*z pohledu Cailin*
"Děláš si srandu?!" vyjekla jsem radostí jako malý dítě, zatímco Jay společně s producentem na mě zvědavě koukali "Ne Cailin mylsím to úplně vážně" odpověděl mi Scooter do telefonu a já nevěděla, jestli se štěstím smát nebo brečet.
"Hned to musím jít všechno zkontrolovat! Tak strašně se těším. A tohle? Pane Bože!!!" vykřikla jsem znovu a nevěděla, co první "Rád bych nepřišel o sluch Cailin, ale gratuluju" odpověděl mi s pobavením.
"Jak přijedu tak to oslavíme" řekla jsem nakonec a potom jsme se už jenom rozloučili a položila jsem to a koukala jsem z jednoho na druhýho.
Jay udělal takovýt gesto ať mluvím "Vypustili už jednu písničku a je za 7 hodin 5. na ITunes!!!" vyhrkla jsem ze sebe a viděla na obou úsměv. Doslova jsem se kněmu rozběhla a skočila na něj. Naštěstí byl pohotovej, stačil mě chytit pod zadkem a já si okolo jeho pasu obmotala nohy.
"a jakou?" zeptal se ten producent "Outlaw" zamrmlala jsem nazpátek "prosím?" zeptal se znovu a Jay mu to zopakoval.
Po chvíli mě pustil a já hned vytáhla mobil a najela na twitter, abych se podívala na reakce, měla jsem takovou radost, protože hodně jich bylo pozitivních a navíc prostě moje první písnička byla out.
Samozřejmě jsem to všechno hned všude sdílela a dala i nějakou fotku na instagram a facebook, že jsem šťastná a překvapená.
Všechno tohle jsem se vlastně dozvěděla, jak jsme s Jayem jeli protu flešku, proto je tady taky ten producent.
"Však si to zasloužíš" řekl potichu Jay a potom mě položil "Co nás vlastně čeká dál krásko?" zeptal ses jemným úsměvem na tváři.
"Ehmm studio...ale ateliér, jdu ještě fotit, potom bych si měla zabalit pár věci a možná nějakej suvenýr přívést domů" zasmála jsem se a on přikývl.
"tak jdeme?" pobídl mě a jenom s úsměvem přikývla, pořád jsem byla neuvěřitelně v šoku, z toho, co jsem se dozvěděla.
Chytla jsem ho za ruku, rozloučili jsme se a i s fleškou jsme šli pryč.
"Mám ještě tak hodinu a půl" řekla jsem jak jsme nasedli do auta. Je to zajímavý, nebo spíš takový uvolňující, že nikdo neběží k tomu autu, není tady žádnej řev, ani foťáky.
I když jsem se divila, že tolik lidí za oceánem by mě mohlo znát.
"Fajn pojedeme pr ten suvenár, co říkáš?" sice se na mě nepodíval, ale jeho ruka přistála na mém stehně, kterou jsem si pevně chytla a on se pousmál.
Pípl mi telefon a já se podívala, kdo píše. Zjistila jsem, že mám víc zpráv a to od Sel, Scotta, Tay, Fredo, dalších lidí a na twitteru veřejně gratulaci od Zedda s ktrým jsem se v životě neviděla, Ellen a taky dalších takových lidí.
Ano povětšinou to byli gratulace. Je neuvěřitelný co se všechno může stát za poměrně krátkou dobu "Co se děje?" zeptal se vklidu Jay "Congratulations to me!" docela jsem to vykřikla a začala jsem se nehorázně smát ani nevím proč.
Ale od Justina nic. Ani tweet.
Zase jsem se docela uklidnila, po téhle myšlence, nechci aby jsme na sebe byli naštvaní, teď když už je po všem.
******
Po asi deseti minutách auto zastavilo a my byli u docela velkýho nákupního centra. Vystoupila jsem z auta a dala sluneční brýle, i přes to, že byla zima, na kterou jsem nebyla až tak zvyklá, svítilo slunce.
ČTEŠ
CONFIDENT
Fanfiction*Odešel a po něm přišla nějaká slečna*/ *"Jsem Jus" nedořekl jsem to, protože mi skočila do řeči "Justine vím jak se jmenuješ, jsem Cailin"*/*"Jsi narcis" podívala se jiným směrem*/*"Cailin já už tě nemůžu nechat jít!"/ *Ta holka je neuvěřitelná*/ *...
