*z pohledu Cailin*
"Je tak malá" řekl s udivením Justin "Jsem holka Justine, bylo by divný, kdybych měla stejně velkou dlaň jako ty" řekla jsem a usmála se, protože to byla opravdu zajímavá situace.
Pro upřesnění, podle očekávání jsem onemocněla, tohle byl už třtí den a Justin ležel se mnou u mě v posteli a dívali jsme se nahoru, kde jsme měli opřený scoje dlaně (doufám, že je to k pochopení:D)
"Stejně je to fascinující jak vy holky jste prostě takový malý a jemný" on byl vážně, tak udivenej a zaneprázdněnej a mě to přišlo strašně divný, přesunula jsem pohled na něj, jak se z profilu dívá nahoru. No i když byl vtipnej tak i nádhernej.
Bojím se, že tohle krásný prostě skončí.
Co to zase melu? Mám si to spíš užívat ne?
"Shawty fotka ti vydrží dýl"řekl a uchechtl se a taky se na mě podíval, trochu jsem se styděla, protože jsem se styděla za to jak vypadám, ano před ním ano, Kyle je něco trochu jinýho.
"Jsi náherná Cai" řekl a usmál se. On mi snad čte myšlenky nebo jak? "Ehmm děkuju, ale ne" řekla jsem potichu, Justin si se mnou propletl prsty a ruce už jsme mělydole, každpádně mě to překvapilo, protože já fakt sakra nevím, jak na tom jsme.
"Ehmm Shawty kolik je hodin?" zeptal se a já se torchu pootočila zády kněmu, abych se mohla podívat na mobil. Bylo teprv 9:30. Ano tak brzy. Juss přišel i se snídaní, nechápu jak se sem nepozorovaně dostal, ale udělal mi ranní překvápko.
"Půl desáté" řekla jsem a chtěla se otočit, no když jsem to udělala narazila jsem do něj. Usmál se a já zvedla hlavu. Byla jsem tak maximálně 5 centimetrů od jeho rtů, na který jsem koukala, za což bych se měla profackovat.
Měla jsem, co dělat, abych tohle udržela na nějaké takové zoně přátelství, jenže co mě trochu mátlo a znervozňovalo, tak to, že mi přišlo, že on stím má problém.
Usmál se "Pusu mi dát můžeš, nejsem jedovatej" řekl takovým tím hravým hlasem "Jenže já jsem nemocná" řekla jsem a vyplázla na něj jazyk, jenže náš chlapeček toho hned využil a dopadlo to podobně jako tuhle vtom studiu.
Po chvíli jsem se odtáhla "Můžu se zeptat?" řekla jsem potichu s úsměvem na tváři a on jenom přikývl, momentálně jsem byla v pozici, že jsem na něm seděla.
"Tohle povoluješ hodně kamarádkám?" zeptala jsem se a rukou mu projela přes vlasy "ehmm kdo říká, že jsi kamarádka?" Ladies and gentlemen tohle mě dostalo.
Zaprvé hlasem jakým to řekl a za druhé, že to vůbec řekl.
Prohlídl si mě a já jeho, nevěděla jsem, co na to říct. "Co to pro nás znamená?" zeptala jsem se pořád potichu, ale teď už vážně.
"To záleží jenom na tobě princezno" řekl tím jeho chraplákem. Opravdu jsem byla beze slov. On se mnou chce vážně chodit? Vím, že jsem ve fázy, kdy se do něj postupně zamilovavám, myslím, samozřejmě, že jsem ho milovala už předtím, když jsem ho ještě neznala, ale to je trochu jinej druh lásky.
"Cai" pohladil mě po tváři "Promysli si to, dobře?" zeptal se a já kývla "Chápu pokud do něčeho takovýho nechceš, protože můj život není zrovna jednoduchej spíš taková horská dráha..." zase jsem jenom přikývla, ale nechtěla jsem, aby mluvil dál tak jsem mu dala letmou pusu a zjevně ho překvpaila, když jsem z něj pak zeskočila a oblíkla si jeho voňavoučkou černoou mikinu přes hlavu a šla pryč z pokoje.
Naštěstí nikdo nebyl doma. A doufám, že brzo ani nikdo nebude.
Šla jsem do kuchyně nalít si vodu, a navíc na lince byla snídaně, kterou nám Justin dovez. Muffiny, palačinky, kafe a koláče. On chce, aby ze mě byl tlouštík? Jsme přece jenom dva nebo...?
ČTEŠ
CONFIDENT
Fanfiction*Odešel a po něm přišla nějaká slečna*/ *"Jsem Jus" nedořekl jsem to, protože mi skočila do řeči "Justine vím jak se jmenuješ, jsem Cailin"*/*"Jsi narcis" podívala se jiným směrem*/*"Cailin já už tě nemůžu nechat jít!"/ *Ta holka je neuvěřitelná*/ *...
