20. kapitola-Storms

984 31 1
                                    

*z pohledu Cailin*

Čekala jsem vzadu za klubem na Justina a řekla bych,, že už jsem nervozitou  docela vystřízlivěla. Najednou se kolem mě seběhlo asi tak 8054587908987654 novinářů a fotografů

"Víte o tom, že vás Justin podvádí?" 

"Nevadí vám, že tráví čas i s jinými holkami?"

"Je pravda, že jste těhotná?" 

"Je pravda, že máte nastoupit do léčebny?" 

Takovéhle otázky se na mě hrnuly, měla jsem sto chutí jím odpovědět, jestli je pravda, že jsou to takový kokoti. Akorát včas, když přijel Justin, který se za mnou protlačil a tahal mě směrem k autu, ale to už se otázky i hledáčky přesunuly i na něj

"Je pravda, že jste požádal Cailin o ruku?"

"Jak reagujete na to, že budete otcem?" Wat, ty lidi by si měli dát facepalm. Zabořila jsem hlavu do Justinovi hrudě, aby mi neviděli do obličeje a šli jsjme ktomu autu  Připadalo mi to momentálně jakoby to auto bylo až někde v Evropě. 

Nakonec jsme pořád s doprovodem novinářů došli až k Justinovému miláčku a otevřel mi dveře já nastoupila a on hned po mě. Vyjel tak rychle, že jsem se divila, že nesrazil žádnýho novináře, jsou tak pozorní, že nás doprovodí až k autu.

Chvíli jsme byli zticha, ale mě to bylo blbý tak jsem promluvila "Děkuju" Justin se díval před sebe "Za to, že jsem pro tebe přijel nebo, že jsem tě odtam dostal?" řekl na můj vkus až moc škaredě "za oboje" jenom lehce přikývl a nepromluvil, chtěla jsem atmosféru mezi náma dvěma trochu vylepšit, protože byl očividně naštvaný tak jsem pustila rádio, jak jinak než že hráli BAAB.

Momentálně jsem za to byla vděčná, protože jsem si všimla jak Justinovy cuskly koutky a já začala zpívat, věděla jsem, že se za chvíli přidá, což se taky stalo, dal volume téměř n a max a zpívali jsme jak malý děti. 

Za chvíli jsme byli už u Justina doma, kde naštěstí papz nemají přístup. Vpluli jsme do domu a Justin za náma zavřel. Položila jsem kabelku a vyzula si boty. Šla jsem do kuchyně a napustila si vodu.

Najednou se okolo mého pasu omotaly ruce. Překvapilo mě to "Už mi to víckrát nedělej, dobře?" pošeptal mi Justin do ucha. Pousmála jsem se a otočila se na něj. Podívala se mu do očí, a pak na rty, jsou tak, plné, krásné a měkké, nevím, jestli to bylo alkoholem v mé krvi, ale přitahovaly mě víc než gravitace mé tělo.

Přiblížila jsem se kněmu a on ke mě taky. Položil jeho rty na mé, ale nehýbal snimi ani já "Tak už mě polib" téměřneslyšně jsem šeptla a poznala jsem, že se pousmál a já snimy začala hýbat stejně tak jako on. 

Probudilo mě vyzvánění telefonu. Zvedla jsem ho a přejela po displayi, byl to Kyle "Hmm?" vydala jsem ze sebe "Ahoj krásko jak ses vyspala?" dokud si mě neprobudil tak skvěle" řekla jsem chraptivým hlasem a podívala se vedle sebe, ale Justin tam nebyl. 

"tak to se omlouvám, ehmm nechceš dneska zajít na oběd?" zeptal se mě "No dneska jdeme na oběd se Sel a Carou a pak s jejíma kamarádkama jsme si pronajali taneční sál takže dneska máš smůlu, možná večer, teď už musím končit" vtom jsem si uvědomila, jak to včera se Sel dopadlo, snad to zvládla. 

"No tak snad jindy" odpověděl docela smutně? "Pa" típla jsem to. Sedla jsem si a zabolela mě hlava, tak jsem se zase položila, do pokoje vešel Justin se skleničkou a práškem v ruce, podal mi to.

"Děkuju, jak si to věděl?" pousmála jsem se na něj "dalo se to čekat" dala jsem prášek na jazyk a poté ho zapila "Kolik je hodin?" 

"Bude čvrt na deset" Toho Kyla zabiju, mě budit takhle brzo "Ehmm půjdu se vysprchovat" sedla jsem si a přehodila nahoy přes okraj postele "tím mi chceš naznačit, že mám jít stebou" přešel ke mně Justin a dal mi ruce na boky "No to se opovaž" dala jsem mu pusu na nos

CONFIDENTKde žijí příběhy. Začni objevovat