Zavržená

19. Vnitřní zvíře

Reagan

Odešla. Ona mě kurva sama od sebe opustila. Vím, že je v bezpečí. Cítím to. Takže ji nikdo neunesl ani nic podobného. Musela ode mě utéct sama od sebe a svojí svobodnou vůlí. Moji muži prohledávají všechny smečky v Kalifornii. Dokonce jsem vypsal odměnu pro toho kdo ji najde. Naneštěstí pro mě, je tu více než pět-set smeček v téhle zemi, je těžké tak rychle prohledat každou z nich. Nesnáším jak jsou ti bastardi pomalí. Dokonce i moji špioni, kteří na ni měli dohlédnout, si ji nechali proklouznout jako zasraný neschopný kreténi. Ještě teď si léčí zranění, které díky mě utrpěli. Nesnáším to.

Už jsou to kurva tři celé dny co jsem naposledy viděl nebo slyšel Ellie. První den moje vnitřní šelma vyla bolestí a vztekem, slibujíc různé druhy mučení, jakmile ji najdeme. V hlavě mi zapřísahal různé způsoby trestů, které by mě jistě potěšili. A představa jí svázané a prosící zatímco ji označuji je jediná věc, která mě drží při smyslech.

Vyslechl jsem její rodiče, ale oni byli stejně v nevědomosti jako já. Vím, že mi nelhali. V očích měli skutečné obavy jakmile jsem jim oznámil, že se jejich dcera pohřešuje. Poté jsem vyslechl vlkodlaky na její koleji, což byla další slepá ulička. Zjistil jsem ale, že se pohřešuje i její spolubydlící, což znamená, že to naplánovali spolu. To je důvod, proč jsem ji nechtěl nikam pouštět. Je tolik věcí, které ji mohou ovlivnit, aby mě opustila. Stačí to, co se stalo teď, trocha času s její spolubydlící a najednou zmizí z povrchu zemského.

Druhý den jejího honu jsem začal pomalu upadat do deprese, když všichni moji muži, kteří po ní pátrali, nosili jen samé negativní zprávy. Dokonce jsem vyzpovídal i tu čubku co ji konfrontovala, Stank, nebo to byla Tracy? Nevím jistě jak se jmenovala. Klečela a prosila o život, když jsem ji vyhrožoval, že ukončím tu její ubohou existenci pokud mi neřekne kde je moje družka. Bohužel i ona byla k ničemu a stejně tak i její kreténskej druh.

Ten alfí spratek se spokojeně šklebil, když slyšel, že mě moje družka opustila. Tvářil se arogantně a vysmíval se mojí mizérií, chtěl jsem ho na místě zabít. Ale Adrian mě stáhl dozadu, přesvědčujíc mě bych neudělal žádnou blbost. Mohl bych svého ochránce snadno přemoct, ale proč vlastně. Navíc nemám času nazbyt, když moje družka stále není k nalezení.

Teď už jsem jen zoufalý touhou ji znovu spatřit. Zapomněl jsem na všechny tresty, které jsem jí v duchu přislíbil a přísahal jsem sám sobě, že se o ni budu dobře starat a dělat ji šťastnou. Udělal bych všechno, jen aby se vrátila. Klidně se i převalil na záda, kdyby to chtěla, jen aby mě znovu neopustila. Moje šelma drásá zevnitř moji hruď, chce abych ho vypustil. Aby ji mohl hledat sám, když já jsem podle něho neodvedl dost dobrou práci. Ale vím, že kdybych ho vypustil v tomhle stavu, šířil by jen chaos a rozsápal každou překážku, která nás od sebe dělí.

Cítím se slabý. Bez ní jako bych se dusil.  Šelma uvnitř mé hlavy stále vrčí a udržet ho uvnitř je čím dál těžší. Má ložnice bez ní vypadá prázdně, její lahodná vůně pomalu vyprchává. Rukama drtím opěrky křesla, v němž sedím, až pod mým stiskem začínají praskat. V tu chvíli najednou dovnitř vtančí Lexi, čímž způsobí že se mi zhrdla vydere zuřivé zavrčení.

„Woah, klídek. To jsem jen já." Zvedne ruce v obraném gestu, ale pořád na ni vrčím. Moje šelma obviňuje i ji, že nechala Ellie odejít. Kdyby s ní byla ve škole všude, pořád by tu byla.