CHAPTER 36- Říkal si, že mě vezmeš domů? Jo, ale to bylo před tím..

418 36 5
                                    

O MĚSÍC POZDĚJI

Nastává další, normální, nudný den. Pomyslela jsem si, když jsem se ráno probudila.

Můj život se vrátil do normálních kolejí. Vypravit Jimmyho do školky, jít do práce, pro Jimmyho do školky, nakoupit, jít na chvíli k mámě, jít domů a spát.

Převalila jsem se na bok, abych mohla vypnout budík, který pořád otravně pípal.

„Jimmy.. Vstávej" pronesla jsem, když jsem došla k němu do pokojíčku.

Něco zamrmlal a přetočil se na bok.

Neřešila jsem to a šla mu udělat snídani.

„Mami? Můžu jít dneska domů dřív?" obmotal se kolem mé nohy, zatím co já jsem mu dělala čaj.

„Nevím jestli to stihnu" prohodila jsem, pořád jsem byla napůl rozespalá. A navíc otrávená z práce. Jsem teď v kanceláři sama, protože Dayanu přendali někam do jiné části budovy než jsem já. Navíc, teď má vedle mě kancelář Louis. S Harrym. Pracují spolu. Takže další mínus.

„Prosím" podíval se na mě tím jeho pohledem. Ví, že mu vždycky povolím.

„Tak jo.. Kdybych to náhodou nestihla, přijde pro tebe Niall, nebo babička.. Laura, nebo děda" zasmála jsem se a vzala si ho do náručí.

„Díky" zazubil se a vlepil mi pusu. Potom mě šťastně objal.

„Jo,jo,jasně.. Teď se běž obléct" jeho pusu jsem mu oplatila a pustila ho na zem.

Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Odložila jsem si věci ve své kanceláři a šla si rovnou k Harrymu pro práci. Tak jako každé ráno. Chodí to tady teď malinko jinak.

Zaklepala jsem na dveře a na výzvu vstoupila.

„Ahoj" pozdravila jsem.

„Ahoj" odpověděli oba.

„Potřebovala bych"        „Potřeboval bych" řekli jsme oba dva na stejno.

„Začni" pousmála jsem se.

„Potřeboval bych... No vlastně. Dneska tady budeš muset zůstat trochu dýl. Musíme něco udělat, tady u mě"  srovnal si papíry na stole a potom se na mě podíval neutrálním pohledem.

„Ale- Fajn" povzdechla jsem si.

„A teď co potřebuješ ty?" koukl  na mě .

„Nic." Zakroutila jsem hlavou.

„El?" kouknul se na mě podezíravým pohledem.

„Říkám, že je to jedno." Odsekla jsem mu.

„Řekni mi to" odseknul zase on mě.

„Je to jedno Harry.. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli nemůžu jít dřív, protože Jimmy se mnou chce prostě být.. Už dlouho jsme spolu netrávili odpoledne.. Tak jsem mu řekla, že ho dnes vyzvednu dřív. Ale to je jedno" mykla jsem rameny a vysypala jsem to na něj poněkud hlasitěji, než jsem chtěla.

„Vezmu to za tebe" myknul rameny Louis a podíval se na Harryho.

„Potřebuju vás tady oba" zamračil se na něj Harry.

„Říkám, že je to jedno" vyvalila jsem na něj oči.

„Fajn" myknul rameny a začal rovnat mou práci pro dnešní den.

Louis se na mě soucitně podíval, mykla jsem rameny, protože jsem věděla, že Harry nepovolí.

„Tady" usmál se a podal mi papíry.

Ordinary life ×Louis Tomlinson CZ×Kde žijí příběhy. Začni objevovat