CONFIDENT

35. kapitola-You are beautiful

*z pohledu Justina*

Ta holka mě přívádí k šílenství, respektive myslím to, proč si myslí, že bysme nemohli být kamarádi, snaží to dělat komplikovanější než to je?

"Ne chyba, tys to vysvětlovala, já posloouchál, na ničem jsme se nedomluvili ani si nic nevysvětlili" rozhodil jsem rukama do vzduchu, protože jsem začínal být doopravdy naštvanej. Otočila se na mě celým tělem a trochu si povzdychla.

"Ne Justine já prostě..." začala, ale nemohla domluvit, protože neměla, co říct, neměla důvod a jsme u toho "Vidíš sama nemáš pořádnej důvod" řekl jsem ještě vytočenějc než předtím "Jsi tak tvrdohlavá" dodal jsem "Ale mám!" okřikla naoplátku zase ona mě "Nemůžu si tě připustit tak snadno k tělu, znovu už ne" řekla trochu klidněji "potřebuju se posunout dál a ty taky, když už ses semnou rozešel" řekla "Proč bych-" začal jsem, ale přerušila mě.

"Justine..." řekla to takovým tím tonem hlasu, abych toho nechal. Udělal jsem krok k ní, ale ona se překvapivě nepohla.

"Ta písnička..." začal jsem "Je pro mě vážně důležitá a pro tebe by měla být taky" řekl jsem a ona se tvářila, jako kdyby nechápala "Takže budem dělat, že tenhle rozhovor nikdy neproběhl" šel jsem blíž a blíž a ona se ani nehla ani nepromluvila.

Tak krásně voněla.

Když už jsem byl úplně u ní, celou jsem si jí přejel pohledem "Jsi nádherná" zašeptal jsem "a nechci se hádat" šeptl jsem a pohladil jí po tváři "ani já" celou dobu se mi dívala do očí.

A potom se to stalo, přilepil jsem se na její rty a začal nejdřív pomalu jsem snimi začal pohybovat, ona se nebránila, když se přidala olízl jsem jí spodní ret, a tak ladies and gentlemen začala 3. světová válka.

Not really.

Chytl jsem jí za zadek a jemně ho zmáčkl, načež ona mi vzdychla do pusy, musel jsem se usmát. Ona měla jednu ruku v mých vlasech, takže pochybuju, že měli stejný tvar jako předtím, ale bylo mi to jedno a tu druhou měla za mým krkem.

Po chvíli jsem se odtáhl, protože jsem doslova neměl dech.

Najednou cvakly dveře a Cailin samozřejmě uskočila, protože se lekla. Byl to Jimmy, můj něco jako osobní asistent, ale nechápu, co tady dělá, když jsem mu nevolal, skoro vůbec nevyužívám jeho služeb.

"Ehmm ahoj" řekl jsem "Ahoj Justine...Cailin já jsem Jimmy, Justinův osobní asistent" Cailin se podívala nejdřív na něj a pak na mě "odkdy máš osobního asistenta?" zeptala se s nadzvyženým obočímm, pokrčil jsem rameny "takže budete něco potřebovat? Víte volal Scott, že se tady mám stavit" Scott, Scott, Scott.

"Já myslím, že ani-" chtěl jsem říct, že ne, ale Cailin mě přerušila "Pro mě to bude borůvkovo skořicové latté, dva muffiny s příchutí lesních plodů a pro Justina cappucino a dva cheeseburgery" překvapillo mě to, ale ne to, že něco chtěla, ale jak to řekla, řekla to totiž úplně jak nějaká fiflena, prostě fuj.

Jimmy přikývl a odešel. Já tam stál jak puk. "Borůvkovo skořicový latté?" zeptal jsem se trochu nechápavě a dotčeně, přikývla "Netuším, jestli se něco takovýho dá koupit" řekla a usmála se "Cailin platím ho, ale není to sluha" nadzvedl jsem obočí.

"Já myslela...že nám to trochu překazil..." podíval se rozpačitě a pak uhla pohledem, ale měla pravdu.

"Tak dobře, ale ani jeden z nás" šel jsem ještě blíž kní a to jí donutilo jít pozadu až nakonec narazila do zdi "už nebude mluvit" domluvil jsem a dýchl jí do tváře, přivřela oči a přikývla.