CHAPTER 10- Christmas

605 48 2
                                    

„Veselé Vánoce!!!“ probudil mě křik Nialla a dětí.

„Vám taky.“ Zamumlala jsem a vlepila Jimmymu pusu.

„Mami!! Přijde Santa“ křikl Jimmy a začal radostně poskakovat.

Každé Vánoce slavíme tady u našich, společně s Niallem, dětmi a letos už bez Nataly.  Bývá to super.

„Máme dojet nakoupit… Tak dělej.“ Usmál se na mě Niall a společně s dětmi odešel.¨

Hodila jsem na sebe legíny, koženou bundu, kozačky, čepici a namalovala se.

„Dobré ráno.“  Pozdravila jsem všechny dole.

„Jedeme?“ zeptal se Niall a zvedl se od stolu.

„Jak ses včera měla?“ zeptala se mě máma, něco vařila.

„Jo-Jo dobře“ nervózně jsem se zasmála a zaregistrovala Niallův pobavený výraz.

Hodila jsem po něm nenávistný pohled a odcházela z kuchyně pryč. V tu chvíli mi zapípal mobil.

-Veselé Vánoce!! Užij si je! ♥ - stálo v esemesce.

Usmála jsem se a odespala jsem –Tobě taky, díky:)-

Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Bylo něco okolo 16:00  a já pomáhala mámě. Zrovna jsem luxovala barák a dostávala bombardaci vánočních esemesek od všech známých.

„Hotovo..“ usmála jsem se, když jsem s luxováním přestala.

„Vzala by jsi děti ven? Já to tu mezi tím připravím.“ Koukl na mě a utřela si ruce do utěrky.

„Jasně.“ Souhlasila jsem a vzala děti ven.

Než jsme se nadáli, bylo 17:30 a byl taky nejvyšší čas jít domů.

Když jsme došli domů, došla jsem si do sprchy, namalovala jsem se, lehce si navlnila vlasy kulmou a vzala si na sebe černé šaty, které měli bílou sukni.

„Kde jsi?“ koukli všichni směrem ke mně, když jsem přišla k Vánočnímu stolu jako poslední.

Připili jsme si a najedli se.

„Už můžeme jít?“ zeptal se nedočkavě Brad. 

„Myslím že jo.“ Usmála se máma a společně se mnou a dětmi.

Vždycky jsme šli projít dvě ulice a když jsme se vrátili, pod stromečkem byly dárky. Neměli jsme typické anglické Vánoce, kde se dárky dostávají až ráno. Nikdy jsme to takhle neměli.

Oblékli jsme sebe i děti, vzali prskavky a vyrazili. Každý jsme si zapálili jednu prskavku. Děti poletovali kolem nás a my s mámou jsme šli spokojeně vedle sebe.

„Tak jaký je?“ zeptala se mě najednou.

Nechápavě jsem se na ni koukla a ona se jen usmála. Je mi jasné že ví všechno.

„Aha.. Niall“ zasmála jsem se a při tom zakroutila hlavou. Vážně vyslepičí úplně všechno.

„Bylo to super..“ usmála jsem se před sebe a udělala prskavkou kroužek.

„Jimmy ho miluje..“ dodala jsem s úsměvem, protože dneska o něm pořád mluvil.

„Jak dlouho se znáte?“ starostlivě se na mě koukla.

„To je právě to.. Nevím, jestli jsme  moc neuspěchali.“ Povzdechla jsem si a nervózně se na ni koukla.

„Je to podle toho, co cítíš..“ usmála se na mě.

Povzdechla jsem si. Vím, že ho opravdu miluji, ale známe se opravdu krátce..

„Někdy, i když se lidi znají moc dlouho, stejně se nakonec rozejdou.. Chápeš co tím chci říct?“ objala mě kolem ramen.

„Asi jo..“ přikývla jsem. Věděla jsem, že tím míří na Nialla a Nataly, protože se znali opravdu dlouhou dobu, než spolu začali chodit. Je to něco jako, kdybych teď začala chodit se Zaynem, kterého znám už od školy.

Přišli jsme do naší ulice a děti se okamžitě rozběhli dovnitř. Vyzuli si boty rychlostí blesku, hodili bund na zem a mazali do obýváku.

Začali okamžitě křičet radostí a rozbalovali radostně dárky. Byla to radost, sledovat je při tom. Já s mámou, Niallem a tátou jsme s úsměvem stáli  u dveří a pozorovali.

Koukla jsem se na Nialla a on kývl. Oba jsme se rozběhli a začali hledat své dárky. Musím uznat, že letos jsem musela být opravdu hodná, protože tolik věcí. Měla jsem tu hlavně oblečení a kosmetiku, ale za to jsem byla opravdu vděčná.

Seděli jsme u televize s pudinkem a povídali si, zatím co děti si hráli se svými novými dárky.

„Ahoj.. Všechno nejlepší“ usmála jsem se do telefonu, když se mi objevilo Louisovo číslo.

„Ahoj.. Díky“ usmál se taky. Bylo to poznat.

„Tak jak si užíváte?“ zeptal se okamžitě.

„Super a ty? Jsi v Doncasteru?“ usmála jsem se a zavřela jsem se na chodbě.

„Jo jsem.. Taky super.“ Zasmál se. Ozýval se tam křik dětí.

„Dostala jsi toho hodně? Daisy teď ne..“ zeptal se po chvíli ticha. Asi s někým mluvil.

„Jo a ty?“ Odpověděla jsem.

„Promiň ale musím běžet.. Vidím je jednou za čas a jsem chtěnej .. To víš.. Všichni vyžadují mou přítomnost.“ Zasmál se.

„Jo jasně.. Tak ahoj“ zasmála jsem se a položila to.

„Kdo to byl?“ koukl na mě Niall s velmi „překvapeným“ výrazem.

Zasmála jsem se a hodila po něm polštář.

Miluji Vánoce!

-------------------------------------------------------

Jsem tady s novou částí!! ♥

Vím, že se tam nic nestane, ale co by se taky mělo dít o Vánocích? :DD

Jinak bych vám strašně moc chtěla poděkovat za přečtení, votes a všechny ty úžasné komentáře, které mě opravdu moc těší!!!! ♥ ♥ 

Díky!!

A ještě bych vám chtěla oznámit, že díly budu přidávat obden :))

To je asi všechno :)

Díky :)

Anettexox

Ordinary life ×Louis Tomlinson CZ×Kde žijí příběhy. Začni objevovat