CHAPTER 42- "Nechci teď děti, vzalo jí to"

442 35 2
                                    

„Za půl hodiny před hotelem" potvrdil Dan naši dohodu, že půjdeme někam do baru.

Všichni jsme kývli a rozešli se na své pokoje.

Vyndala jsem si z kufru bíločerné večerní šaty, bílé tenisky, ketré se k šatům hodily a vlasy jsem si stáhla do vysokého culíku. Svoje oči jsem obtáhla tenkou linkou a zvýraznila řasy, na rty jsem nanesla světle růžovou rtěnku a vše zakončila jednoduchým řetízkem od Nialla.

„Jdeme?" zeptal se Louis, když jsem na sebe nastříkala parfém. Jakmile se obléknul sedl si na postel a pozoroval mě.

„Jo" řekla jsem jednoduše a vzala si z postele kabelku.

Když jsme vyšli před hotel, všichni už tady byli.

„Sluší vám to" pochválila nás Jay. Louis se pyšně usmál směrem ke mně a vyrazili jsme.

Zašli jsme do baru, který byl skoro prázdný, kde hrála příjemná hudba, stoly byly směrem k moři, takže jsme měli výhled.

Objednali jsme si a začali si povídat o rodinných věcech.

„Když už jsme u toho, chtěli by jsme vám něco oznámit" řekl najednou Dan a chytl s úsměvem Jay za ruku.

Jay se usmála a chytla se Dana taky.

Louis se na ně nechápavě podíval. A my ostatní čekali, co z něj vypadne.

„Budeme se brát" řekla Jay nadšeně a ukázala všem prstýnek.

„Wow" usmála jsem se taky a začala si prstýnek prohlížet.

„Gratuluju" zasmál se Louis společně s ostatními.

„Kdy je termín?" dodala jsem po chvíli.

„20 července.. V Doncastetru. Všichni tady jste zvaní" usmál se Dan.

Oplatila jsem mu úsměv a koukla se na Louise, který se taky usmíval, stejně jako všichni ostatní tady.

„Omlouvám se, ale není mi dobře. Omluvte mě" řekla najednou Larua a byla pryč.

Všichni jsme se nechápavě dívali směrem k Niallovi.

„Co?" zamračil se směrem na mámu.

„Tak co se děje?" zeptala se.

„Nic.." sklopil zrak. Všichni tady jsme věděli, že něco asi jo.

„Vyklop to" řekl jednoduše táta.

„Jen prostě.. Nechci teď děti.. Vzalo jí to" polknul.

S ironickým úsměvem jsem se koukla na Louise, který mi okamžitě zacpal pusu. Teď se pro změnu dívali všichni nechápavě na nás.

„To jí přejde.. Dej jí tak týden" sundala jsem si Louisovu ruku z mé pusy a usmála se na Nialla.

Chytla jsem Louisovu ruku a vrátila jsem se zpět do předešlé pozice sezení.

„Jak to můžeš vědět?" povzdychl si Niall.

„No.. Myslím, že na tebe bude tak týden pěkně hnusná, bude na tebe všechno svádět, pak ti řekne něco pořádně hnusnýho a tím to skončí" nevině jsem se usmála. Louis doslova drtil mou ruku v jeho stisku.

Všichni se na mě koukali jak na magora.

„Jen uvažuju" mykla jsem jednoduše rameny, protože Laura už se vracela.

„Myslím, že půjdeme" řekla máma a zvedla se. Zaplatili jsme a vydali se zpátky na hotel.

„Co to mělo znamenat El?" syknul po mě Louis, když jsme znovu zůstali kousek za ostatními.

„Nic. Jen jsem tě chtěla nechat vycukat" nemile jsme se na něj usmála a pokračovala v chůzi.

„Fajn, fajn.. Už mě to nebaví. Skončíme tuhle válku, dobře?!" zamračil se a prudce se zastavil.

Zastavila jsem se taky. Přitáhl si mě k sobě za ruku, zatím co já jsem měla neutrální výraz. Byl tak blízko.

Kousla jsem se do spodního rtu a hravě prohlížela jeho obličej.

„Tak jo" zašeptala jsem a políbila ho. Usmála jsem se do našeho polibku a chytla ho za ruku.

„Tak jdete?!!" ozvalo se.

„Jo!" křikl Louis nazpátek.

Popoběhli jsme, abychom dohnali ostatní.

Potom jsme se všichni rozloučili a odešli na své pokoje spát.

————————————-

Jsem tady zase po týdnu s částí ☺ Doufám že se vám líbí..

Strašně ráda bych přidávala části pravidelně, ale prostě nemůžu :( Nedostanu se k tomu a strašně mě to mrzí..

No a dneska, když toho mám nejvíc, rozhodla jsem se že přidám část :DDD Milujte mě :DD ☺

Myslím, že juuž by se přidávání mohlo pomalu a jistě vracet do normálu, ale nevím.. :)

Tak.. Jak se vám část líbila? Jste spokojeni? Nebo jsou to kraviny? :DD

Budu strašně ráda za každý komentář a vote☺

Díky za všechno

Anettexox

Ordinary life ×Louis Tomlinson CZ×Kde žijí příběhy. Začni objevovat