9.kapitola- I mean damn perfect

1.5K 44 0
                                    

*z pohledu Cailin*

"Copak mám doma šípkovou růženku?" ozval se mě známý hlas mámy nějak blízko. Pomalu jsem otevřela oči a promrkala se.

Paprsky mi prosvítaly do pokoje a já pomalu, jakože fakt pomalu vstala a zývla si "no konečně myslela jsem, že půjdu pro kýbl z vodou" řekla mamka a šla k oknu, chvilku se do něj dívala, a potom se otočila na mě.

"No vstávej, do školy jdeš" řekla a dívala se na mě, jako jestli tam hodlám zůstat ještě dlouho "jo jasně" vzpamatovala jsem se a vstala z postele, trochu jsem se protáhla, bolely mě trochu svaly, včera jsem byla ve fitku.

Od toho výletu s Justinem uběhlo zhruba 14 dní. Já musela zůstat, no jelikož on tam napůl bydlí, tak tam zůstal. Pozitivní je, že ještě teď někdy bude mt nějakej koncert tady v NYC.

Well, zpátky do reality.

"já už budu muset jít, takže do té školy běž jasný?" přešla ke mně a pohladila mě po vlasech, přikývla jsem a pousmála se. Dala jsem jí jemnou pusu na tvář a ona se zamáváním odešla. 

Šla jsem do koupelny, kde jsem si dala ranní příjemnou sprchu. Vyfénovala a vyžehlila jsem si vlay, umyla si obličej a lehce se namalovala, přešla jsem do svého šatníku a nevěděla, co na sebe. Jako obvykle.

Černý džíny s dírama na kolenách a bílá halenka. Do béžové kabelky jsem si naházela všechno  potřebný a podívala se na mobil na hodiny. Páni můj rekordní čas, třičtvrtě hodiny.

Jakmile jsem chtěla dát mobil zpátky do tašky tak mi začal zvonit. Kyle.

"Áňo?" zeptala jsem se a protáhla to, mezitím už jsem byla na cestě do kuchyně "Ahoj krásko" řekl a já věděla, že se usmívá "ahoj zvíře" odpověděla jsem a pomalu si to šla ze schodů "No dovol?" odmlčel se a potom pokračoval "Já jenom, že Mitch už je nervozní, jestli si zase nezaspala, jak to máš v oblibě" řekl a uchechtl se.

"No nebýt maminky tak nevím nevím" odpověděla jsem, ale jak jsem vešla do kuchyně tak usměv mi zamrzl. U stolu seděl táta, jako by nic si něco četl na iPadu.

"Takže stíháš?" hned jak mě uslyšel přijít, tak se na mě podíval a sjel si mě pohledem. 

"Ehmm jo musím teď končit" řekla jsem trochu rozpačitě a taky se celou dobu dívala na tátu. 

"No dobře tak ahoj" típla jsem to a kabelku si položila na stůl "ehmm ahoj tati....co tady děláš?" zeptala jsem se a on si stoupl "No přijel jsem tay jednou domů" vypadal, že je v dobré náladě, to se často nestává, vlastně se často nestává, aby byl doma. 

"No to se cení" pousmála jsem se, i když přiznávám trochu nervozně, nemáme spolu dobrej vztah, bavili jsme se spolu do takových mých 5-6 a od té doby tady buď není, nebo dělám pořád něco špatně, nebo se křičí, teda ne vždycky, ať zase nepřeháním, ale vysvětluje mi to, proč máma byla před tím jako sluníčko.

Vysvětlení. Moje máma ví, že jejich manželství nikam nevede, jenže si to nechce připustit, protože ona ho miluje. Je to na delší story.

"Chci ti říct Cailin...vím nikdy to mezi náma nebylo nic moc...a jedinou maličkostí to nespravím, ale něco jsem ti přinesl" řekl a podal mi krabičku. Otevřela jsem jí a tam byl přivěšek na náramek eiffelovky.

"Je přímo od tam" řekl a pousmál se. To si kdy stihl otče jet do Paříže? "No...já děkuju, ale víš, že to nespraví ani půlku našeho vztahu že?" podívala jsem se na něj a on se zhluboka nadechl, protože tohle asi slyšet nechtěl. Ve výsledku mojí otázku úplně odigrnoroval a podíval se na stříbrný náramek, taky s přívěškama na mojí ruce, a potom na krabičku "Pojď připnu ti to" řekl a ukázal ať jdu k němu.

CONFIDENTKde žijí příběhy. Začni objevovat