ekvapilo mě že jsem to sem dala včera a už to má 60 reads :3 DĚKUJU VÁM mám vás moc ráda a doufám že s evám STORY líbí a za to už dneska napíšu další část:) začíná mě to bavit :D ještě bych vás trochu seznámit s Cailin :) Cailin je jak už víte teďka vtéto době 17 (tov nazáčatku jí bylo už 19) no a bydlí v NYC přestěhovala se tam z LA :) a rodinu má i tady v čr a je ráda když jí říkají Lin:3 ...dál budu časem možná přidávat i další postavy ... :) takže doiufám že se vám to líbí :)*
*z pohledu Cailin*
Rozešla jsem se ke dveřím od domu, odemčela jsem, samozřejmě všude už byla tma. Není čemu se divit, když je okolo jedenácté večer, rodiče zase někam šli.
Šla jsem do kuchyně a sundala jsem si z hlavy Justinův snapbac, musela jsem se usmát. Byl to úžasnej večer. On je úžasnej. Sakra. Jak to ten kluk dělá? Jak se vůbec tohle mohlo stát mě?
Vzala jsem si skleničku vody, co jsem si nalila, a pak jsem položila skleničku na linku.
Šla jsem nahoru, ale překvapilo mě, že u mě se svítilo, vešla jsem do pokoje a na posteli seděla máma, o jejím výrazu radši nemluvit.
"Cailin?" podívala se na mě "hm?" odpověděla jsem "Kde jsi byla, ted aspíš měla ses ozvat" řekla docela unaveně, co to zase do ní vjelo, nebývá taková "Mami je mi 17!" řekla jsem trochu naštvaně "a taky jseš moje dcera sakra!" řekla podobným tonem hlasu jako já- naštvaná.
"Kde je táta?" změnila jsem radši téma "pohádali jsme se tak šel do práce" řekla "zase?" zeptala jsem se, bývá to tak u nás. Dost často.
Jelikož můj táta je docela známýv obchodu a nějakých firmách a já nevím včem všem, tak navenek se tváříme jako dokonalá rodinka bez chyb, no uvnitř to až tak dokonalý není, jak se zdá.
"ale neměň téma!" zvedla ke mně hlavu "Fajn byla jsem u Mitchell" řekla jsem a pokrčila sjem rameny, a pak jsem pokračovala "v hale nebyl signál, a pak se mi vybil telefon, no a i přes její nenávist k Justinovi chtěla vědět jaký to bylo, i když odmítala jít na něj se mnou" sice jsem trochu lhala, ale Mitch by mě vykryla.
Je to moje nejlepší kamarádka, Justina nemá ráda, ale kvůli mě se o něm radši moc nebavíme. Je jako moje ségra, miluju jí.
"No dobře, tak doufám, že se ti to líbilo, zítra máš školu, a pak focení, tak ať se aspoň trochu vyspíš" řekla, pohladila mě po rameni a chtěla odejít, ale já jí zastavila "Mami?" podívala jsem se na ní "ano Lin?" podívala se na mě a já si všimla těch pytlů pod očima.
"To s tátou je mi líto..." řekla jsem ona přikývla "nic na co bysme nebyli zvyklý..všichni tři" řekla a odešla.
Šla jsem do koupelny a napustila si plnou vanu. Bylo to úžasný, pořád jsem se tak nějak musela usmívat, zajímalo by mě proč to udělal. Jen tak prostě vzít si fanynku k sobě.
Napdá mě třeba to dělá často, ale ty holky nejsou svině a nepostují to všude, aby se toho zase nechytli žádní papz.
Taky by mě zajímalo, jestli se ozve, nebo to udělal vážně jenom jako dobrej skutek. Každopádně jsem se sním cítila taková svá, že jsem nic nepředstírala, taky, že jsme jako nejlepší kamarádi, škoda, že on by tohle nemohl říct.
Na jednu stranu je to takový docela smutný.
Dala jsem si sluchtáka, ano ve vaně sluchátka a pustila jsem si Nothing like us. Koukala jsem na fotky z toho koncertu.
"Jazzy tohle je Cailin" usmála jsem se na ní, byla nádherná, Jusitn si jí vzal do náruče a ona s ena mě celou dobu dívala, a pak něco zašeptala Justinovi a on se usmál "Ne Jazzy neboj" řekl a podíval se na mě.
ČTEŠ
CONFIDENT
Fanfiction*Odešel a po něm přišla nějaká slečna*/ *"Jsem Jus" nedořekl jsem to, protože mi skočila do řeči "Justine vím jak se jmenuješ, jsem Cailin"*/*"Jsi narcis" podívala se jiným směrem*/*"Cailin já už tě nemůžu nechat jít!"/ *Ta holka je neuvěřitelná*/ *...
