„Vážně? Nepřipomíná ti to někoho El?!" znovu se otočil se sarkastickým úsměvem.

„Promiň, ale to bylo něco jiného!" bránila jsem se.

„To je úplně jedno co to bylo! Je to to samé, tak mi to tady prosím tě nevyčítej!" byl vážný, až moc.

„Mami?" ozvalo se za mnou.

„Jimmy proč nespíš?" smutně jsem se na něj koukla.

„Křičíte" protřel si oči a obmotal se kolem mé nohy.

„Toho si nevšímej.. To je jen.. Jen tak se.. Škádlíme" polkla jsem a nervózně se koukla na Louise, který se uchechtnul.

„Pojď si lehnout" chytla jsem ho za ruku a odvedla ho směrem do jeho pokojíčku.

„mami?" ozvalo se znovu, když jsem stála u dveří připravená na odchod.

Otočila jsem se.

„Neublíží ti Louis že ne?" pípnul.

„To víš že ne" usmála jsem se a šla ho obejmout.

„Tak jo.. Dobrou noc" spokojeně se usmál a otočil se. Do dvou minut spal.

Beze slov jsem prošla obývákem až do kuchyně, kde jsem si udělala napít. Jimmyho slova mě malinko zaskočila, ani nevím proč.. Prostě.. Zaskočila.

Odešla jsem do ložnice a usnula.

----------

Vím že jsem slibovala díl už na včera, ale prostě mi to nějak nevyšlo.. Chtěla jsem přidat večer (v noci :DD) ale z neznámého důvodu mi na ntb nešel inetrnet -__-

Takže jsem tady dneska .. :D

jak se vám část líbí? Mám teď naplánováno docela dost věcí, tak snad vás to bude bavit, protože by se teď mělo pořád něco dít.. :)

Takže doufám, že se vám příběh líbí :)

Jinak nevím, kdy bude další část.. Opravdu nevím. Asi ve čtvrtek :) Ale nevím..

Jinak děkuju za 7,1K přečtení a 1K votes♥

Díky

Anettexox

Ordinary life ×Louis Tomlinson CZ×Kde žijí příběhy. Začni objevovat