XXXPOHLED LOUISXXX
O DVA DNI POZDĚJI
„Ahoj mami!" křikl jsem, když jsem dorazil domů, do Doncasteru.
„Ahoj?" nechápavě se na mě zamračila Lottie.
„Kde je máma?" ignoroval jsem ji.
„Nikdo tu není- jen.. Jen-já" zakoktala se a nervózně přešlápla.
Podíval jsem se dolů na zem.
„Tak sama?" nadzvedl jsem obočí.
„Heh... Jo" nervózně se zasmála. Nemám na ni náladu, opravdu ne.
„A čí sou podle tebe ty boty? Moje? Nebo snad Danovo?!" ukázal jsem na klučičí conversky.
„Loui uklidni se prosí" stoupla si přede mě, když jsem se vydal nahoru.
„Tak kdo to je?!" křikl jsem na ni. Je dost mladá na to, aby si vodila kluky domů. Já už si sem holku vodil, ale tohle je něco úplně jiného!
„Je to.. Přísahej že nebudeš nic dělat" zoufale se na mě podívala.
„Tak kdo?!" zakřičel jsem. Vážně na tohle teď nemám náladu.
„Je to Martin" vystrašeně se na mě koukla. Ví, že ho nemůžu vystát. Moc dobře to ví.
„Děláš si ze mě sakra prdel?!" rozhodil jsem naštvaně rukama.
„Loui prosím" smutně se na mě podívala.
„Budu tady. Na víkend. Jestli na něj jen jednou narazím, nepřežije to" sykl jsem a odešel do obýváku.
Nevím proč, ale nemám toho kluka rád. Vím, že už spolu jednou byli a vím, že Lottie byla hodně zraněná, když ji nechal. Nechci to zažít po druhé.
Je jí teprve 17.
Došel jsem do svého pokoje, vzal si kraťasy, sundal tričko a odešel zpátky do obýváku.
Zapnul jsem televizi a nejspíše jsem usnul, protože mě probudil až křik dětí.
„Ále? Kdo pak nám to trefil domů?" přivítala mě s úsměvem máma, dala mi pusu a ještě víc mi rozcuchala mé už rozcuchané vlasy. Zašklebil jsem se a posadil se.
Se všemi jsem se přivítal a došel si udělat pití.
„Co že si přijel?" koukla se na mě máma, když jsme v obýváku zůstali sami dva.
„Nemůžu prostě přijet domů?!" zamračil jsem se na ni.
Kdybych jí řekl, že jsem se s Kate rozešel až teď a že se o tom El dozvěděla a nejspíš už se mnou nikdy nepromluví, zabila by mě.
„Nemusíš být na mě hned takový" zamračila se i ona.
„Promiň" prohodil jsem a zkontroloval telefon, jestli neodpověděla na nějakou ze sta zpráv.
Marně.
Už nikdy se mnou nepromluví.
Povzdechl jsem si a prohrábl si vlasy.
„Tak už mi řekneš co se děje?" tázavě se na mě podívala.
Váhavě jsem se na ni podíval. Myslím že víc už toho posrat nejde.
„Pohádali jsme se s El.." procedil jsem mezi zuby.
„Proč?" zeptala se okamžitě.
„Protože.. Já vlastně ani nevím.." zalhal jsem a koukl jsem se jinam, abych se vyhnul jejímu pohledu.
„Nevíš?" nadzvedla obočí. Moc dobře věděla, že vím.
„Dozvěděla se o Kate." Povzdychl jsem si.
„Ale s tou už přeci dávno nejsi.. Loui ty jsi jí to neřekl?!" křikla.
„Ne neřekl" povzdechl jsem si znovu.
„Ale už s ní nejsi ne? Ale rozešel ses s ní hned že? S Kate?" zamračila se.
Sklopil jsem zrak a nervózně si mnul ruce.
„Loui?!" křikla.
Vystrašeně jsem se na ni podíval.
„No to se mi snad zdá!? Vážně si měl dvě holky najednou?! Můžeš mi říct, proč si tu černovlasou blbku nenechal už od první chvíle s El?! Jsi vážně tak... Pane bože" vzteky se zvedla a začala chodit okolo a rozhazovala rukama .
„Já za to nemůžu mami" pípl jsem na obranu.
„Ne a kdo asi?! Já?!" nevěřícně na mě koukla.
„Louisi Tomlinsone tohle sis podělal." Zakroutila nade mnou hlavou.
„Já vím.. Ale potřebuji radu mami, ne aby si mi jako ostatní vyčítala to co jsem vlastně udělal.." povzdechl jsem si.
„Už si se s ní doufám rozešel?!" znovu se na mě zamračila a sedla si do křesla naproti mně.
„Jo.. Před dvěma dny" skousl jsem si spodní ret.
„No to snad ne.." zakroutila hlavou a povzdechla si.
„Kde si bydlel? U El?" starostlivě se na mě podívala, po chvíli ticha.
„Ne mami. Spal jsem v autě, dneska byl v práci a teď jsem přijel sem.El už se mnou asi nikdy nepromluví" našpulil jsem rty a zakroutil hlavou.
„Kam půjdeš přes týden?" koukla se na mě znovu tím starostlivým pohledem.
„Zkusím Harryho a na víkendy budu jezdit sem.. Do dvou týdnů si najdu v Londýně nějaký byt.." mykl jsem rameny.
„Nebude to Harrymu vadit?" koukla se na mě.
„Ne.. Mluvil jsem s ním.. Říkal mi, že můžu zůstat jak dlouho budu potřebovat, ale nechci je tam otravovat dlouho.. Jsem vlastně bezdomovec" mykl jsme rameny a zasmál se nad tou představou.
„Tohle už nikdy neříkej ano?!" okřikla mě máma.
Znovu jsem se pousmál.
„A co práce?" zase ten starostlivý pohled.
„Pořád ji mám. Ale to bude asi tím, že tam Lary nebyl." Mykl jsem rameny.
„Třeba tě nevyhodí" povzbudivě se na mě usmála.
„Děláš si srandu? Hned jak se dozví že už s ní nejsem, najde si mě, rozmlátí moji kancelář, rozmlátí mě, v Londýně už si nenajdu žádnou práci.. Teda kromě zametače chodníků" znovu jsem se zasmál.
„Nechápu jak ti v takové situaci může být do smíchu" zamračila se a napila se mého pití.
Mykl jsem rameny a opřel se o sedačku.
————————————————————————————————
Máme tady slibovanou část!! :)
Nic se v ní neděje, je to vlastně jen takové seznámení s celou Louisovou situací.. :)
Jak se vám část líbí? :O ♥
Zanechte prosím komentář a vote!! :)
Jinak nevím jestli bude další část zítra, nebo až ve středu.. Podle toho v kolik se zítra vrátíme.. :) (jedeme se školou do Plzně♥)
Kdo jste se ještě nekoukli, tak se prosím podívejte na můj nový příběh!! Zanechte komentář ♥ :)
Díky
Anettexox
