„Louis je tady!!“ uslyšela jsem Jimmyho výkřik. Musela jsem usnout. Naposledy si panašuji, že jse´m seděla na gauči a dělala nějaké papíry. A teď? Ležela jsem a papíry byli všude kolem mě.
„Ahoj“ zasmál se, když vešel do obýváku.
„Ehm.. Ahoj. Asi jsem“
„Usla?“ skočil mi do toho a zasmál se.
„Jo“ prohodila jsem a začala se vyhrabávat z papírů.
Louis šel ke mně, aby mi dal pusu na přivítanou a Jimmy zasedl zpátky ke svému xboxu.
Neměla jsem na nic náladu a tak jsem jen otráveně uklízela všechny papíry.
„Něco se děje?“ zeptal se Louis, po asi pěti minutách co mě ustaraně sledoval.
„Ne jen. Jsem unavená.“ Povzdechla jsem si a zašoupla šuplík, do kterého jsem to všechno uklidila.
Zasedla jsem vedle něj a prohrábla si vlasy.
„Ten Donacaster v pátek. Platí?“ položil mi ruku na stehno a usmál se.
„Já. Já nevím.“ Nerozhodně jsem na něj koukla. Prosebně naklonil hlavu na stranu.
Povzdechla jsem si. Najednou se usmál. Nechápavě jsem se na něj koukla. Úplně jsem se bála, co zase vymyslel, že se tak usmíval.
„Jimmy?!“ vypadlo z něj na jednou.
„Jo?“ otočil se na něj Jimmy.
„Chtěl by si jet na víkend pryč? Třeba se kouknout na fotbalovej stadion?“ zasmál se Louis.
„Jo!“ křikl a vyhodil ruce do vzduchu.
„Tak se zeptej mamky..“ usmál se na něj a následně na mě. Propíchla jsem ho pohledem. Věděl až moc dobře, že Jimmymu vždycky všechno povolím.
„Mamí prosím!“ Jimmy vystartoval a než jsem se nadála, ležel na mě prosil mě ať jedeme.
Koukla jsem na Jimmyho a potom na Louise. Byla to docela vtipná situace, jak mě oba prosili.
„Fajn.“ Procedila jsem poraženě mezi zuby.
„Joo!“ vykřikl Jimmy a vlepil mi pusu. Potom zase odběhl ke svému xboxu.
„Děkuju“ usmál se na mě Louis a políbil mě.
Jen jsem se na něj usmála a položila si hlavu na jeho rameno.
„Ani nevím jestli mě Harry pustí!“ zamračila jsem se a postěžovala si.
„Už jsem se ho ptal, máš to dovolený.“ Zasmál se.
„Jsi strašnej!“ okřikla jsem ho a pleskla ho do stehna. Jen se zasmál a vlepil mi pusu na tvář.
„A tvojí rodině.. To určitě vadit nebude?“ znovu jsem se na něj s obavami koukla.
„Ne. Holky si budu s Jimmym hrát uvidíš.. A my . MY tam budeme s mámou a Danem“ usmál se na mě.
Nechápu co by bez své mámy dělal. Je to opravdu strašné, je na ni až moc závislý. Neříkám že je to špatné, spíš roztomilé. Je schopný s ní volat klidně hodinu. Volá s ní každý den a je s ní neustále v kontaktu.
„Fajn.“ Usmála jsem se na něj.
Už teď mám z toho strach. Co když mě nebudou mít rádi? Co když se jim nebudu líbit? Budu jim připadat nesympatická?
Najednou do toho přemýšlení, mi vtrhlo vyzvánění telefonu.
Louis se po mě zmateně koukl.
„Nevezmeš to?“ nechápavě jsem se na něj koukla.
„Ne..“ řekl a rychle se naklonil ke stolu, po kterém skákal vyzvánějící telefon a típl to.
„Mohl jsi to vzít. Nevadilo mi to.“ Pohodila jsem rameny a opřela se zpátky o opěradlo gauče.
„Jo. Hele- Já už musím. Tak v pátek jo?“ nervózně se usmál a zvedl se.
„Před chvílí jsi přišel?“ znovu jsem se na něj koukla s nechápavým výrazem.
„Já- Já vím, El já vím. Promiň. Mám toho opravdu hodně.“ Vykoktal ze sebe.
„Fajn..“ prohodila jsem a vstala.
„V pátek?“ usmála jsem se na něj a objala ho kolem ramen.
„Budu tu ve dvě“ usmál se a dlouze mě políbil.
„Měj se Jimmy. Nezapomeň kopačky“ rozloučil se s Jimmym.
„Neboj,“ prohodil jen Jimmy.
„Ahoj“ rozloučili jsme se a on odešel.
----------------------------------
Jsem tu s částí!! ♥
Můžete se v nejbližších dobách těšit na Louisovo pohled :) Ještě nikdy jsem pohledy kluků nepsala, takže to budu dělat po prvé. Doufám že to nějak nepokazím :DD Neříkám že to bude hned příští díl, ale v nejbližší době.
Pak mám na vás otázku.. :)
Jede tady někdo do Vídně na kluky? :O Nerada tohle téma řeším, protože jsem měla jet a nakonec to nevyšlo a do teď jsem se s tím nevyrovnala... :( Nechci to tady ale teď řešit. Chci se jen zeptat jestli jsem vážně jediná, která zůstává doma? :((
Pak jsem si taky všimla, že docela zmizely komentáře :O Jste někde prryč nebo? :DD
Jinak vám děkuju za 1.6K přečtení,krásné komentáře a votes♥ ♥ !! Děkuju moc ☺
Takže ještě jednou za všechno díky ! :)))
Anettexox
