10.kapitola- kidding me?

1.4K 39 1
                                    

*z pohledu Justina*

Ona dozpívala a celá se červenala "Ehmm... nemám moc dobrej hlas..." řekla trochu nervozně, když jsem přešel za ní do tý nahrávací místnosti "Li bylo to andělský, proč si mi nikdy předtím nezazpívala?" zeptal jsem se a celou si jí sjel pohledem, porčila rameny "Já být tebou tak to zase tak nepřháním" pousmála se a udělala krok ke mně.

"Ale já to nepřeháním" opravil jsem jí "něco mě napadlo" řekl jsem a pousmál jsem se na ní, přistoupil jsem k ní a dal jí pusu na čelo ani nevím proč.

Chtěla si mě evidentě přitáhnout k sobě, ale já se odtáhl "ne tohle" pousmál jsem se šibalsky. Chtěla mě. 

Bieber vždyť ty ani nevíš, co chceš!!! 

"čekej tady" řekl jsem a vběhl do té druhé místnosti. Co se mýho svědomí týče, někdy by potřebovalo vážně proliskat,

Nastavil jsem tam pár čudlíků a šel zpátky za ní, ještě jsem si vzal sluchátka i pro sebe a ona pochopila, že chci, aby jsme zpívali spolu.

 Když mi říkala, že nikdy takhle nezpívala, tak jsem jí samozřejmě věříl, ale teď bych o tom i pochyboval. 

Samozřejmě to mělo občas někde nějakou chybu, ale bylo to příjemný překvapení.

***********************

O Něco později jsme poslouchali náš "duet". Bylo to Be alrght. Seděla na sedačce a držea si nohy u břicha a dívala se jinam, protože s styděla, vážně bych neřekl, že zrovna on bude takovej stydlín, ať už jde o zpívání neo cokoliv jinýho.

Celou dobu jsem se na ní díval, zatímco to hrálo "Co?" zeptala se poichu a obrátila na mě pohled a taky si mě sjela pomalu pohledem "Uznej, že se nám to povedlo" řekl jsem a pousmál se a on pořád trochu nejistě přikývla "Proč jsi si taková nějistá?" zeptal jsem se jí a stoupl si.

"Protože....když si vezmu ským to zpívám, respektive tvojí kvalitu stou mojí..." začala, ale nevěděla očividně jak má pokračovat dál. Pobídl jsem jí ať si stoupne, protože mě vtu chvíli mi něco docvaklo.

Stoupla si a přešla ke mně na tváři si jí pohrával jemnej úsměv, zvedl jsem jí bradu, tak aby se mi dívala do očí.

*z pohledu Cailin*

Přistoupila jsem k němu a viděla jak se mu zaťaka lícní kost, zvedl mi hlau tak, abych se mu musela podívat do očí. 

 "Cailin už nikdy, nikdy nemysli na to, že já jsem něco víc, jenom kvůli tomu, že moje jméno je Justin Bieber" dával dost důtaz na všechno, co řekl a já byla trochu překvapená, protože jsme tuhle jeho sránku ještě neznala.

"Chápeme?" zeptal se nakonec, když pochopil, že nehodlám nic moc říct, každopádně jsem přikývla. 

"Fajn..." přejel jsi rukou vlasy, který měl rozházený o všech stran. No docela mu to slušelo. Vím, že byl mnou teď možná torchu zklamanej, protože si může myslet, že ho beru jinak jenom kvůli jeho jménu, ale není to tak, akorát on je profesionál a dneska je vážně divnej den.

"Hej jsi v pohodě? Nechtěl jsem tě vystrašit" řekl a zamračil se, jeho bočí se mu téměř spojilo do jedné lajny a na čele mu vyskočily vrásky.

"Ne nevystrašil jsi mě" začala jsem, podívala se mu do tváře a jemně jsem se pousmála "akorát je deska divnej den...kažopádně máš pravdu a  ta písnička se mi líbí"řekla jsem a se taky jemně pousmál roztáhl ruce a já pochopila, co chce.

CONFIDENTKde žijí příběhy. Začni objevovat